Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Česká astronomická společnost (užívá zkratku ČAS) je sdružení vědeckých pracovníků a laických zájemců o astronomii a příbuzné vědy. Pokrývá především ty oblasti, kde i amatérští astronomové mohou svou činností přispět k rozvoji astronomie.
Byla založena 8. prosince 1917 a v současnosti má asi 550 členů. Předsedkyní společnosti je již druhé funkční období Eva Marková, ředitelka Hvězdárny v Úpici.
Obsah |
Hlavní náplní společnosti je podpora práce jejích členů. Pořádá pro ně astronomické přednášky, organizuje exkurze a jiné společné akce. Její pobočky spolupracují s místními hvězdárnami. Oblast hlavních činností naznačuje níže uvedený seznam sekcí. Česká astronomická společnost vydává také časopis Kosmické rozhledy; některé sekce vydávají své vlastní věstníky. Pořádá také průběžnou fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce.
Pro majitele astronomických přístrojů a amatérské pozorovatele organizuje především akci Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů spojené s odbornými přednáškami a především (při příznivém počasí) se společným pozorováním noční oblohy.
Hlavní akcí České astronomické společnosti určenou mládeži je Astronomická olympiáda. Je pořádána ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a některými hvězdárnami. V současné době jde již o samostatnou akci (dříve šlo o podkategorii Fyzikální olympiády).
Společnost se také výrazně angažuje v boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým úkazům vydává tiskové zprávy, které jsou přebírány našimi tiskovými agenturami a předními deníky.
Speciální činností je vydávání osvědčení o pojmenování planetek.
Česká astronomická společnost se však zapojuje také do akcí, které popularizují vědu jako celek. V roce 2007 to byla Evropská noc vědců (28. září) a akce Věda v ulicích (22. a 23. června). Obvykle se zde prezentuje společně s Astronomickým ústavem Akademie věd.[1] [2]
Udělováním cen oceňuje společnost zásluhy za rozvoj astronomie.
Nejvýznamnější z cen udělovaných Českou astronomickou společností je Cena Františka Nušla – nejvyšší ocenění udělované badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Poslední získal v roce 2007 Jan Vondrák, český geodet a astronom, který se zabývá výzkumem zemské rotace, precese a nutace.
Pro astronomy, kteří se zabývají meziplanetární hmotou, proměnnými hvězdami nebo popularizací a výukou astronomie je od roku 1996 určena Cena Zdeňka Kvíze. K ocenění osobností, které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás, uděluje společnost od roku 2002 cenu Littera astronomica.
V roce 2007 zřídila Česká astronomická společnost po vzoru prestižních zahraničních společností další cenu – Kopalovu přednášku. Je udělována českým astronomům nebo astronomkám za významné výsledky, které byly uveřejněny ve světovém vědeckém tisku. Oceněný přednese svoji přednášku na některé slavnostní veřejné akci společnosti.
Kopalovou přednáškou za rok 2007 byl oceněn Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd za své objevy při výzkumu malých těles sluneční soustavy (meteoroidů) a jejich interakce se zemskou atmosférou. Svoji čestnou přednášku na téma Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii přednesl laureát na slavnostním shromáždění u příležitosti 90. výročí České astronomické společnosti 8. prosince 2007.[3]
Nejvyšším orgánem České astronomické společnosti je sjezd, který se schází 1x za 3 roky (poslední proběhl 14.-15. dubna 2007 ve Valašském Meziříčí). Mezi sjezdy řídí činnost výkonný výbor, ten je kontrolován revizní komisí.
Individuální členové společnosti se organizují buď v místních pobočkách, nebo v odborných sekcích. Každý člen je registrován v jedné sekci nebo pobočce jako kmenový člen. Může se však účastnit na činnosti dalších sekcí či poboček jako hostující člen.
Kromě individuálních členů má společnost i kolektivní členy, což jsou většinou vědecké instituce (např. Astronomický ústav Akademie věd ČR nebo některé hvězdárny). Kolektivními členy jsou i některé jiné astronomické společnosti:
Výkonný výbor může zřídit i pracovní skupiny. V roce 2007 takto pracují odborná skupina pro temné nebe a terminologická komise.
Na sjezdu společnosti 15. dubna 2007 byl zvolen tento výkonný výbor:
Výkonný výbor by měl v tomto složení pracovat do příštího sjezdu v roce 2010.
Členové České astronomické společnosti jsou organizováni v místních pobočkách, které většinou mají vztah k místní hvězdárně nebo planetáriu.[4]
Statut pobočky má i Astronomická společnost Most (Planetárium Most a Hvězdárna dr. Antonína Bečváře ve Hněvíně)
Kromě místních poboček má Česká astronomická společnost ještě sekce, které mají celostátní působnost a sdružují členy zaměřené na konkrétní oblast astronomie.
Za 90 let existence společnosti se v jejím čele vystřídalo 12 předsedů. Z nich bezkonkurenčně nejdéle vykonával svoji funkci František Nušl.
