Česká fonetická transkripce
Česká fonetická transkripce popisuje způsoby grafického zápisu mluvené řeči, jak se obvykle používají v české lingvistické literatuře.
Pro účely mezinárodního srovnávání ve fonetice a fonologii se používá Mezinárodní fonetická abeceda (IPA). Použití IPA je omezeno její relativně nízkou znalostí. Čeští lingvisté tradičně používají českou abecedu. Pro zvuky, pro které česká abeceda nemá znaky, si buď vypůjčují některé znaky IPA, nebo používají znaky vlastní.
Obsah |
[editovat] Fonetická transkripce češtiny
Následující tabulka podává přehled zvuků, které se vyskytují ve standardní české výslovnosti. Srovnává znaky IPA s tradiční českou transkripcí. Tam, kde je dáno více možností, první znak se obvykle používá v odborných textech, další jsou spíše využívány ve starších pracích a příručkách pro laické uživatele. Vědecká transkripce např. nahrazuje tradiční české spřežky ch, dz, dž jedním grafémem: x, ʒ, ʒ̆.
| IPA | Česká transkripce |
Příklad |
|---|---|---|
| Krátké samohlásky | ||
| a | a | pata |
| ɛ | e | led |
| ɪ | i | lid |
| o/ɔ | o | rod |
| ʊ | u | ruka |
| Dlouhé samohlásky | ||
| aː | a:, á | pátá |
| ɛː | e:, é | léto |
| iː | i:, í | lípa |
| oː/ɔː | o:, ó | tón |
| uː | u:, ú | úkol |
| Dvojhlásky | ||
| aʊ̯̯ | au̯, au | auto |
| ɛʊ̯ | eu̯, eu | euforie |
| oʊ̯/ɔʊ̯ | ou̯, ou | houba |
| Nazály | ||
| m | m | matka |
| ɱ | ɱ, μ | tramvaj |
| n | n | nos |
| ɲ | ň | kůň |
| ŋ | ŋ | maminka |
| Explozivy | ||
| p | p | pes |
| b | b | babička |
| t | t | táta |
| d | d | dům |
| c | ť | ťapka |
| ɟ | ď | ďábel |
| k | k | kost |
| g | g | gram |
| ʔ | ʔ, ’ | [máma ʔa táta] |
| Afrikáty | ||
| t͡s1 | c | co |
| d͡z1 | ʒ, dz | leckdo |
| t͡ʃ1 | č | čáp |
| d͡ʒ1 | ʒ̆, dž | džem |
| Frikativy | ||
| f | f | fuj |
| v | v | voda |
| s | s | sen |
| z | z | zub |
| ʃ | š | šíp |
| ʒ | ž | žena |
| x | x, ch | chléb |
| ɣ | ɣ | abych byl |
| ɦ | h | hra |
| Vibranty | ||
| r | r | rak |
| r̝2 | ř | řeka |
| r̝̊ | ř̭, ř | rybář |
| Aproximanty | ||
| j | j | já |
| l | l | les |
| Slabikotvorné souhlásky | ||
| r̩ | r̥ | krk |
| l̩ | l̥ | vlk |
| m̩ | m̥ | Rožmberk |
- 1Pro zápis afrikát se v IPA někdy používají neoficiální ligatury: ʦ, ʣ, ʧ, ʤ. Současná verze IPA podporuje používání dvou oddělených znaků, jejichž spojitá výslovnost může být zdůrazněna použitím vázacího znaku.
- 2Pro zápis znělého /ř/ se v IPA někdy používá neoficiální znak ɼ. Tento znak byl z oficiální tabulky odstraněn a nahrazen znakem r s diakritickým znaménkem, které značí „zvýšenou alveolární vibrantu“.
Grafémy <y> a <ý> se pro transkripci české výslovnosti nepoužívají. Avšak v některých slovnících a příručkách se používají [dy], [dý], [ty], [dý], [ny] and [ný] pro zdůraznění faktu, že ve slovech cizího původu nedochází k měkčení psaného <d>, <t> a <n>:
- diktát [dy-] – čti [dɪktaːt], nikoliv [ɟɪktaːt]/[ďiktát]
[editovat] Fonetická transkripce angličtiny
Následující tabulka podává přehled znaků běžně užívaných v anglicko-českých slovnících. Tato transkripce je tradiční, ovšem některé novější slovníky a učebnice využívají IPA.
| IPA | Česká transkripce |
|---|---|
| Krátké samohlásky | |
| ʌ | a |
| æ | æ |
| e | e |
| ɪ | i |
| ɒ | o |
| ʊ | u |
| ə | ə |
| Dlouhé samohlásky | |
| ɑː | a: |
| ɜː | ə: |
| iː | i: |
| ɔː | o: |
| uː | u: |
| Dvojhlásky | |
| aʊ̯̯ | au |
| əʊ̯ | ou |
| aɪ̯ | ai |
| eɪ̯ | ei |
| ɔɪ̯ | oi |
| ɪə̯ | iə |
| eə̯ | eə |
| ʊə̯ | uə |
| Nazály | |
| m | m |
| n | n |
| ŋ | ŋ |
| Explozivy | |
| p | p |
| b | b |
| t | t |
| d | d |
| k | k |
| g | g |
| Afrikáty | |
| t͡ʃ | č |
| d͡ʒ | dž |
| Frikativy | |
| f | f |
| v | v |
| θ | θ |
| ð | ð |
| s | s |
| z | z |
| ʃ | š |
| ʒ | ž |
| h | h |
| Aproximanty | |
| w | w |
| j | j |
| ɹ | r |
| l | l |
[editovat] Reference
- Šiška Z. Fonetika a fonologie. Univerzita Palackého v Olomouci, 2. vyd., Olomouc 2005. ISBN 80-244-1044-3.
- Duběda T. Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-1073-6.
- Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny. Praha 2002. ISBN 80-7106-484-X.
- Karlík P., Nekula M., Rusínová Z. (eds.) Příruční mluvnice češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1995. ISBN 80-7106-134-4.
- Fronek J. Velký anglicko-český slovník. Leda, Praha 2006. ISBN 80-7335-022-X.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Jazyk |
 |
Související články obsahuje Portál Český jazyk |
