Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Česká Třebová | |
|---|---|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0534 580031 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Ústí nad Orlicí (CZ0534) |
| obec s rozšířenou působností: | Česká Třebová |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 41,00 km² |
| počet obyvatel: | 16 533 (2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 54´ 9˝ s. š. |
| zeměpisná délka: | 16° 26´ 56˝ v. d. |
| nadmořská výška: | 375 m |
| PSČ: | 560 02 |
| zákl. sídelní jednotky: | 23 |
| části obce: | 6 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Česká Třebová Staré náměstí 78 560 02 Česká Třebová |
| starosta / starostka: | Jaroslav Zedník |
| Oficiální web: http://www.ceska-trebova.cz E-mail: muct@ceska-trebova.cz |
|
|
|
|
Česká Třebová (německy: Böhmisch Trübau) je město na východě Čech, čtvrté největší město Pardubického kraje. Česká Třebová má 16 533 obyvatel (2006) a katastrální rozlohu 41 km². Nachází se v přibližně severo-jižně orientované kotlině řeky Třebovky, která je ze západní a východní strany ohraničena zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí: Kozlovský kopec (603 m n. m.) a Palice (613 m n. m.). Město a okolí se někdy nazývá Českotřebovsko, širší je někdy označováno jako Českotřebovské mezihoří. Do České Třebové byla v roce 1845 přivedena železnice a brzy na to se stala významným železničním uzlem. V roce 1995 byl střed města vyhlášen Městskou památkovou zónou.
Město se člení na 6 katastrálních území (zároveň místní části):
Ve městě a okolí se dá najít řada různých fosílií – důkaz existence pravěkého moře.
První písemná zmínka o České Třebové je z roku 1278. Předchůdcem města byla osada na pravém břehu řeky Třebovky s románskou rotundou sv. Kateřiny postavenou v 1. polovině 13. století (první zmínka o ní je však až z roku 1335). Jako město je osada poprvé jmenována roku 1292. V těch dobách patřilo k lanšperskému panství. V darovací listině Václava II. bylo město dáno roku 1304 Zbraslavskému klášteru. V těchto dobách se v České Třebové rozvíjí cechy tkalcovský, hrnčířský a další. V předhusitských dobách patřilo město biskupům litomyšlským, ale v husitských dobách se město přiklonilo k Husovu učení.
Po husitské době město patřilo několika majitelům: Kostkové z Postupic, Vilém z Pernštejna, Petr Bohdanecký z Hodkova. Poslední jmenovaný nechal vystavět na náměstí renesanční radnici, na které je jeho erb. Za vlády Jiřího z Poděbrad pobili českotřebovští občané v roce 1469 zbloudilý oddíl vojska Matyáše Korvína nedaleko města. V Třebové měla sbor jednota bratrská.
V době pobělohorské se stal pánem města rod Lichtenštejnů (nyní vládnou v Lichtenštejnsku). V této době byla městu odňata většina práv a město postupně chudlo. Dalšími ranami byly třicetiletá válka, hladomory a požáry. Při požáru v roce 1636 bylo celé město téměř zničeno. Přes všechny překážky ve městě kvetlo lidové umění. Dochovaly se např. malby na skle, řezbářské výtvory a hlavně vyřezávané, malované betlémy. V roce 1848 město získává samostatnost a prvním starostou se stává František Rybička. Z města například pocházeli významní národní buditelé Jan Hýbl a František Matouš Klácel.
Nejbouřlivější rozvoj prodělalo město po roce 1845, když zde Jan Perner vybudoval železnici Olomouc–Česká Třebová–Praha a v roce 1849 trať Brno–Česká Třebová. Od této doby město začíná rapidně růst.
Za 2. světové války byla Česká Třebová hraničním městem: ležela na hranicích Protektorátu. Vesnice Rybník, která leží hned vedle města, byla už v Sudetech. Za války bylo málem místní nádraží a část města vyhozena do povětří: na nádraží zastavil německý vlak plný nepoužitého střeliva a výbušnin z východní fronty. Na druhé koleji stál vlak s německým lazaretem. Velitel vlaku se střelivem chtěl svůj vlak vyhodit do povětří, aby nepadl do rukou Rusů. Velitel lazaretního vlaku ho však zastřelil, aby zachránil zraněné vojáky v jeho vlaku.
Po válce byla nedaleko města postavena kasárna železničního vojska ČSLA. Po srpnu 1968 byl areál kasáren zabrán sovětskou armádou, která ho opustila v květnu 1990. Od té doby jsou objekty bývalých kasáren využívány různými firmami a institucemi. Z přilehlých paneláků se stalo čtvrté českotřebovské sídliště Borek.
Jinak z hlediska heraldiky patří uvedený znak do kategorie tzv. záhadných znaků, tj. znaků (erbů), u nichž není jasný jejich původ, ani význam.
Do roku 1970 byl v České Třebové pivovar. Poté, co byla výroba piva ukončena, fungovala v jeho prostorách několik let sodovkárna. V polovině 80. let byl starý závod zbourán a na jeho místě vyrostla nová hala pro sousední n. p. Sigma (dříve Armaturka, dnes LDM). V těchto prostorách nyní vyrábí rakouská firma Pewag sněhové řetězy.
V tehdy samostatné městské části Parník byl v roce 1849 založen velký textilní závod. V historii vystřídal několik jmen: Hermann Pollack, HPS, DETAG, Perla n.p., Primona a.s.. Závod se orientoval na zpracování bavlny. V dobách své největší slávy zaměstnával přes 2500 zaměstnanců a dodával látky např. i anglické královské rodině. Závod však nedávno zkrachoval, některé provozy využívají jiné firmy, jiné jsou prázdné či byly zbourány – např. na místě tkalcovny vyrostl v roce 2003 supermarket Lidl a na místě teplárny z roku 1963 byl v roce 2005 postaven hypermarket (Tesco). V devadesátých letech byl za podpory Evropské rozvojové banky významně rozšířen podnik KORADO (dříve Koventa), přední český výrobce radiátorů. Ve městě dosud také působí strojírny a opravny lokomotiv CZ LOKO (dříve ŽOS a ČMKS).
Nejdůležitější dopravou pro Českou Třebovou je bezesporu železnice, jíž vděčí město za svůj bouřlivý rozvoj po roce 1845. Nynější osobní nádraží bylo dokončeno v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla jeho budova v několika krocích kompletně zrekonstruována. Některé další opravy (např. nástupiště) však pokračují dodnes a projednává se velká přestavba přednádražního prostoru – zastřešení zde umístěného autobusového nádraží a výstavba velkých podzemních garáží. Ve vstupní hale nádraží jsou na zdi namalovány fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové v minulosti i v současnosti. Kromě osobního nádraží zde dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě (avšak již od rozdělení ČSFR v roce 1993 se jedná o jeho útlumu či zrušení), lokomotivní depo, železniční opravny a strojírny (dnes CZ LOKO) a firma Elektrizace železnic. Česká Třebová je velice důležitá uzlová železniční stanice, leží na hlavním tahu na Prahu přes Pardubice, na Olomouc a na Brno. Jendá se o velice frekventovanou železniční stanici. Významná je ve městě také autobusová doprava. Nedaleko města zřídil Aeroklub Česká Třebová malé letiště.
Ve městě se nachází Městská poliklinika, která byla v letech 2004 až 2005 nákladně rekonstruována a nově otevřena. Nedaleko od ní je „Dům lékařů“ TEZA, kde je např. ortopedie, stomatologie nebo gynekologie. Ve Třebové jsou také soukromé ordinace (asi přes deset). S vážnějšími případy musí lidé do nemocnice v Ústí nad Orlicí, popřípadě do nemocnice v Litomyšli.
Mimo románské rotundy sv. Kateřiny (se Starým hřbitovem) stojí za zhlédnutí také centrum – Staré náměstí, které je dnes středem města. Na náměstí stojí renesanční Stará radnice z roku 1547, jež byla několikrát přestavována a opravována. Dnes slouží jako oddávací síň a pro reprezentační účely. Vedle Staré radnice stojí o několik let novější a větší radnice, tzv. Nová radnice. V ní sídlí městský úřad a městská policie. Vedle obou radnic dnes stojí hotel Korado. Před radnicí stojí Mariánský sloup z roku 1706. Od roku 1950 na náměstí stál bronzový pomník „Sbratření“, od Karla Pokorného, na kterém se objímá český partyzán s rudoarmějcem. 25. května 1996 byl přemístěn do blízkosti nádraží. Na náměstí stojí také několik historických domů s podloubím. V roce 1995 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou (i s kostelem sv. Jakuba Většího a farou). V roce 1996 bylo náměstí kompletně zrekonstruováno a na místě pomníku „Sbratření“ byla postavena replika italské kašny. Za náměstím stojí velký empírový kostel sv. Jakuba Většího postavený v roce 1801 podle plánů lichtenštejnského architekta Josefa Hardmutha s půdorysem v podobě kříže. Kostel byl postaven na místě vyhořelého chrámu. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Kateřiny (1712), sv. Barbory (1717) a sv. Jana Nepomuckého (1719). Naproti kostelu stojí nově zrekonstruovaná stavba místní fary. Kousek od Starého náměstí stojí modernější Nové náměstí, které bylo vybudováno na přelomu 60. a 70. let 20. století. Za zhlédnutí stojí Nový hřbitov z roku 1905 a Městské muzeum založené v roce 1887 Janem Tykačem, který byl jeho prvním ředitelem. V depozitáři je určitě nejvýznamnější expozice betlémů, model staré čtvrti Trávník, model rotundy sv. Kateřiny s okolím atd.
Nedaleko Nového náměstí se nalézá park Javorka, založený v roce 1885. Rozkládá se v úžlabině pod svahy Roubova kopce, kde se dá dobře lyžovat. V jeho dolní části je malý rybníček, uprostřed kterého je nově zrekonstruovaná socha vodníka. U rybníčka je dětské hřiště se „Selkou“ (jedná se o pohyblivé loutky několika známých postaviček). Dál v parku je několik moderních betonových soch, ale také historicky hodnotné, např. „Šárka“ od Quido Kociana, Husův pomník od V. Kvasničky, nebo pomník Masaryka (ty jsou ve městě tři). V Javorce jsou taktéž i dva hudební pavilony, jeden moderní a druhý postavený v roce 1904. V parku vyvěrá mohutný pramen výborné pitné vody „Javorka“. Park je velmi příjemné a okouzlující místo s několika výbornými zákoutími. Už několik let trvá úspěšná rekonstrukce parku. Ve městě je ještě jeden park, Perlácký park, ten je momentálně zavřený.
Z Javorky vede tzv. Liščí stopa, která vede na Kozlovský kopec (601 m n. m.), na kterém se nachází nově zrekonstruovaná Chata Maxe Švabinského, která byla postavena v roce 1933 a rozšířěná v roce 1936. Nachází se v ní restaurace a několik pokojů k ubytování. V roce 2001 byla na kopci postavena Rozhledna Maxe Švabinského s výškou 52 m. U kopce je malebná vesnička Kozlov, ve které stojí Chaloupka Maxe Švabinského. V ní Švabinský pobýval v letech 1895–1919.
Nad Třebovou na vysokém kopci stojí oblast, která se nazývá Hory. Je zde kaple Panny Marie Pomocné z roku 1834, pod ní vyvěrá léčivý pramen. Stály zde v předminulém století věhlasné lázně. Asi 20 metrů dál je restaurace s pamětní deskou, která připomíná, že zde pár týdnů v roce 1851 pobývala Božena Němcová i se svými dětmi. Pod Horami vede cesta zvaná Křivolík, kde se výborně jezdí na běžkách.
Třebovské stěny ležící východně od města jsou nejmladší přírodní rezervací v regionu. Táhne se v délce šestnácti kilometrů od obce Damníkov ke zřícenému hradu Lanšperk. V obci Rybník začíná naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka, kde je patnáct zastávek s naučnými tabulemi. Stezka prochází malebným údolím a kolem vodní nádrže Srnov. Nad ní stojí výborná restaurace Srnov.
| sever | jih | západ | východ |
|---|---|---|---|
| U Kostelíčka | Bezručovo náměstí | Nové náměstí | Křib |
| Tyršovo náměstí | U ŽOSKY | Trávník | Bezděkov |
| Farářství | Borek | park Javorka | U Hřbitova |
| Benátky | Depo | Jelenice | Na Podhorce |
| Skalka | Nákladové nádraží | Vily | Hliníky |
| Parník | — | Brázdov | Srnov |
| U Primony | — | Robův kopec | — |
| Lhotka | — | Serpentiny | — |
| — | — | Hory | — |
| Jméno | nar. | zem. | povolání |
|---|---|---|---|
| Zdeňka Baldová | 1885 | 1958 | slavná česká filmová a divadelní (Národní divadlo) herečka, nositelka titulu Zasloužilá umělkyně a Národní umělkyně |
| Gustav Habrman | 1864 | 1932 | novinář, politik, první československý ministr školství a ministr sociální péče |
| Jan Hýbl | 1786 | 1834 | národní buditel, novinář a spisovatel |
| František Matouš Klácel | 1808 | 1882 | národní buditel, filozof a člen řádu augustiniánů |
| Karel Plicka [zdroj?] | 1894 | 1987 | hudebník, spisovatel, fotograf, režisér a nositel titulu Národní umělec |
| Dr. František Rybička | 1813 | 1890 | lékař a veřejný činitel |
| Josef Císař | 1894 | 1983 | skladatel, hudebník, pedagog a pianista |
| František Formánek | 1888 | 1964 | sochař, vynálezce, autor pamětní desky na domu Jana Hýbla a sousoší na střední škole (VDA) |
| Františka Honlová | 1858 | 1929 | vlastenka, politička a humanitní pracovnice |
| Jan Chorinus | 1560 | 1606 | filozof, básník, mistr na univerzitě v Praze |
| Ladislav Jankele | 1871 | 1896 | básník |
| Jiří Josefík | 1920 | — | malíř a restaurátor |
| František Václav Krejčí | 1867 | 1941 | učitel, novinář, člen Národního shromáždění a senátor |
| Jan Kubelka | 1853 | 1900 | básník, člen sboru hasičů |
| Vilém Kyral | 1909 | 1961 | učitel hudby, kapelník a dirigent v Praze |
| MUDr. František Lašek | 1872 | 1947 | lékař, veřejný činitel a historik |
| Jan Mehl | 1912 | 1990 | akademický malíř, restaurátor, žák Františka Kupky |
| Jiří Pichl | 1872 | 1953 | novinář, politik, senátor, někdejší starosta dnes pražských Vinohrad |
| František Preisler ml. | 1915 | 1983 | hudebník a dirigent, působil např. v Pardubicích, Kladně, Olomouci a Opavě |
| Ing. Otakar Runa | 1915 | 1941 | z Prahy udržoval styk s protifašistickou skupinou v Č. T., které dodával nálože pro sabotážní akce, byl pak Němci popraven |
| Ing. Eduard Stříbrný | 1891 | 1974 | strojní inženýr a kulturní pracovník |
| Miroslav Škrabal | 1875 | 1896 | skladatel, houslista |
| Bohuslav Štangler | 1895 | 1980 | učitel, kulturní pracovník, spisovatel, správce městského muzea |
| Karel Tomeš | 1912 | 1991 | malíř a divadelník |
| Stanislav Víša | 1924 | 1984 | výtvarník, loutkář, modelář, pracovník v loutkovém filmu, vyzdobil sgrafity nádražní halu |
| Milan Michalski | 1945 | - | spisovatel, učitel, přírodovědec, mineralog, fotograf a zakladatel Mineralogického klubu Česká Třebová |
| Jméno | nar. | zem. | druh pobytu |
|---|---|---|---|
| Božena Němcová | 1820 | 1862 | pobývala pár týdnů se svými dětmi v roce 1851 v bývalých lázních Na Horách |
| Max Švabinský | 1873 | 1962 | v letech 1895–1919 pobýval v tehdy samostatné obci Kozlov u České Třebové (dnes součást České Třebové), kde hledal inspiraci pro obrazy Chudý kraj, U stavu, Cyklus léto, Splynutí duší, Rajská sonáta, Letní noc. Chaloupka, ve které pobýval, alej kolem cesty na Kozlovský kopec a také restaurace a rozhledna na Kozlovském kopci nesou jeho jméno. |
Rozšířené pravomoci má Česká Třebová u těchto obcí:
| Města a obce správního obvodu Česká Třebová |
|---|
| Města a obce konurbace Třebová - Ústí |
|---|
|
České Libchavy | Libchavy | Ústí nad Orlicí | Dlouhá Třebová | Česká Třebová | Rybník |