Česká přídavná jména

Článek Česká přídavná jména pojednává o přídavných jménech v češtině. Česká přídavná jména se dělí podle typu skloňování na tvrdá, měkká a přivlastňovací.

[editovat] Skloňování

Skloňování přídavných jmen závisí na rodu podstatného jména, které rozvíjejí:

mladý muž (m)

mladá žena (ž)

mladé víno (s)

[editovat] Vzory přídavných jmen

• mladý (dobrý) – tvrdý vzor
• jarní – měkký vzor
• otcův – přivlastňovací mužský
• matčin – přivlastňovací ženský

[editovat] Tvrdé skloňování

[editovat] Měkké skloňování

[editovat] Přivlastňovací přídavná jména

Přivlastňovací přídavná jména se tvoří od životných podstaných jmen (mužského a ženského rodu) v jednotném čísle:

otec -> otcův

matka -> matčin

Příklady:

otcův dům

matčino auto

Přivlastňovací přídavná jména jsou často součástí názvů ulic, náměstí, budov atd.:

Neruda -> Nerudova ulice

ale:

Jan Neruda -> ulice Jana Nerudy

partyzáni -> ulice Partyzánů

Přivlastňovací přídavná jména netvoříme od víceslovných pojmenování a podstatných jmen v množném čísle.

[editovat] Stupňování

Komparativ (2. stupeň) slouží k porovnávání, vyjadřuje větší (příp. menší) míru vlastnosti. Tvoří se příponami -ejší, -ější, -ší nebo -í (neexistuje jednoduché pravidlo, podle kterého je možné vybrat správnou příponu; první dvě jsou nejvíce používané).

Superlativ vyjadřuje nejvyšší (příp. nejnižší) míru vlatnosti. Tvoří se přidáním předpony nej- k tvaru komparativu.

Příklady:

krásný - krásnější - nejkrásnější

hladký - hladší - nejhladší

Tvary komparativu a superlativu lze rovněž tvořit opisně pomocí slov více/méně a nejvíce/nejméně. Nižší a nejnižší míru lze vyjadřovat pouze opisně:

spokojený - více/méně spokojený - nejvíce/nejméně spokojený

Nepravidelné stupňování:

dobrý - lepší - nejlepší

zlý/špatný - horší - nejhorší

velký - větší - největší

malý - menší - nejmenší

[editovat] Jmenné tvary

U některých přídavných jmen existují tzv. jmenné neboli krátké tvary. V současnosti se používají ve tvaru nominativu (jako součást jmenného přísudku), méně často v akuzativu a považují se za knižní. Souvisejí s příčestími sloves. (Viz České časování.)

Příklady:

On je ještě příliš mlád. = On je ještě příliš mladý.

Rád se používá pouze ve jmenném tvaru: Jsem rád, že jste přišli.

Poznámka:
Je třeba rozlišovat vyjádření stavu od trpného rodu. Zatímco k vyjádření stavu je možné použít jak jmenný, tak i plný tvar přídavného jména, v trpném rodě je třeba (ve spisovné češtině) použít trpné příčestí, které je často formálně shodné se jmenným tvarem:

Výrobek byl včera pro velký zájem vyprodaný/vyprodán (ale nyní už ho máme opět skladem). (stav)

Výrobek byl včera definitivně vyprodán (a dále už se nebude prodávat). (trpný rod)

[editovat] Související články

℮Čeština

Gramatika podstatná jména • přídavná jména • zájmena • číslovky • slovesa • předložky skloňování • slovosled Fonetika a fonologie samohlásky • souhlásky • fonetická transkripce Pravopis Pravidla českého pravopisu Historie Variety češtiny spisovná čeština • hovorová čeština Nářečí česká (obecná čeština) • středomoravská • východomoravská • slezská Bohemistika Ústav pro jazyk český • Slovník spisovné češtiny

Související články obsahuje Portál Český jazyk

[editovat] Literatura

• KARLÍK, P.; NEKULA, M.; RUSÍNOVÁ, Z. (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha : Nakladelství Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-134-4.
• ŠAUR, Vladimír. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Praha : Ottovo nakladatelství, 2004. ISBN 80-7181-133-5.