Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
|
Červoři |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
||||||||||
| čeledi | ||||||||||
|
Červoři (Gymnophiona) čili beznozí (Apoda) jsou jedním z řádů obojživelníků, s protáhlým červovitým tělem s redukovanými končetinami. Žijí většinou skrytě v chladném a vlhkém prostředí v půdě a tak jsou vědci i veřejností někdy opomíjeni.
Červoři zcela postrádají končetiny, čímž mohou připomínat červy nebo žížaly, případně hady. Mohou dosahovat délky až 1,5 metru. Ocasní část je krátká, kloaka je umístěna u konce těla. Kůže červorů je hladká, většinou tmavá, ale některé druhy jsou i barevné. Po celém těle mívají páskovitý vzor. Mají i šupiny z uhličitanu vápenatého.
Jsou téměř slepí, protože žijí pod povrchem půdy ve tmě. Vnímají jen světlo a tmu. Na hlavě mají dvě drobná tykadla, která pravděpodobně slouží jako druhý orgán čichu, společně s nosem. Pro život pod zemí jsou opatřeni tvrdou špičkou čenichu [zdroj?], která funguje jako rýč.
Mimo jednu výjimku (Atretochoana eiselti) mají všichni červoři plíce, ale k dýchání používají rovněž kůži (kožní dýchání). Levá plíce bývá menší než pravá, čímž se přizpůsobují červoři svému úzkému tvaru těla (podobně je tomu např. u hadů)
Červoři jsou jediní obojživelníci s vnitřním oplozením. Samci mají penisovitý orgán (phallodeum), který při oplození strkají do samičí kloaky na 2-3 hodiny.
Červoři mohou být vejcorodí (25% druhů) i živorodí (75%). Samice vejcorodých červorů kladou vejce do vlhkého prostředí a samice je hlídají (péče o potomstvo). Živorodé druhy se vyvíjí v těle samice a živí se speciálními buňkami samice. Líhnou se larvy, které většinou žijí u vody či ve vlhku, někdy ale rovnou metamorfovaní dospělci.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku caelician na anglické Wikipedii.