Hledat:

Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky a klenoty Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Česká Třebová

Česká Třebová
rotunda sv. Kateřiny

rotunda sv. Kateřiny

Česká Třebová – znak Česká Třebová – vlajka znak vlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0534 580031
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností: Česká Třebová
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 41,00 km²
počet obyvatel: 16 533 (2006)
zeměpisná šířka: 49° 54´ 9˝ s. š.
zeměpisná délka: 16° 26´ 56˝ v. d.
nadmořská výška: 375 m
PSČ: 560 02
zákl. sídelní jednotky: 23
části obce: 6
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Městský úřad Česká Třebová
Staré náměstí 78
560 02 Česká Třebová
starosta / starostka: Jaroslav Zedník
Oficiální web: http://www.ceska-trebova.cz
E-mail: muct@ceska-trebova.cz
Česká Třebová na mapě
Wikipedie:Jak číst infoboxy českých sídel
Jak číst infobox
Zdroje k infoboxu a částem obce

Česká Třebová (německy: Böhmisch Trübau) je město na východě Čech, čtvrté největší město Pardubického kraje. Česká Třebová má 16 533 obyvatel (2006) a katastrální rozlohu 41 km². Nachází se v přibližně severo-jižně orientované kotlině řeky Třebovky, která je ze západní a východní strany ohraničena zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí: Kozlovský kopec (603 m n. m.) a Palice (613 m n. m.). Město a okolí se někdy nazývá Českotřebovsko, širší je někdy označováno jako Českotřebovské mezihoří. Do České Třebové byla v roce 1845 přivedena železnice a brzy na to se stala významným železničním uzlem. V roce 1995 byl střed města vyhlášen Městskou památkovou zónou.

Obsah

[editovat] Členění města

Město se člení na 6 katastrálních území (zároveň místní části):

[editovat] Historie

Ve městě a okolí se dá najít řada různých fosílií – důkaz existence pravěkého moře.

První písemná zmínka o České Třebové je z roku 1278. Předchůdcem města byla osada na pravém břehu řeky Třebovky s románskou rotundou sv. Kateřiny postavenou v 1. polovině 13. století (první zmínka o ní je však až z roku 1335). Jako město je osada poprvé jmenována roku 1292. V těch dobách patřilo k lanšperskému panství. V darovací listině Václava II. bylo město dáno roku 1304 Zbraslavskému klášteru. V těchto dobách se v České Třebové rozvíjí cechy tkalcovský, hrnčířský a další. V předhusitských dobách patřilo město biskupům litomyšlským, ale v husitských dobách se město přiklonilo k Husovu učení.

Po husitské době město patřilo několika majitelům: Kostkové z Postupic, Vilém z Pernštejna, Petr Bohdanecký z Hodkova. Poslední jmenovaný nechal vystavět na náměstí renesanční radnici, na které je jeho erb. Za vlády Jiřího z Poděbrad pobili českotřebovští občané v roce 1469 zbloudilý oddíl vojska Matyáše Korvína nedaleko města. V Třebové měla sbor jednota bratrská.

V době pobělohorské se stal pánem města rod Lichtenštejnů (nyní vládnou v Lichtenštejnsku). V této době byla městu odňata většina práv a město postupně chudlo. Dalšími ranami byly třicetiletá válka, hladomory a požáry. Při požáru v roce 1636 bylo celé město téměř zničeno. Přes všechny překážky ve městě kvetlo lidové umění. Dochovaly se např. malby na skle, řezbářské výtvory a hlavně vyřezávané, malované betlémy. V roce 1848 město získává samostatnost a prvním starostou se stává František Rybička. Z města například pocházeli významní národní buditelé Jan Hýbl a František Matouš Klácel.

Nejbouřlivější rozvoj prodělalo město po roce 1845, když zde Jan Perner vybudoval železnici OlomoucČeská TřebováPraha a v roce 1849 trať BrnoČeská Třebová. Od této doby město začíná rapidně růst.

Za 2. světové války byla Česká Třebová hraničním městem: ležela na hranicích Protektorátu. Vesnice Rybník, která leží hned vedle města, byla už v Sudetech. Za války bylo málem místní nádraží a část města vyhozena do povětří: na nádraží zastavil německý vlak plný nepoužitého střeliva a výbušnin z východní fronty. Na druhé koleji stál vlak s německým lazaretem. Velitel vlaku se střelivem chtěl svůj vlak vyhodit do povětří, aby nepadl do rukou Rusů. Velitel lazaretního vlaku ho však zastřelil, aby zachránil zraněné vojáky v jeho vlaku.

Po válce byla nedaleko města postavena kasárna železničního vojska ČSLA. Po srpnu 1968 byl areál kasáren zabrán sovětskou armádou, která ho opustila v květnu 1990. Od té doby jsou objekty bývalých kasáren využívány různými firmami a institucemi. Z přilehlých paneláků se stalo čtvrté českotřebovské sídliště Borek.

[editovat] Pověst o znaku a další pověsti


Jinak z hlediska heraldiky patří uvedený znak do kategorie tzv. záhadných znaků, tj. znaků (erbů), u nichž není jasný jejich původ, ani význam.

[editovat] Hospodářství

Do roku 1970 byl v České Třebové pivovar. Poté, co byla výroba piva ukončena, fungovala v jeho prostorách několik let sodovkárna. V polovině 80. let byl starý závod zbourán a na jeho místě vyrostla nová hala pro sousední n. p. Sigma (dříve Armaturka, dnes LDM). V těchto prostorách nyní vyrábí rakouská firma Pewag sněhové řetězy.

V tehdy samostatné městské části Parník byl v roce 1849 založen velký textilní závod. V historii vystřídal několik jmen: Hermann Pollack, HPS, DETAG, Perla n.p., Primona a.s.. Závod se orientoval na zpracování bavlny. V dobách své největší slávy zaměstnával přes 2500 zaměstnanců a dodával látky např. i anglické královské rodině. Závod však nedávno zkrachoval, některé provozy využívají jiné firmy, jiné jsou prázdné či byly zbourány – např. na místě tkalcovny vyrostl v roce 2003 supermarket Lidl a na místě teplárny z roku 1963 byl v roce 2005 postaven hypermarket (Tesco). V devadesátých letech byl za podpory Evropské rozvojové banky významně rozšířen podnik KORADO (dříve Koventa), přední český výrobce radiátorů. Ve městě dosud také působí strojírny a opravny lokomotiv CZ LOKO (dříve ŽOS a ČMKS).

[editovat] Doprava

Pohled na nádraží, vpravo památník „Sbratření“
Pohled na nádraží, vpravo památník „Sbratření“

Nejdůležitější dopravou pro Českou Třebovou je bezesporu železnice, jíž vděčí město za svůj bouřlivý rozvoj po roce 1845. Nynější osobní nádraží bylo dokončeno v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla jeho budova v několika krocích kompletně zrekonstruována. Některé další opravy (např. nástupiště) však pokračují dodnes a projednává se velká přestavba přednádražního prostoru – zastřešení zde umístěného autobusového nádraží a výstavba velkých podzemních garáží. Ve vstupní hale nádraží jsou na zdi namalovány fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové v minulosti i v současnosti. Kromě osobního nádraží zde dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě (avšak již od rozdělení ČSFR v roce 1993 se jedná o jeho útlumu či zrušení), lokomotivní depo, železniční opravny a strojírny (dnes CZ LOKO) a firma Elektrizace železnic. Česká Třebová je velice důležitá uzlová železniční stanice, leží na hlavním tahu na Prahu přes Pardubice, na Olomouc a na Brno. Jendá se o velice frekventovanou železniční stanici. Významná je ve městě také autobusová doprava. Nedaleko města zřídil Aeroklub Česká Třebová malé letiště.

[editovat] Zdravotnictví

Ve městě se nachází Městská poliklinika, která byla v letech 20042005 nákladně rekonstruována a nově otevřena. Nedaleko od ní je „Dům lékařů“ TEZA, kde je např. ortopedie, stomatologie nebo gynekologie. Ve Třebové jsou také soukromé ordinace (asi přes deset). S vážnějšími případy musí lidé do nemocnice v Ústí nad Orlicí, popřípadě do nemocnice v Litomyšli.

[editovat] Školství

[editovat] Mateřské školy

[editovat] Základní školy

[editovat] Zvláštní školy

[editovat] Střední školy

[editovat] Vysoké školy

[editovat] Základní umělecké školy

[editovat] Turistické zajímavosti

Mimo románské rotundy sv. Kateřiny (se Starým hřbitovem) stojí za zhlédnutí také centrum – Staré náměstí, které je dnes středem města. Na náměstí stojí renesanční Stará radnice z roku 1547, jež byla několikrát přestavována a opravována. Dnes slouží jako oddávací síň a pro reprezentační účely. Vedle Staré radnice stojí o několik let novější a větší radnice, tzv. Nová radnice. V ní sídlí městský úřad a městská policie. Vedle obou radnic dnes stojí hotel Korado. Před radnicí stojí Mariánský sloup z roku 1706. Od roku 1950 na náměstí stál bronzový pomník „Sbratření“, od Karla Pokorného, na kterém se objímá český partyzán s rudoarmějcem. 25. května 1996 byl přemístěn do blízkosti nádraží. Na náměstí stojí také několik historických domů s podloubím. V roce 1995 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou (i s kostelem sv. Jakuba Většího a farou). V roce 1996 bylo náměstí kompletně zrekonstruováno a na místě pomníku „Sbratření“ byla postavena replika italské kašny. Za náměstím stojí velký empírový kostel sv. Jakuba Většího postavený v roce 1801 podle plánů lichtenštejnského architekta Josefa Hardmutha s půdorysem v podobě kříže. Kostel byl postaven na místě vyhořelého chrámu. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Kateřiny (1712), sv. Barbory (1717) a sv. Jana Nepomuckého (1719). Naproti kostelu stojí nově zrekonstruovaná stavba místní fary. Kousek od Starého náměstí stojí modernější Nové náměstí, které bylo vybudováno na přelomu 60. a 70. let 20. století. Za zhlédnutí stojí Nový hřbitov z roku 1905 a Městské muzeum založené v roce 1887 Janem Tykačem, který byl jeho prvním ředitelem. V depozitáři je určitě nejvýznamnější expozice betlémů, model staré čtvrti Trávník, model rotundy sv. Kateřiny s okolím atd.

Nedaleko Nového náměstí se nalézá park Javorka, založený v roce 1885. Rozkládá se v úžlabině pod svahy Roubova kopce, kde se dá dobře lyžovat. V jeho dolní části je malý rybníček, uprostřed kterého je nově zrekonstruovaná socha vodníka. U rybníčka je dětské hřiště se „Selkou“ (jedná se o pohyblivé loutky několika známých postaviček). Dál v parku je několik moderních betonových soch, ale také historicky hodnotné, např. „Šárka“ od Quido Kociana, Husův pomník od V. Kvasničky, nebo pomník Masaryka (ty jsou ve městě tři). V Javorce jsou taktéž i dva hudební pavilony, jeden moderní a druhý postavený v roce 1904. V parku vyvěrá mohutný pramen výborné pitné vody „Javorka“. Park je velmi příjemné a okouzlující místo s několika výbornými zákoutími. Už několik let trvá úspěšná rekonstrukce parku. Ve městě je ještě jeden park, Perlácký park, ten je momentálně zavřený.

Stará a Nová radnice s Morovým sloupem na Starém náměstí
Stará a Nová radnice s Morovým sloupem na Starém náměstí

Z Javorky vede tzv. Liščí stopa, která vede na Kozlovský kopec (601 m n. m.), na kterém se nachází nově zrekonstruovaná Chata Maxe Švabinského, která byla postavena v roce 1933 a rozšířěná v roce 1936. Nachází se v ní restaurace a několik pokojů k ubytování. V roce 2001 byla na kopci postavena Rozhledna Maxe Švabinského s výškou 52 m. U kopce je malebná vesnička Kozlov, ve které stojí Chaloupka Maxe Švabinského. V ní Švabinský pobýval v letech 18951919.

Nad Třebovou na vysokém kopci stojí oblast, která se nazývá Hory. Je zde kaple Panny Marie Pomocné z roku 1834, pod ní vyvěrá léčivý pramen. Stály zde v předminulém století věhlasné lázně. Asi 20 metrů dál je restaurace s pamětní deskou, která připomíná, že zde pár týdnů v roce 1851 pobývala Božena Němcová i se svými dětmi. Pod Horami vede cesta zvaná Křivolík, kde se výborně jezdí na běžkách.

Třebovské stěny ležící východně od města jsou nejmladší přírodní rezervací v regionu. Táhne se v délce šestnácti kilometrů od obce Damníkov ke zřícenému hradu Lanšperk. V obci Rybník začíná naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka, kde je patnáct zastávek s naučnými tabulemi. Stezka prochází malebným údolím a kolem vodní nádrže Srnov. Nad ní stojí výborná restaurace Srnov.

[editovat] Důležité objekty, prostranství a jiné části města

Kostel sv. Jakuba u Starého náměstí
Kostel sv. Jakuba u Starého náměstí
Od Starého náměstí - na světové strany:
sever jih západ východ
U Kostelíčka Bezručovo náměstí Nové náměstí Křib
Tyršovo náměstí U ŽOSKY Trávník Bezděkov
Farářství Borek park Javorka U Hřbitova
Benátky Depo Jelenice Na Podhorce
Skalka Nákladové nádraží Vily Hliníky
Parník Brázdov Srnov
U Primony Robův kopec
Lhotka Serpentiny
Hory

[editovat] Kultura a zajímavosti

[editovat] Slavní rodáci

Slavní rodáci:
Jméno nar. zem. povolání
Zdeňka Baldová 1885 1958 slavná česká filmová a divadelní (Národní divadlo) herečka, nositelka titulu Zasloužilá umělkyně a Národní umělkyně
Gustav Habrman 1864 1932 novinář, politik, první československý ministr školství a ministr sociální péče
Jan Hýbl 1786 1834 národní buditel, novinář a spisovatel
František Matouš Klácel 1808 1882 národní buditel, filozof a člen řádu augustiniánů
Karel Plicka [zdroj?] 1894 1987 hudebník, spisovatel, fotograf, režisér a nositel titulu Národní umělec
Dr. František Rybička 1813 1890 lékař a veřejný činitel
Josef Císař 1894 1983 skladatel, hudebník, pedagog a pianista
František Formánek 1888 1964 sochař, vynálezce, autor pamětní desky na domu Jana Hýbla a sousoší na střední škole (VDA)
Františka Honlová 1858 1929 vlastenka, politička a humanitní pracovnice
Jan Chorinus 1560 1606 filozof, básník, mistr na univerzitě v Praze
Ladislav Jankele 1871 1896 básník
Jiří Josefík 1920 malíř a restaurátor
František Václav Krejčí 1867 1941 učitel, novinář, člen Národního shromáždění a senátor
Jan Kubelka 1853 1900 básník, člen sboru hasičů
Vilém Kyral 1909 1961 učitel hudby, kapelník a dirigent v Praze
MUDr. František Lašek 1872 1947 lékař, veřejný činitel a historik
Jan Mehl 1912 1990 akademický malíř, restaurátor, žák Františka Kupky
Jiří Pichl 1872 1953 novinář, politik, senátor, někdejší starosta dnes pražských Vinohrad
František Preisler ml. 1915 1983 hudebník a dirigent, působil např. v Pardubicích, Kladně, Olomouci a Opavě
Ing. Otakar Runa 1915 1941 z Prahy udržoval styk s protifašistickou skupinou v Č. T., které dodával nálože pro sabotážní akce, byl pak Němci popraven
Ing. Eduard Stříbrný 1891 1974 strojní inženýr a kulturní pracovník
Miroslav Škrabal 1875 1896 skladatel, houslista
Bohuslav Štangler 1895 1980 učitel, kulturní pracovník, spisovatel, správce městského muzea
Karel Tomeš 1912 1991 malíř a divadelník
Stanislav Víša 1924 1984 výtvarník, loutkář, modelář, pracovník v loutkovém filmu, vyzdobil sgrafity nádražní halu
Milan Michalski 1945 - spisovatel, učitel, přírodovědec, mineralog, fotograf a zakladatel Mineralogického klubu Česká Třebová

[editovat] Slavné osobnosti, které v České Třebové pobývaly

Slavné osobnosti, které v České Třebové, nebo v okolí pobývaly :
Jméno nar. zem. druh pobytu
Božena Němcová 1820 1862 pobývala pár týdnů se svými dětmi v roce 1851 v bývalých lázních Na Horách
Max Švabinský 1873 1962 v letech 18951919 pobýval v tehdy samostatné obci Kozlov u České Třebové (dnes součást České Třebové), kde hledal inspiraci pro obrazy Chudý kraj, U stavu, Cyklus léto, Splynutí duší, Rajská sonáta, Letní noc. Chaloupka, ve které pobýval, alej kolem cesty na Kozlovský kopec a také restaurace a rozhledna na Kozlovském kopci nesou jeho jméno.

[editovat] Obce pod správou České Třebové

Rozšířené pravomoci má Česká Třebová u těchto obcí:

[editovat] Partnerská města

[editovat] Odkazy

[editovat] Použitá literatura

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Reference

  1. HYLÁKOVÁ, J. Jabkance zhltly 10 metráků brambor. OIK TV [online]. 2003-11-18 [cit. 2008-09-14]. Dostupné online.


Města a obce správního obvodu Česká Třebová

Česká Třebová | Přívrat | Rybník | Semanín | Třebovice


Města a obce konurbace Třebová - Ústí

České Libchavy | Libchavy | Ústí nad Orlicí | Dlouhá Třebová | Česká Třebová | Rybník

Města, městyse a obce okresu Ústí nad Orlicí

AlbrechticeAnenská StudánkaBěstoviceBošínBrandýs nad OrlicíBučinaBystřecCotkytleČenkoviceČervená VodaČeská RybnáČeská TřebováČeské HeřmaniceČeské LibchavyČeské PetroviceDamníkovDlouhá TřebováDlouhoňoviceDobříkovDolní ČermnáDolní DobroučDolní MoravaDžbánovHejniceHelvíkoviceHnátniceHorní ČermnáHorní HeřmaniceHorní TřešňovecHrádekHrušováChoceňJablonné nad OrlicíJamné nad OrlicíJavorníkJehnědíKameničnáKlášterec nad OrlicíKoldínKosořínKrálíkyKrasíkovKunvaldLanškrounLeštinaLetohradLibecinaLibchavyLichkovLíšniceLubníkLukaviceLukováMistroviceMladkovMostekNasavrkyNekořNové HradyOrlické PodhůříOrličkyOstrovOucmanicePastvinyPetrovicePísečnáPlchovicePodlesíPřívratPustinaRadhošťRudolticeRybníkŘepníkyŘetováŘetůvkaSázavaSečSemanínSkořeniceSlatinaSobkoviceSopotniceSrubyStradouňStrážnáStudenéSudislav nad OrlicíSudslavaSvatý JiříŠedivecTateniceTěchonínTisováTrpíkTřeboviceTýnišťkoÚjezd u ChocněÚstí nad OrlicíVelká SkrovniceVerměřoviceVinaryVoděradyVraclavVračovice-OrlovVýprachticeVysoké MýtoZádolíZáchlumíZálšíZámrskZářecká LhotaŽamberkŽampachŽichlínek

 
Česká Třebová v jiných jazycích: Deutsch, English, Esperanto, Nederlands, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Slovenčina
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_T%C5%99ebov%C3%A1
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 14. 9. 2008 v 17:53.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt