Ókeanovny

Ókeanovny nebo Ókeanidy byly dcerami Titána Ókeana a jeho manželky Téthys, bohyně vnějšího moře.

V širším smyslu se řadí do největší skupiny řeckých bohů přírodních, mezi nymfy. Bylo jich asi tři tisíce, jménem se jich uvádí asi padesát. Jsou to Dióna, Élektra, Kallirhoé, Kalypsó, Klymené, Métis, Peithó, Perseis, Styx, Tyché a další. Všechny jsou zobrazovány jako krásné veselé dívky, až na Styx, která bývala vždy zasmušilá.

Všechny byly krásné, jejich posláním byl zpěv, tanec, zábava. Byly obvykle panny, mnohé však měly potomky s bohy nebo lidmi. Dokonce nebyly všechny nesmrtelné. Byly přívětivé k lidem, jenom pohlední mladí muži mohli přijít k nehodě nebo dokonce k záhubě.

Řekové i Římané přinášeli nymfám oběti, budovali jim oltáře i svatyně.

[editovat] Odraz v umění

Umělci všech dob je zobrazovali jako krásné mladé a veselé dívky, obvykle při tanci, prostovlasé a v lehkých řízách. Zobrazovány byly s oblibou na vázových malbách, reliéfech, sochány do kamene. Časté jsou mozaikové výzdoby lázní či fontán. Mořské nymfy byly vítaným námětem výzdoby vývěsních štítů přístavních hospod nebo také zdobily přídě lodí. Obvykle jsou vymalovány ve skupinkách, doplňujících různé bájné výjevy.

[editovat] Literatura

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky