Číslovka
Číslovka (lat. numerale, plurál numeralia) je slovní druh, kterým se vyjadřuje počet, pořadí, násobenost, díl celku apod.
[editovat] Číslovky v češtině
Hlavní článek: České číslovky
Číslovky v češtině podléhají flexi a ve větě nejčastěji plní roli přívlastku shodného a určuje se u nich gramatická kategorie pádu. Některé číslovky ale nejsou jmény, ale mají funkci příslovce (např. třikrát, poněkolikáté), a flexi tedy nepodléhají.
[editovat] Dělení podle určitosti počtu
Číslovky se dělí na:
- neurčité – označují počet jen obecně (několik, několikrát, několikanásobný, málo, moc, někdy se mezi neurčité číslovky počítají i slova jako nikdo, žádný)
- určité – označují přesný počet (dvakrát, dvojnásobný, dva); některé číslovky určité mohou mít význam neurčitý (tisíceré díky, mám sto chutí)
[editovat] Dělení podle syntaktické formy
- základní – označují počet, pojmenovávají čísla (tři, polovina, dvě stě třicet dva, několik, mnoho), gramaticky jsou přibližně v roli podstatného jména
- druhové – označují počet druhů anebo počet věcí vyjádřených pomnožným tvarem (troje, šestero, několikery), syntakticky jsou obdobné základním číslovkám
- řadové – označují pořadí (osmý, poněkolikáté), zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce
- násobné – označují počet opakování děje (trojnásobný, pětkrát, mnohokrát), zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce