Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Čachtická paní (román)

Čachtická paní
Autor Jožo Nižnánsky
Původní název Čachtická pani
Překladatel Karel Klebes
Země Československo
Jazyk Slovenština
Žánry historický román
Datum vydání 1932
Česky vydáno 1970
Následující dílo Žena dvou mužů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čachtická paní je historicko-dobrodružný román, který napsal roku 1932 slovenský romanopisec Jožo Nižnánsky.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává na počátku 17. století v Uhrách na území dnešního Slovenska a to nejčastěji v okolí Čachtic. Některé situace se však řeší i v Prešpurku (Bratislavě) a na mnoha jiných místech. Celý příběh se odehrává zhruba v období jednoho roku.

Román vychází z pověstí o Alžbětě Báthoryové, jakožto sadistické hraběnce koupající se pro zachování své vlastní krásy v krvi mladých dívek. Příběh v knize vypráví o odvážných zbojnících bojující proti krutostem zlé hraběnky. Po mnoha útrapách, střetech s pandury a hajduky, záchranných akcích unesených dívek a úniků před oprátkou se jim, za pomocí jejich spojenců, podaří přimět palatina Juraje Thurza vyšetřit tuto záležitost. Palatin neočekávaně přijede do Čachtic, kde přistihne Alžbětu Báthoryovou při činu a nakáže jí doživotní uvěznění v podzemí jejího hradu.

Autor ke knize přistupuje jakožto k faktům bohatě rozvitému svou vlastní fantazií a snaží se vytvořit vhodný dobový historický rámec do něhož zasazuje děj.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

V knize se vyskytuje celá řada postav. Mnohé z nich skutečně existovaly a většina okrajových postav je zde zmíněna právě za účelem lepší konkretizace doby a prostředí.

Někdy je těžké rozlišit důležitost postav, protože mezi nimi existují spletité vztahy.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Báthoryová je brutální žena bez srdce a bez skrupulí, která se vyžívá v týrání. Jelikož má moc, nemusí se obávat , že by se na její krvavé zločiny jen tak přišlo. Má celou řadu služebníků, kteří jí pomáhají páchat její hrůzné činy. Jako například Ficko. Ten je velmi podlý a zrádný, vzhledem velmi odporný, zakrslý, chlupatý s hrbem na zádech. Na hraběnčiny rozkazy podniká množství honů na zbojníky, jejichž vůdcem je silný, urostlý a odvážný Andrej Drozd. Přidává se k nim i Jan Kalina, který studoval na wittenberské univerzitě, ale když zaslechl zvěsti o čachtickém krveprolévání, přijel chránit svou matku a vypátrat svou sestru Magdu, jež zmizela za podivných okolností. Je velmi chytrý a díky tomu se svými druhy zinscenují řadu úspěšných a promyšlených plánů. Daří se jím také kvůli celé řadě spojenců jako je Jan Ponicenus, vážený a moudrý čachtický protestantský farář, a Janův kamarád Pavel Lederer, který se nechá zaměstnat jako hradní zámečník a získá si Fickovu důvěru, čímž má přístup k cenným informacím. Na svou stranu si získají i mladou krásku Eržiku Príborskou, utajenou nemanželskou dceru Alžběty Báthoryové, která se zamiluje do Andreje Drozda.

Struktura literárního díla[editovat | editovat zdroj]

Vypravěč[editovat | editovat zdroj]

Příběh je vyprávěn převážně v 3. osobě. Výjimku tvoří občasně vložená stránka z čachtické farské kroniky. V tomto případě můžeme mluvit o ich-formě, kdy je vypravěčem jedna z postav a to farář Jan Poniceus.

Kompozice[editovat | editovat zdroj]

Text je rozdělen do 21 hlavních kapitol, přičemž se každá z nich skládá ještě z dalších podkapitol (kolem 10 na kapitolu).

Můžeme mluvit o paralelní kompozici, neboť se v celém příběhu objevuje spousta rozmanitých osudů, zápletek a dobrodružství jednotlivých postav a jejich rozuzlení. Přes to nevzniká zmatek, děj má naopak velmi rychlý spád, je velmi poutavý a napínavý.

Co se motivů týče, nejvýznamněji figuruje motiv usilovného boje dobra proti zlu. Dále se můžeme setkat ještě s jinými dobrodružnými a také romantickými motivy.

Jazyk a jazykové prostředky[editovat | editovat zdroj]

Stylový ráz textu je neutrální. Kniha je psána spisovně, občasně se můžeme setkat s knižním výrazem či historismem, které mají funkci lepšího nastínění doby. Za tímto účelem je také někdy užita inverze v přímé řeči. Neboť je v textu mnoho rozhovorů, je užití přímé řeči četné. Užívána je ale i řeč nepřímá, nevlastní přímá a autorská. Vyskytují se jak krátké věty jednoduché, tak složitá souvětí.

Tropy vyskytující se v textu jsou např. přirovnání, ironie(v přímé řeči), personifikace (při popisu prostředí), dysfemismus, litotes aj. V částech textu o zbojnících je zřejmé silně meliorativní zabarvení, pejorativní je naopak užito např. při popisu krveprolévání či Fickovy osoby. Co se týče použití figur setkat se můžeme např. s asyndetonem, zeugmou, kakofonií, eufonií, aj. Účelem těchto uměleckých prostředků je vyvolat silnější pocity a lepší představitelnost situace.

Pokračování[editovat | editovat zdroj]

Josef Nižnánsky napsal v 30. letech celou řadu historických dobrodružných románů a mezi nimi je také z roku 1937 Žena dvou mužů, která je volným pokračováním k titulu Čachtická paní. Vypráví o nešťastném manželství Zuzany Forgáčové s Františkem Revayem. Děj je zasazen do doby krátce po odhalení zločinů Alžběty Báthoryové, má stejné pozadí a setkáváme se v něm s dalšími osudy některých postav z knihy Čachtické paní.

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čachtická_paní_(román)&oldid=15497727
Stránka byla naposledy upravena 24. 10. 2017 v 15:34. Editovat celý článek Čachtická paní (román).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy