Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Česká pošta, s. p., je státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky.
Obsah |
Státní podnik Česká pošta vznikl současně s osamostatněním České republiky 1. ledna 1993, kdy byl oddělen od Slovenské pošty a zároveň i od správy telekomunikací.
Zřizovatelem je Ministerstvo vnitra České republiky. Identifikační číslo České pošty je 47114983, odštěpné závody se označují číslem odštěpného závodu v závorce za IČ.[4]
Sídlo měla Česká pošta v Praze 3 v Olšanské ulici 38, od ledna 2008 přesídlila na Nové Město do Prahy 1, ulice Politických vězňů.
Podnik Česká pošta s. p. je řízený generálním ředitelstvím. Generálním ředitelem je JUDr. Karel Kratina.
V červnu 2004 rezignoval předchozí ředitel Jan Přibyl (ředitelem od roku 1992), jemuž podle deníku Právo ministr Vladimír Mlynář vytýkal střet zájmů spočívající v členství v dozorčí radě eBanky. Časopis Týden napsal, že Přibyl podepisoval smlouvy bez vědomí dozorčí rady České pošty.
Pod působnost Generálního ředitelství spadá v současnosti 7 odštěpných závodů a 11 Sběrných přepravních uzlů (SPU):
Odštěpné závody Mezinárodní provoz (08), Dodavatelské a obchodní služby (09) a OZ VAKUS (10, zkratka z původního názvu Výpočetní a kontrolní ústředna spojů) byly zrušeny k 1. říjnu 2006.
Odštěpné závody se dále člení na „poštovní provozy“ a „dopravní závody“. Třídění a poštovní přeprava byly od 1. dubna 2007 vyčleněny z odštěpných závodů a zařazeny do nové Sekce poštovní přepravy, pod niž nyní spadají sběrné přepravní uzly (SPU).
Uvedené členění na odštěpné závody odpovídá aktuálnímu zápisu v Obchodním rejstříku a prezentaci České pošty, s. p., na jejím webu. Faktické fungování je však ovlivněno probíhající reorganizací.
Vláda Miloše Zemana návrh transformace pošty na akciovou společnost neschválila. Ministr informatiky Vladimír Mlynář v roce 2003 v souladu s programovým prohlášením vlády Vladimíra Špidly vyjádřil záměr předložit na přelomu června a července 2004 vládě záměr transformačního zákona, jímž by Česká pošta byla přeměněna na akciovou společnost. Účelem mělo být rozdělení řídicích kompetencí též na představenstvo a dozorčí radu a otevřená možnost případné částečné privatizace některých činností a kapitálové propojení s jinými subjekty. Některá ministerstva, například Ministerstvo financí (ministr Bohuslav Sobotka), s návrhem vyjádřila nesouhlas. Ministerstvo informatiky vydalo k 16. červenci 2004, v době pádu Špidlovy vlády, dokument s názvem Rok a půl existence ministerstva informatiky, v němž se uvádí: „Ministerstvo informatiky práce na návrhu zákona pozdrželo a s jeho dokončením čeká na ustavení nové vlády a případnou změnu jejich priorit.“[5][6]
Postoje k transformaci České pošty a její postavení na trhu jsou předmětem programů některých politických stran.[7]
Deregulace poštovních služeb a transformace České pošty se chystá využít například nadnárodní logistická skupina DHL.[8]
Česká pošta měla v roce 2006 na území Česka:[4]
Činnost České pošty se řídí řadou právních předpisů.[9]
Podnik je držitelem poštovní licence podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, v platném znění. Rozsah služeb, k nimž je třeba poštovní licence, stanoví nařízení vlády.[10] Vyhláška stanoví držitelům poštovní licence podmínky poskytování základních služeb a požadavky na jejich kvalitu.[11] K provozování základních služeb je třeba prokazovat finanční způsobilost.[12]
Jakožto provozovatel poštovních služeb jsou Česká pošta s. p. a její pracovníci vázáni mlčenlivostí, tzv. poštovním tajemstvím.[13]
V mezinárodním poštovním styku se Česká pošta řídí úmluvami a ujednáními uzavřenými na kongresech Světové poštovní unie, které je členem, a též dvoustrannými dohodami mezi Českou poštou a zahraničními poštovními správami.
Česká pošta s. p. působí na poštovním trhu, který je částečně deregulován (tzn. působí na něm i další subjekty poskytující služby v oblasti přepravy zásilek), Česká pošta je ale držitelem tzv. poštovní výhrady (monopolu). Výhrada se vztahuje na poštovní zásilky ve vnitrostátním styku mající jako obsah písemnosti. O vyhrazenou zásilku se dle nařízení vlády č. 512/2005 Sb. jedná, jestliže je hmotnost poštovní zásilky nižší než 50 g a zároveň cena nižší než 18 Kč. Monopol se tedy nevztahuje na poštovní zásilky s hmotností od 50 g výše (včetně) nebo na služby s cenou od 18 Kč výše (včetně) s obsahem písemnosti. Poštovní zásilky do zahraničí nebo ze zahraničí nejsou monopolizovány a poštovní výhrada se na ně nevztahuje. Podmínkou pro udělení výhrady je povinnost poskytovat základní poštovní služby na celém území za srovnatelných podmínek a v předepsané kvalitě.
Liberalizace poštovního trhu má být v Evropské unii dokončena k začátku roku 2011, v ostrovních státech, státech s nízkou hustotou obyvatelstva a konečně ve státech do EU později přistoupivších může být odsunuta až k roku 2013.
Rozsah a oprávněnost monopolu České pošty jsou předmětem politických diskusí a politického boje i ekonomických jednání.[14]
V roce 2003 pocházelo 60 % obratu České pošty z jiných jejích činností než z doručování dopisů a balíků.
Kromě přijímání, přepravy a doručování poštovních a neadresných zásilek Česká pošta zajišťuje smluvní služby pro jiné podnikatelské subjekty či úřady jako ČSSZ (výplata starobních důchodů), Poštovní spořitelna a ČSOB (pronájem místa pro bankovní služby)[15], SAZKA (příjem tiketů, vyplácení výher, prodej losů), Česká pojišťovna (uzavírání smluv)[16], platby prostřednictvím SIPO[17] atd.). Dále Česká pošta hradí náklady na vydávání poštovních známek a uvádí poštovní známky do oběhu[18] (včetně emisního plánu a služeb filatelistům a podobně).
Ministerstvo vnitra připravuje tzv. e-government. Kromě jiných míst (např. samosprávných úřadů) by také pošty sloužily občanům jako přístupová místa elektronické veřejné správy. Notáři a držitel poštovní licence (Česká pošta) by měli na požádání vydávat ověřené výstupy z centrálních státních registrů. Od roku 2007 tak Česká pošta vydává výpisy z katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku a obchodního rejstříku. Na 74 tzv. kontaktních místech České pošty je vydává na počkání, na všech poštách je lze objednat k dodání do vlastních rukou.[19]
V květnu 2004 požádala Česká pošta Ministerstvo informatiky o akreditaci k poskytování certifikátů elektronických podpisů. Tuto službu zavedla od 1. září 2005 v prvních sedmi pobočkách, v roce 2007 ji poskytuje na 74 kontaktních místech, tj. prakticky ve všech bývalých okresních městech.[20]
Česká pošta uvažuje například i o poskytování služeb zásilkového obchodu, zprostředkování služeb cestovních kanceláří a podobně.
Česká pošta provozuje tzv. hybridní poštu; klienti dodávají České poště písemnosti i adresy v datové formě, Česká pošta zajistí tisk písemností, zkompletuje je se správnými obálkami a doručí. Službu využívají zejména velké firmy, které často posílají velké objemy korespondence, např. výpisy z účtů.[21] V roce 2006 začala hybridní pošta sloužit i drobným klientům: zákazník zašle poště e-mail s obrázkem či MMS a ona doručí klasický pohled.
Česká pošta poskytuje také službu Registrovaná elektronická pošta, což je elektronická obdoba doporučených listovních zásilek. Česká pošta jako důvěryhodná třetí strana garantuje průkaznost komunikace (vydává odesilateli elektronickou doručenku podepsanou adresátem).[22]
Česká pošta vydává dvakrát ročně pro veřejnost Zpravodaj pošty.
Zásilky, od podacích pošt a z výběrů poštovních schránek, se třídí na sběrných přepravních uzlech (SPU). Tříděním se rozumí, že je jim určen nejvhodnější směr (dle adresy) a optimální způsob dopravy (dle typu zásilky a odesílatelem zvolené služby). Česká pošta v současné době používá tři druhy přepravy poštovních zásilek:
Do sousedních států jsou poštovní zásilky přepravovány pozemní cestou (silniční a železniční). Pro poštovní spojení se zbytkem světa využívá Česká pošta letecké linky.
Přepravu zásilek po silničních komunikacích používá Česká pošta pro poštovní spojení mezi jednotlivými SPU po celém území Česka a dále pro spojení mezi jednotlivými SPU a do jejich působnosti spadajícími poštovními provozovnami. V současné době používá Česká pošta prakticky všechny druhy silničních vozidel; osobními počínaje a kamionovými tahači konče.
Někdejší československá pošta fungovala tak, že na poštovních úřadovnách byly zásilky předběžně roztříděny do hlavních směrů a během přepravy vlakem byly přesněji dotřiďovány. Intervaly poštovních vlaků nebo vozů v hlavních směrech byly kolem 2 hodin. Pracovníci vlakových třídíren (tzv. ambulancí) byli považováni za elitu a měli vysoké platy.[23]
V polovině roku 1994 byly zrušeny vlakové třídírny a hlavní objem poštovní přepravy byl převeden na silniční dopravu. Později byly poštovní vozy užívány již jen k přepravě zásilek v omezeném počtu přepravních relací. Česká vlaková pošta, známá poštovními vagóny řazenými zejména ve významných rychlících, definitivně ukončila provoz 29. května 1999 (po německé poště, která skončila 30. května 1997). Jedním z důvodů omezování a zrušení české vlakové pošty, kromě vyšší efektivnosti velkých automatizovaných třídicích linek ve sběrných uzlech, byla několikadenní stávka železničářů v roce 1993, kdy se při náhradním způsobu přepravy zjistilo, že není výrazně dražší.[23]
29. května 1999 byl úplně zrušen ambulantní způsob třídění zásilek (t. j. způsob, kdy byly zásilky pracovníky České pošty zpracovávány během cesty), veškeré zpracovávání poštovních zásilek od této chvíle probíhá pouze v SPU (sběrné přepravní uzly) či na poštách.
Přepravu zásilek po železnici používá dnes Česká pošta pro poštovní spojení mezi jednotlivými sběrnými přepravními uzly po celém území Česka. Zásilky jsou přepravovány v uzavřených poštovních vagonech označených logem České pošty. Vykládku a nakládku provádějí zaměstnanci jednotlivých sběrných přepravních uzlů. Samotnou přepravu mezi sběrnými přepravními uzly pro Česko poštu zajišťuje smluvní dopravce (České dráhy, a.s.)
V současné době používá Česká pošta pouze jedinou pravidelnou vnitrostátní leteckou linku.
Česká pošta nyní provozuje 11 sběrných přepravních uzlů (SPU). Velké automatizované sběrné přepravní uzly jsou Praze, Brně, Plzni, Olomouci, budován je v Ústí nad Labem. V roce 1997 bylo přepravních uzlů 70, celkem po dokončení centralizace třídění jich výhledově má být v republice 8 (zrušeny mají být ještě SPU Liberec, Česká Třebová a Tábor).[24]
Dohled nad činností České pošty v oblasti poskytování základních služeb do 31. března 2005 příslušel Ministerstvu informatiky, od 1. dubna 2005 Českému telekomunikačnímu úřadu.
Otakar Hölzl, odborník v oblasti spojů na pražské ČVUT, České poště v roce 2003 vytýkal, že nevychází vstříc potřebám zákazníkům a není schopná zavádět nové služby,[8] například zabalit balík, oskenovat text určený k odeslání atd.
Zpráva dohledového orgánu (ČTÚ) z roku 2006 je k České poště velmi kritická a uvádí mnoho desítek typů zjištěných nedostatků. Zároveň konstatuje, že nebyla zjednána náprava v řadě nedostatků, které byly vytýkány již dříve. Podle závěrů zprávy je dostupnost základních služeb v zásadě zajištěna, ale jejich kvalita je na nízké úrovni. Zpráva konstatuje, že nešvar nedodržování otevírací doby pošt je zřejmě velmi rozšířen. Dále vytýká České poště dlouhé čekací doby a polední přestávky v době, kdy je o služby největší zájem, nedostatečnou kvalitu informací podávaných zákazníkům, neoprávněné odmítnutí dodávat poštu do některých míst atd. Přestože bylo České poště uloženo zajistit ve velkých městech výdej uložených zásilek i v nedělích a o svátcích, v Praze byla tato povinnost splněna jen částečně. Hlavními příčinami stavu jsou podle zprávy ČTÚ malý zájem o potřeby zákazníků, špatná organizace práce a snaha řešit interní problémy podniku na úkor zákazníků.[27][28][29]
Podle měření objednaného ČTÚ, při němž se podle metodiky dané normou EN 13850 zjišťuje rychlost dodání cca 30 000 zkušebních zásilek ročně, bylo v roce 2005 96 % zásilek dodáno následující pracovní den po podání, 3,65 % druhý pracovní den následující po podání, 0,35 % zásilek za delší dobu a 0,06 % zásilek se ztratilo. Oproti roku 2004 se zvýšil počet zásilek dodaných nejbližší pracovní den na úkor počtu zásilek dodaných druhý nejbližší pracovní den (v roce 2004 94,86 % : 4,73 %). Rychlost dodání se však počítá od nejbližšího plánovaného času vybírání schránky, nikoliv od vhození, a Česká pošta výsledky měření ovlivňuje tím, že vybírání schránek přesunuje do časných ranních hodin. Proto ČTÚ od roku 2006 mění metodiku měření a souběžně měří i čas doručení od vhození zásilky v 16 hodin.
Podle zprávy za rok 2006[30][31] bylo 91,98 % zásilek dodáno následující pracovní den po podání (resp. po vybrání ze schránky), 2,08 % v den podání, 5,33 % druhý nejbližší pracovní den, 0,61 % za delší dobu. Při měření od vhození zásilky (v 16 hodin) bylo 54,6 % zásilek doručeno následující pracovní den po vhození, 42,0 % druhý následující pracovní den po vhození, 2,89 % třetí pracovní den po vhození a 0,5 % později. Podíl ztracených zásilek není ve zprávě uveden.
