Irácko-íránská válka

Irácko-íránská válka
Konflikt:
Trvání: 22. září 1980 - 20. srpna 1988 Místo: Perský záliv, irácko-íránská hranice Casus belli: Irácká invaze do Íránu Výsledek: Nerozhodný; OSN nařídila zastavení bojů Změny území: {{{Území}}}
Strany
Írán	Irák
Velitelé
Rúholláh Chomejní, Abú al-Hasan Baní Sadr, Alí Šamchání, Mustafa Čamrán†	Saddám Husajn, Alí Hasan al-Madžíd
Síla
305 000 vojáků 500 000 jednotek Pásdárán a Basídž 900 tanků 1 000 obrněných vozidel 3 000 ks dělostřelectva 470 letadel 750 vrtulníků	190 000 vojáků 5 000 tanků 4 000 obrněných vozidel 7 330 ks dělostřelectva nad 500 letadel, nad 100 vrtulníků
Ztráty
nad 500 000 vojáků/milicí/civilistů zraněno či zabito	nad 375 000 vojáků/milicí/civilistů zraněno či zabito
{{{poznámky}}}

Irácko-íránská válka byla válka mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988. Ve své době se nazývala také jako Válka v Perském zálivu, což se později ujalo jako označení jiného konfliktu v letech 1990-91.

Válka začala přesně 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Iránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Důvody konfliktu jsou jednak historické: státy si dělaly historické územní nároky. Dále jim šlo o ropná naleziště a v neposlední řadě také šlo o důvody náboženské.

[editovat] Irák

Již na počátku 60. let, kdy byla svržena monarchie, začaly pohraniční spory mezi Irákem a Íránem. Konkrétně šlo spory o íránskou provincii Chúzistán, která se nachází na západu země a hraničí s Irákem. V roce 1968 se v Iráku chopila moci strana Baas, která si začala činit nároky na Chúzistán. Irácká média mluvila o této provincii, jako by už dávno patřila Iráku, dali jí vlastní jméno Nasýrie. Televizní stanice v Basře začala nazývat i jiná íránská města arabskými jmény. Začali s propagandou přímo v této provincii. V roce 1974 Írán dále povzbuzoval Kurdy proti Iráku, jako odpověď na aktivitu, kterou Irák prováděl v provincii Chúzistán. Provincie Chuzístán byla velice bohatá na ropu. V roce 1979 se stal vůdce strany Baas Saddám Husajn prezidentem, a hned rok nato rozpoutal válku. Irák předpokládal, že pokud válku vyhraje, zmocní se obrovských nalezišť ropy a svrhne Chomejního, stane se hlavní velmocí Perského zálivu a celého arabského světa.

[editovat] Počátek války

Válka začala, když silná irácká armáda překročila západní hranice Íránu.

Důvody pro rozpoutání války:

1. Anexe Chúzistánu (Někdy také Arábistán).
2. Ovládnutí vodní cesty Šatt al-Arab, která je jediným spojením Iráku s Perským zálivem.
3. Posílení postavení na Iráckém poloostrově Fao, který přímo navazuje na Šatt al-Arab a je nesmírně důležitý při vývozu Irácké ropy.
4. Ovládnutí 3 ostrovů (Abú Músá, Malý a Velký Thumb) v Hormuzském průlivu.

Překvapivá ofenziva postupovala rychle proti stále neorganizovaným jednotkám Íránu. Po široké frontě postupovaly irácké jednotky stále dále do Íránu a to i bez patřičné letecké podpory. Jedním z cílů ofenzívy bylo zabrat na ropu bohatý Arábistán. Írán dokázal konsolidovat svoje jednotky a navíc na frontu dorazilo přibližně sto tisíc dobrovolníků. V této fázi konfliktu se ukázalo, že irácké letecké údery proti letištím v Íránu nebyly efektivní. Navíc irácké odhady vojenské síly protivníka byly značně podhodnocené.

[editovat] Externí odkazy

anglicky:

• Stránka věnovaná konfliktu

Tento válečnický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Irácko-íránská válka