Češi

Češi

1. řada: Jan Ámos Komenský • Jan Hus • František Palacký Jan Evangelista Purkyně 2. řada: Karel IV. • Alfons Mucha • Vratislav II. Bedřich Smetana
Celková populace
odhadováno 11–12 milionů[1]
Státy s významnou populací
Česko přes 9,7 milionů (odhad 7/2007)[2] Další státy s významnou populací:
Spojené státy americké 1 462 413 [3] Kanada 79 915 [4] Německo 20 000-50 000 Slovensko 46 000 Argentina 38 000 Austrálie 21 196 [5] Rakousko 20 000 Švýcarsko 20 000 Ukrajina 11 000 Francie 10 731 (1990) Chorvatsko 10 510 (2001) Izrael 8 000 Švédsko 7 175 (2001) Spojené království 6 000 Irsko 5 278 [6] Španělsko 5 622 (2006) Rusko 5 000~6 000 Brazílie 5 000 [7] Nizozemsko 3 500 Rumunsko 3 339 Polsko 3 000 Jihoafrická republika 2 300 Srbsko 2 211 (2002) Mexiko 2 000
Jazyk(y)
čeština
Náboženství
bez vyznání 61 %, katolicismus 26 %, protestanství 1,2 %, husitství 1 %[8]
Příbuzné etnické skupiny
západní Slované

Češi jsou západoslovanský národ, obývající hlavně Českou republiku; menší komunity žijí na Slovensku, USA, Brazílii, Kanadě, Rakousku, Německu, Rusku, Ukrajině (tzv. Volyňští Češi), Chorvatsku, Srbsku a Rumunsku.

[editovat] Počet, jazyk a náboženství

Osob hlásících se k české národnosti je dohromady okolo jedenácti miliónů. Většina Čechů žije v České republice. Počet Čechů v jiných státech je odhadován na stovky tisíc až miliony.^[1]

Češi hovoří většinou češtinou, západoslovanským jazykem. Nábožensky jsou nejednotní. V České republice převažují lidé bez vyznání (61%), z věřících se nějvětší část Čechů (84%) hlásí k římskokatolické církvi. Dále se také věřící Češi hlásí k Českobratrské církvi evangelické (3.8%), či Církvi československé husitské (3.3%).^[8]

[editovat] Etnografické skupiny

Hanačka v kroji

Valach od Vsetína a Brumova okolo roku 1787

V rámci Čechů jako národa existuje několik etnografických skupin českých (Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebi), a moravských (Horáci, Hanáci, Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši a další),^[9] které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem. Tyto rozdíly se začaly zejména po druhé světové válce stírat, některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují.

[editovat] Etnogeneze

Etnogeneze Čechů započala v 10. století, kdy došlo ke sjednocení západoslovanských kmenů, usídlených od 5. a 6. století na území Čech (Čechové, Děčané, Doudlebi, Charváti, Chebané, Litoměřici, Lučané, Zličané a další), kmenem Čechů pod vládou rodu Přemyslovců. Po připojení Moravy k přemyslovskému státu v první polovině 11. století se začal formovat středověký český „národ“^[10] zahrnující i moravské západoslovanské kmeny (sjednocené už na počátku 9. století)^[11] a slezské Holasice. Od 13. století započala německá kolonizace českých zemí, jejímž důsledkem bylo prakticky celé pohraničí německojazyčné a několik německých jazykových ostrovů vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti.

Moderní národ Čechů se začal konstituovat od konce první poloviny 19. století.^[12] Po skončení druhé světové války došlo v důsledku odsunu Němců z Československa na území Česka k vytvoření národnostně homogenního státu. V důsledku této změny Češi procházejí vývojem od národa středoevropsko-východního typu (obranné společenství, vymezené kulturně a jazykově, „společenství krve“) v národ západoevropského typu (státně-národní identifikace).^[13]

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} [People Policy Planning Institute (Jewish Agency for Israel)]. Annual Assessment [online]. American Jewish Year Book. vyd. American Jewish Committee, 2006, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online. (angličtina)
2. ↑ CIA - The World Factbook - Czech Republic
3. ↑ 2004 survey
4. ↑ Statistics Canada, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
5. ↑ 2006 census Data : View by Location
6. ↑ CSO - Statistics: Persons usually resident and present in the State on Census Night, classified by place of birth and age group
7. ↑ MOSCHELLA, Alexandre. Edição 214, Um atalho para a Europa [online]. Editora Globo, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online.
8. ↑ ^{a b} Výsledky sčítání lidu z roku 2001
9. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 69
10. ↑ z nedostatku vhodnějšího pojmenování se používá tento novodobý termín, ovšem v uvozovkách nebo ve spojení „středověký národ“, aby se do středověké reality nezanášely anachronické pojmy, související až s moderním nacionalismem,
11. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 70
12. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm
13. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm

[editovat] Literatura

• FIALOVÁ, Ludmila; HORSKÁ, Pavla; KUČERA, Milan a kol. Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha : Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0720-0.
• MASARYK, Tomáš Garrigue. Česká otázka. Praha : Melantrich, 1969 (první vydání z roku 1895).
• TŘEŠTÍK, Dušan. Češi a dějiny v postmoderním očistci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-786-5.
• HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha : Mladá fronta, 1985.
• HOLÝ, Ladislav. Malý český člověk a velký český národ : národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. ISBN 80-85850-97-4. s. 209.
• TYRŠOVÁ, Renáta. Lidový kroj v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Praha : Topič, 1918. Dostupné online.

[editovat] Související články

• Největší Čech

Tento etnologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Češi

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Češi

Související články obsahuje Portál Česko