Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Ázerbájdžánština
Azərbaycan dili Азәрбајҹан дили آذربایجان دیلی |
|||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: |
Ázerbájdžán, Írán a také v částech států Gruzie, Irák, Kazachstán, Rusko, Sýrie, Turecko, Ukrajina |
||
|
Počet mluvčích: |
27 - 32 milionů |
||
|
Klasifikace: |
|
||
| Písmo: | Latinka v Ázerbájdžánu (dříve cyrilice), Perská abeceda v Íránu | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: | nemá ogiciální regulátor | ||
| Úřední jazyk: |
Ázerbájdžán (severní dialekt), Irák (jižní dialekt - je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí Turkmenci) |
||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | az | ||
| --- |
|
||
| SIL: | aze | ||
| Wikipedie | |||
| az.wikipedia.org | |||
Ázerbájdžánština (také nazývaná Azeri nebo azerština) je oficiálním jazykem Ázerbájdžánu. V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.
Obsah |
Celkově ázerbájdžánštinu používá 27 až 32 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.
Další dialekty jazyka jsou používány v některých oblastech Íránu, především v severozápadních oblastech známých jako Íránský Ázerbájdžán kde jde o převládající jazyk a lingua franca pro menšinové jazyky oblasti jako například kurdština, arménština a taleshi. V Íránu žije většina mluvčích tohoto jazyka. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.
Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky, např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkaze, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a Západní Evropě, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.
Ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož se Ázerbájdžán stal součástí Sovětského svazu v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po opětovném osamostatnění republiky v roce 1991 se ázerbájdžánština opět začala psát latinkou.
Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.
Velká písmena:
Malá písmena:
Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek.
Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou vyslovnost podle češtiny.
| Arabské písmo | Latinka | Cyrilice | Latinka | Výslovnost v češtině |
|---|---|---|---|---|
| do roku 1929 | 1929–1939 | 1939–1991 | 1991 | (přibližná) |
| ا,آ | A a | А а | A a | jako a |
| ﺏ | B b | Б б | B b | jako b |
| ﺝ | Ç ç | Ҹ ҹ | C c | jako dž |
| چ | C c | Ч ч | Ç ç | jako č |
| ﺩ | D d | Д д | D d | jako d |
| E e | Е е | E e | jako e | |
| ﻉ ,(کسره) | Ə ə | Ә ә | Ə ə | jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e |
| ﻑ | F f | Ф ф | F f | jako f |
| گ | G g | Ҝ ҝ | G g | jako g |
| ﻍ | Ƣ ƣ | Ғ ғ | Ğ ğ | prodlužuje předchozí samohlásku |
| ﺡ,ﻩ | H h | Һ һ | H h | jako h |
| ﺥ | X x | Х х | X x | jako ch |
| Ь ь | Ы ы | I ı | tzv. zadopatrové i, jako y | |
| ی | I i | И и | İ i | jako i |
| ژ | Ƶ ƶ | Ж ж | J j | jako ž |
| ﻙ | K k | К к | K k | jako k |
| ﻕ | Q q | Г г | Q q | jako g |
| ﻝ | L l | Л л | L l | jako l |
| ﻡ | M m | М м | M m | jako m |
| ﻥ | N n | Н н | N n | jako n |
| ﻭ | O o | О о | O o | jako o |
| Ɵ ɵ | Ө ө | Ö ö | jako německé ö | |
| پ | P p | П п | P p | jako p |
| ﺭ | R r | Р р | R r | jako r |
| ﺙ,ﺱ,ﺹ | S s | С с | S s | jako s |
| ﺵ | Ş ş | Ш ш | Ş ş | jako š |
| ﺕ,ﻁ | T t | Т т | T t | jako t |
| ﻭ | U u | У у | U u | jako u |
| ﻭ | Y y | Ү ү | Ü ü | jako německé ü |
| ﻭ | V v | В в | V v | jako v |
| ی | J j | Ј ј | Y y | jako j |
| ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ | Z z | З з | Z z | jako z |
Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek (EN)
 |
Související články obsahuje Portál Ázerbájdžán |
| Turkické jazyky |
|---|
| Západoturkické: |
| Bolgarské: čuvašština | chazarština | bolgarština |
| Oghuzské: turečtina | afšarština | ázerbájdžánština | turkmenština | krymská tatarština | urumština | kaškajština | chorasanská turečtina | salarština | gagauzština | pečeněžština | osmanská turečtina |
| Kypčacké: kypčacko-bolgarské (tatarština | baškirština | barabština) | kypčacko-kumanské (krymská tatarština | urumština | karačajština | kumykština | karaimština | krymčakština | kumanština | kypčakština) | kypčacko-nogajské (kazaština | karakalpačtina | nogajština) |
| Čagatajské: uzbečtina | ujgurština (ajnština) | lopština | ili turki | čagatajština |
| Východoturkické: |
| chaladžština | kyrgyzsko-kypčacké (kyrgyzština | altajština) |
| Ujgurské: jakutština | tuvanština | chakaština | šorština | fuyü gïrgïs | čulymština | tofalarština | dolganština | západní jugurština | severní altajština |