Úpadek

Úpadek neboli též bankrot (z it. banca rotta – rozbitá lavice) či krída je právem definovaná neschopnost dlužníka platit své splatné závazky (dluhy) více věřitelům.

[editovat] Úpadek v českém právu

[editovat] Pojem úpadku

V českém právu je úpadek definován zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 1. října 1991. Zákon rozeznává dvě formy úpadku:

• insolvence – dlužník je v úpadku, jestliže má více (alespoň dva) věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky, za delší dobu se podle judikatury považuje doba nejméně šesti měsíců^[1]; jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky,
• předlužení – podnikající fyzická osoba a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek, do jehož ocenění se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.

Úpadek může nastat v jedné či obou svých formách. Pro závěr, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, není rozhodné, jaké jsou jeho očekávané výnosy z podnikatelské činnosti. Rovněž se nepřihlíží k výši jeho pohledávek, které má za svými dlužníky, pokud je nebyl schopen vymoci či jinak využít k úhradě vlastních splatných závazků. Platební neschopnost dlužníka nemusí nutně mít dlouhodobý a nezměnitelný charakter, o zákonem požadovanou delší dobu se bude jednat po šesti měsících.

[editovat] Případy vyloučení úpadku

Vznik úpadku zákon o konkursu a vyrovnání vylučuje u územních samosprávných celků (samosprávných krajů a obcí), veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu^[2] a u jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil. Dále úpadek podle zákona o konkursu a vyrovnání nemůže nastat u banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a tuzemské zajišťovny, a to po dobu, po kterou jsou tyto subjekty nositeli licence nebo povolení podle zvláštních zákonů, které upravují jejich činnost.

[editovat] Důsledky úpadku

Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které jsou v  úpadku, mají povinnost bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu nebo návrh na vyrovnání. U právnické osoby v likvidaci je tato povinnost dána jen v případě předlužení. U právnických osob tato povinnost dopadá na statutární orgány dlužníka (např. představenstvo u akciové společnosti, jednatelé u společnosti s ručením omezeným, likvidátor u právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena). Není-li fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, mají tuto povinnost její zákonní zástupci. Jestliže odpovědné osoby svoji povinnost podat návrh na prohlášení konkursu nesplní nebo pokud je z jejich viny návrh zamítnut či konkursní řízení zastaveno, odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne, ledaže prokáží, že škodu nezavinily. Úmyslné nepodání návrhu na prohlášení konkursu může být také posouzeno jako trestný čin (trestný čin nesplnění povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Dlužník, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, se označuje jako úpadce (kridatář).

[editovat] Odkazy

[editovat] Použité zdroje

• zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

[editovat] Související články

• konkurs

[editovat] Poznámky

1. ↑ Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 564/2001, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 83/2004 (civilní)
2. ↑ Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů