Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Čajovna je veřejné místo, kam se chodí pít čaj. Tento termín se ale také používá pro zvláštní domácí místnosti nebo domky určené k pití čaje například v Japonsku.
První čajovna se na našem území objevila už v roce 1908, kdy cestovatel Joe Hloucha založil spolu se svým bratrem na pražském výstavišti japonskou čajovnu. Nicméně hlavní rozmach čajoven přišel až po roce 1989. Tehdy vznikají první čajovny v dnešní podobě, tedy tichá místa s tlumeným osvětlením, kde se za doprovodu nejčastěji meditativní hudby, hudby New Age nebo world music pijí černé, zelené, polozelené a bílé čaje, ale také jihoamerické maté nebo africký rooibos. Mezi první takové čajovny patří například Dobrá čajovna na Václavském náměstí, čajovna U zeleného čaje v pražské Nerudově ulici nebo čajovna U zlatého kohouta v Michalské.
Obecně lze říct, že čajovny se snaží vždy navodit pocit intimního a zabydleného prostředí. Snaha vytvořit pro návštěvníky „obývák někde jinde“ je typická. Odráží se to kupříkladu ve způsobu, jakým je používáno osvětlení – to je často velice jemné nebo tlumené. Stejně je tomu i s vnějším světlem. Jen málo čajoven má velká prosklená okna bez záclon. To je bezpochyby dáno i tím, že čajovny vznikají prakticky zásadně v historických budovách, starých městských čtvrtích, v přízemích nebo i sklepních prostorech. [zdroj?]
V českých čajovnách se podávají malá (a v drtivé většině případů[zdroj?] vegetariánská) jídla. Stejně často se jedná o nekuřácké prostory (s výjimkou vodních dýmek).
David Tesař z pražské čajovny Daruma mluví v souvislosti s čajovnami o „české ulitě“, což v podstatě znamená to, že mnozí Češi dávají přednost uzavřenějšímu kruhu přátel, rodiny, menšímu prostoru, před obrovskými společenskými akcemi a davy.[zdroj?]
V současnosti je v Česku více než tři sta čajoven[zdroj?]. Koncentrace čajoven na našem území je v současnosti nejvyšší na světě.[zdroj?] Čajovny se staly neoddělitelnou součástí hudebních festivalů a ostatních akcí konaných pod širým nebem.[zdroj?]
V Číně se v čajovnách odjakživa odehrával veškerý společenský život. Čajovna byla vždy jakýmsi zrcadlem čínské společnosti.[zdroj?]
V čínských čajovnách, nebo spíše čajových teráskách (čajovny nebyly situovány do uzavřených místností nebo sklepů), bychom marně hledali oázu klidu pro meditaci. Hromadně a hlasitě se tu debatovalo na všechna témata, jaká jen Číňany napadla. Dokonce i za války, kdy bylo na všech veřejných (mnohdy i soukromých) místech trestné mluvit o „věcech státu“, se nesly čajovnami ostré kritiky. Byly centrem konání různých představení, slavných čajových soutěží, utkání řečníků a podobně.[zdroj?]
Po válce se však začaly zvyky ubírat jiným směrem. Čína se více otevřela západním vlivům, to způsobilo částečný útěk od čajoven k hospůdkám, kavárnám a hernám. Dnes už se nedá říci, že by byly čajovny centrem veškerého dění. Jejich obliba sice oprotí dřívějším časům klesla, a přece si dodnes ponechaly své typické kouzlo a vytříbené způsoby přípravy čajů.[zdroj?]
| Související články obsahuje: Portál čaj |