Česká podstatná jména

Článek Česká podstatná jména pojednává o podstatných jménech v češtině.

[editovat] Skloňování

Pro skloňování podstatných jmen existuje 20 vzorů. Přiřazení ke vzorům závisí na rodu a zakončení v nominativu.

U podstatných jmen, kde kmen končí skupinou souhlásek, je vkládáno pohyblivé e mezi poslední dvě souhlásky u pádů s nulovou koncovkou:

zámek (N sg, A sg), zámku (G sg, D sg, V sg, L sg), zámkem (I sg) atd. - vzor hrad

karta (N sg), …, karet (G pl) - vzor žena

Střídání (alternace) souhlásek na konci kmene je v některých pádech obvyklé, např. zámek (N sg) -> zámcích (L pl), Věra (N sg) -> Věře (D sg). Toto pravidlo je poměrně komplikované.

[editovat] Vzory podstatných jmen

Systém vzorů se liší podle publikace, nejznámější město, moře, kuře, stavení; žena, růže, píseň, kost; pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce je neúplný.

Vzorů se dá nalézt více, přičemž některé mají jak své varianty, tak podvzory. V následujícím seznamu sestaveném z několika zdrojů jsou varianty vzorů uvedeny v závorkách a podvzory jsou odděleny od sebe čárkami. Zvláštní podvzory, které využívají svého hlavního vzoru jen v některých pádech a čísle, jsou vyznačeny kurzívou.

Mnohá jména i přesto kolísají při skloňování mezi více vzory (např. dveře jako růže, ale v 7. pádu dveřmi nikoli podle růžemi, ale podle kostmi).

• Mužský rod – životný
  • pán (student), syn, voják
  • muž, cizinec, rodič
  • předseda, paňáca (rikša)
  • soudce
  • génius
  • hajný (podle vzoru přídavného jména mladý)
  • průvodčí (podle vzoru přídavného jména jarní)
• Mužský rod – neživotný
  • hrad, les
  • stroj
  • cyklus
• Ženský rod
  • žena, Máňa, lidičky
  • růže (nůše / tabule / židle)
  • píseň (skříň)
  • kost (místnost), lidé
  • idea
  • hajná (podle vzoru přídavného jména mladý)
  • průvodčí (podle vzoru přídavného jména jarní)
• Střední rod
  • město, středisko (hledisko), jablko (brko), pončo
  • moře, bojiště, vejce
  • kuře
  • stavení (nádraží)
  • rámě
  • muzeum
  • drama
  • vstupné (podle vzoru přídavného jména mladý)
  • telecí (podle vzoru přídavného jména jarní)

[editovat] Rod mužský životný

[editovat] Rod mužský neživotný

Některá slova latinského původu zakončená -us (génius, cyklus) se skloňují podle vzoru pán (životná) nebo hrad (neživotná), jako kdyby v nominativu zakončení -us nebylo: Brut'us, Bruta, Brutovi, Bruta, Brute, Brutovi, Brutem. Toto se týká pouze některých ze slov, která se v latině skloňují podle 2. deklinace (v genitivu se us mění v i). Slova, která v latině podléhají 4. deklinaci (i v genitivu jsou zakončená na us) a slova, která v češtině zdomácněla tak, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene, se skloňují podobně jako původní česká slova (např. ubrus)

[editovat] Rod ženský

[editovat] Rod střední

Slova latinského původu zakončená -um se skloňují podle vzoru město: muzeum, muzea, muzeu, muzeum … Některá z takových slov však zdomácněla v češtině i v podobě, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene. Většinou se taková podoba považuje za nespisovnou (dopis bez datumu apod.).

[editovat] Související články

℮Čeština

Gramatika podstatná jména • přídavná jména • zájmena • číslovky • slovesa • předložky skloňování • slovosled Fonetika a fonologie samohlásky • souhlásky • fonetická transkripce Pravopis Pravidla českého pravopisu Historie Variety češtiny spisovná čeština • hovorová čeština Nářečí česká (obecná čeština) • středomoravská • východomoravská • slezská Bohemistika Ústav pro jazyk český • Slovník spisovné češtiny

Související články obsahuje Portál Český jazyk

[editovat] Literatura

• KARLÍK, P.; NEKULA, M.; RUSÍNOVÁ, Z. (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha : Nakladelství Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-134-4.
• ŠAUR, Vladimír. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Praha : Ottovo nakladatelství, 2004. ISBN 80-7181-133-5.