Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Česká příjmení

Tento článek pojednává pouze o českých příjmeních, tj. o takových, která se vyskytovala anebo vyskytují na území dnešní České republiky.

Vývoj příjmení v Českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Příjmení vznikala postupně s potřebou rozlišit obyvatele od 14. do 18. století. Tato příjmí ovšem nebyla dědičná a často se mohla změnit při dalším sňatku, stěhování, změně povolání, zdravotního stavu. Dědičnost a neměnnost příjmení byla uzákoněna roku 1780. Příjmení vznikalo z příjmí, přezdívky, jména odvozeného z původu předků, křestních jmen předků nebo takzvaného jména po chalupě. Historické přídomky neoznačovaly místo narození dotyčného, ale původ rodu, případně sídlo (tak se např. Mikuláš Dačický z Heslova nenarodil v Heslově, ale v Kutné Hoře. Podobně i Jan Žižka z Trocnova a Kalicha, který se však v Trocnově narodil)

Povinné používání příjmení v českých zemích zavedl císař Josef II. patentem z 1.11.1786. Tehdy si i židé museli zvolit německé příjmení, nebo jim bylo úředně určeno (často složené, jako Hauptvogel, Rothschild, Frühauf apod.). Jména jim byla určována často podle domovního znamení domu, v němž bydleli, nebo jejich místního původu (Taussig, či Taussinger – pocházející z Domažlic, německy Taus), jinde náhodně (dostávali také posměšná příjmení).

Pravopis s -au- na místě dnešního -ou- (Aujezdský, Autrata, Saudek, Auředník) nebo g místo j (Geržabek, Geřábek) jsou relikty tzv. bratrského pravopisu (vyslovované ou se psalo au), který byl v češtině opuštěn v polovině 19. století.

Po druhé světové válce vznikla v rámci snah o degermanizaci jazyka také vlna snah o počeštění („odgermanizování“) českých příjmení. Tak český jazykovědec profesor František Oberpfalcer-Jílek ve svém spisku „Počeštěme svá příjmení“ uvádí, že německé příjmení má asi sedmina obyvatel, přičemž k tomu došlo často „zvůlí vrchnostenských úředníků“, kteří česká příjmení poněmčovali a zapisovali do urbářů apod. v německé podobě (např. příjmení Hrnčíř zapsali jako Tefr, což je zkomolené Töpfer (něm. 'hrnčíř'). Jílek (který šel sám příkladem a německé příjmení Oberpfalcer si roku 1946 změnil podle jména otcovy matky na Jílek[1]) navrhuje čerpat při výběru nového příjmení z historie jmen ženských členů rodiny (manželky, babičky apod.). Změna příjmení byla ulehčena i státem: zatímco změna běžného příjmení stála 125 Kčs, změna německého příjmení stála pouhých 5 Kčs.[2]

Typologie vzniku českých příjmení[editovat | editovat zdroj]

Odvozená z přídavných jmen[editovat | editovat zdroj]

odvozená podle barvy Bílý
odvozená z vlastnosti osoby Pokorný
odvozená nějakého geografického názvu Rosický
odvozená od rostliny nebo od jejich porostu
odvozená od zvířat
ostatní

Celkem existuje přibližně 4200 příjmení tohoto typu[zdroj?]. Přechylují se nejčastěji změnou koncovky (-á), řidčeji (-ová).

Nesklonná a nepřechylovaná[editovat | editovat zdroj]

  • Adamů, Antonů, Antoňů, Bartů, Bratrů, Bártů, Filipů, Fojtů, Franců, Hajdů, Havlů, Holků, Honců, Honsů, Honzů, Jakubů, Janků, Janů, Jirků, Josefů, Jurů, Jírů, Kalců, Kašparů, Knězů, Korchů, Kovářů, Kravců, Krejčů, Kubů, Kšiců, Laššů, Lukšů, Machů, Macků, Marešů, Martinků, Martinů, Matoušů, Matušů, Matějů, Matůšů (Matúšů), Michalů, Mikulů, Nechoďdomů, Obereignerů, Paulů, Pavlů, Petrů, Přinesdomů, Ševců, Šimků, Šimonů, Štěpánů, Švábů, Tomášů, Tomsů, Tomšů, Tůmů, Vavrů, Vašků, Vejvodů, Venclů, Vitků, Voců, Vondrů, Václavů, Vávrů, Vítků, Vítů, Wáwrů, Židů (nepřechylují se vůbec nikdy)
  • Brixí, Dolejší, Domácí, Jiří, Jánoší, Jančí, Hořejší, Hrabí, Kačí, Kolací, Komrzí, Kočí, Krejčí, Lepší, Lovčí, Mikší, Oujiří, Podhorní, Rosí, Ryzí, Slabší, Starší, Šašecí, Tachecí, Závodní, Zlejší, Zvířecí (dnes se již téměř nikdy nepřechylují)

Nepřechylují se, mužský a ženský tvar je stejný.

Odvozená z podstatných jmen[editovat | editovat zdroj]

živočichů Jelen
rostlin nebo jejich částí (včetně porostů) Žito
částí neživé přírody Kámen
části těl živočichů Kopýtko
od poživatin (včetně jejich přípravy a konzumace) Koláč
od řemesel, povolání nebo společenského postavení osob Kovář
od části těla nebo tělesného znaku Noha
od lidské činnosti (slovesa)
od názvů věcí Balík
od názvů bytostí či funkcí Kmotr
od názvů dnů v týdnu Středa

Přechylují se přidáním koncovky -ová.

Odvozená z podstatných jmen vlastních[editovat | editovat zdroj]

od národnosti nebo původu
od křestních a rodných jmen či jejich hypokoristik
od geografického názvu

Odvozená od číslovek[editovat | editovat zdroj]

Devátý

Odvozená od sloves[editovat | editovat zdroj]

Skákal

Příjmení cizojazyčná[editovat | editovat zdroj]

Do českého prostředí pronikala a pronikají migrací. Vznikala též nuceným přidělením například Židům. Mnoho cizokrajně znějících příjmení vzniklo překladem v matrikách z původního jazyka do jazyka matričního (latinského, německého i českého) a případným dalším zkomolením.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Příjmení na 2 znaky[editovat | editovat zdroj]

(včetně cizojazyčných) Ač, Ba, Do, El, Ge, Ha, Iž, Iš, Le, Li, Re, Ta, Uc, Uj, Vo, Vu, Ág, Áč, Ce

Příjmení jako číslovka[editovat | editovat zdroj]

518 – jedná se však pouze o umělecké jméno

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 294.
  2. František Oberpfalcer-Jílek. Počeštěme svá příjmení. Zemská rada osvětová v Praze s Kruhem přátel českého jazyka. 8 str. S. 8.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Ministerstvo vnitra ČR – četnost jmen a příjmení
  • KdeJsme.cz – územní přehled o příjmeních v České republice
  • verwandt.de – územní rozložení německých příjmení v Německu, Rakousku, Švýcarsku a 8 dalších státech
 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česká_příjmení&oldid=15471382
Stránka byla naposledy upravena 20. 10. 2017 v 08:03. Editovat celý článek Česká příjmení.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy