Čeljabinsk

Čeljabinsk Челябинск
Budova Jihouralské státní univerzity
znak vlajka
poloha
souřadnice:	55° 09′ 00" s. š., 61° 24′ 00" v. d.
nadmořská výška:	200–250 m n. m.
federální okruh:	Uralský
oblast:	Čeljabinská oblast
administrativní dělení:	7 městských rajónů
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	486 km²
počet obyvatel:	1 092 000 (2007)
hustota zalidnění:	obyv. / km²
správa města
starosta:	Michail Jurevič
oficiální web:	www.cheladmin.ru/
telefonní předvolba:	+7 351
PSČ:	454xxx

Čeljabinsk (rusky Челя́бинск) je město v Ruské federaci, na východním úpatí pohoří Ural. Má 1,092 milionu obyvatel (9. místo v Rusku) a je administrativním centrem Čeljabinské oblasti. Prochází tudy jižní větev transsibiřské magistrály (Moskva – Vladivostok); město je důležitou železniční křižovatkou. Od roku 1943 zde sídlí univerzita.

[editovat] Historie

Roku 1736 zde byla založena pevnost s názvem Čeljaba, která dala městu název. To vzniklo o několik desítek let později, v roce 1781. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo jedním z center průmyslu ruského impéria a po revoluci předválečného Sovětského svazu. Za druhé světové války se zde vyráběly tanky T-34 a raketomety Kaťuša. Výroba těchto zařízení vynesla městu přezdívku „Tankograd“. V roce 1957 i zde, jako v Černobylu o třicet let později došlo k jaderné havárii, naštěstí ovšem v mnohem menším rozsahu. Přesto určitá část obyvatel město opustila.

[editovat] Obyvatelstvo

Ve městě žijí převážně Rusové (84%), Tataři (5%) a Ukrajinci (3%).

[editovat] Průmysl

Dnes je zde průmysl chemický, stavebních hmot, spotřební a potravinářský. Hutnictví železa (úplný cyklus), výroba traktorů. V minulosti bylo město důležitým centrem výroby jaderných zbraní.

[editovat] Doprava

Dopravu ve městě zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje. Též se staví první úsek jedné z linek systému metra, jež má mít výhledově takové linky tři.

[editovat] Externí odkazy

• Stránky o Čeljabinsku
• Mapa města na serveru Multimap
• Satelitní snímek města. Severní oblasti, kde se nachází průmysl, jsou silně znečištěny.

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)