Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
|
1. řada: Jan Ámos Komenský • Jan Hus • František Palacký |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Populace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| odhadováno 11–12 milionů[1] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Země s významnou populací | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jazyk(y) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Náboženství | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
bez vyznání 61 %, katolicismus 26 %, protestanství 1,2 %, husitství 1 %[8] |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Příbuzné národy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Češi jsou západoslovanský národ, obývající hlavně Českou republiku; menší komunity žijí na Slovensku, USA, Brazílii, Kanadě, Rakousku, Německu, Rusku, Ukrajině (tzv. Volyňští Češi), Chorvatsku, Srbsku a Rumunsku.
Obsah |
Osob hlásících se k české národnosti je dohromady okolo jedenácti miliónů. Většina Čechů žije v České republice. Počet Čechů v jiných státech je odhadován na stovky tisíc až miliony.[1]
Češi hovoří většinou češtinou, západoslovanským jazykem. Nábožensky jsou nejednotní. V České republice převažují lidé bez vyznání (61%), z věřících se nějvětší část Čechů (84%) hlásí k římskokatolické církvi. Dále se také věřící Češi hlásí k Českobratrské církvi evangelické (3.8%), či Církvi československé husitské (3.3%).[8]
Během sčítání lidu v roce 1991 se 1 362 313 lidí přihlásilo k moravské národnosti o deset let později se však ke stejné národnosti přihlásilo pouze 380 474 osob. Tento výrazný pokles byl vyvolán vysokou medializací národnostní otázky v roce 1991. Naproti tomu národnost slezská, k níž se v roce 1991 hasilo 44 446 lidí, zaznamenala jen malý sestup, když se k ní v roce 2001 přihlásilo 10 878 lidí.[9]
V rámci Čechů jako národa existuje několik etnografických skupin českých (Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebi), a moravských (Horáci, Hanáci, Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Goralové, Laši a další),[10] které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem. Tyto rozdíly se začaly, zejména po druhé světové válce, stírat, některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují.
Etnogeneze Čechů započala v 10. století, kdy došlo ke sjednocení západoslovanských kmenů, usídlených od 5. a 6. století na území Čech (Čechové, Děčané, Doudlebi, Charváti, Chebané, Litoměřici, Lučané, Zličané a další), kmenem Čechů pod vládou rodu Přemyslovců. Po připojení Moravy k přemyslovskému státu v první polovině 11. století se začal formovat středověký český „národ“[11] zahrnující i moravské západoslovanské kmeny (sjednocené už na počátku 9. století)[12] a slezské Holasice. Od 13. století započala německá kolonizace českých zemí, jejímž důsledkem bylo prakticky celé pohraničí německojazyčné a několik německých jazykových ostrovů vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti.
Moderní národ Čechů se začal konstituovat od konce první poloviny 19. století.[13] Po skončení druhé světové války došlo v důsledku odsunu Němců z Československa na území Česka k vytvoření národnostně homogenního státu. V důsledku této změny Češi procházejí vývojem od národa středoevropsko-východního typu (obranné společenství, vymezené kulturně a jazykově, „společenství krve“) v národ západoevropského typu (státně-národní identifikace).[14]