Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
České dráhy, a.s. (ČD) jsou významným železničním podnikem v Česku. Jsou dominantním dopravcem (provozovatelem drážní dopravy) v osobní dopravě. Do konce června 2008 byly podnikem, který v České republice zaměstnává nejvíce lidí.
Původně byly i významným dopravcem v nákladní dopravě, nákladní doprava je však od 1. prosince 2007 vyčleněna do nové dceřiné společnosti ČD Cargo. Byly také provozovatele dráhy (nikoliv však vlastníkem) všech celostátních a většiny regionálních drah, ale tato činnost je od 1. července 2008 vyčleněna do státní organizace Správa železniční dopravní cesty, samotné řízení dopravy však zůstalo v rukou ČD.[1][2]
Současná akciová společnost ČD vznikla 1. ledna 2003, kdy byla státní organizace České dráhy rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty.[3].
Státní organizace České dráhy vznikla 1. ledna 1993 rozdělením Československé státní dráhy s. o. (ČSD) na České dráhy s. o. a ŽSR (Železnice Slovenskej republiky) podle zákona č. 625/1992 Sb., o zániku státní organizace Československé státní dráhy, a zanikla s koncem roku 2002. Do obchodního rejstříku byly České dráhy s. o. zapsány 25. března 1993, vymazány 7. dubna 2003.[4]
Obsah |
Řídícími orgány Českých drah a. s. jsou řídící výbor (součást státní správy) a orgány Českých drah představenstvo, dozorčí rada, a valná hromada.
Předsedou představenstva a generálním ředitelem je od 1. února 2008 Ing. Petr Žaluda[5]. Dalšími členy představenstva jsou jeho čtyři náměstci: pro ekonomiku, pro nákladní dopravu, pro osobní dopravu a pro dopravní cestu. Organizování a bezpečnost drážní dopravy patří pod náměstka pro nákladní dopravu, správa všech kolejových vozidel pod náměstka pro osobní dopravu.
Generální ředitelé Českých drah, státní organizace:
Předsedové představenstva Českých drah a. s.:
Generální ředitelé Českých drah, a. s.
Organizačními složkami jsou:[13]
Dceřinými společnostmi Českých drah a. s. jsou:
České dráhy navazují na stošedesátiletou tradici železniční dopravy na území Čech, Moravy a Slezska a až do konce června 2008 byly největším zaměstnavatelem v zemi, měly více než 65 000 zaměstnanců (stav k roku 2005)[14]. V devadesátých letech 20. století se potýkaly s velkým odlivem cestujících i nákladů, způsobeným kromě jiných faktorů špatným stavem tratí i špatným stavem vlaků.
1. ledna 1993 vznikl na základě zákona nový státní podnik České dráhy, 25. dubna 1993 byly České dráhy zapsány do obchodního rejstříku, 30. června 1993 byl zápis opraven na České dráhy, státní organizace, 1. července 1993 vzniklo generální ředitelství ČD. [6] [15]
V dubnu 1994 vláda neschválila ani návrh zásad transformace předložený Českými dráhami, ani alternativní návrh ministerstva dopravy. [6]
1. ledna 1995 vstoupil v účinnost nový Zákon o dráhách, 266/1994 Sb., který zrušil monopolní postavení Českých drah.
4. dubna 1995 ekonomičtí ministři schválili privatizaci 127 tratí regionálního významu. Odbory vyslovily nesouhlas a privatizace nebyla realizována. V období 7. června až 10. října 1995 byla odbory vyhlášena stávková pohotovost. 13. června 1995 byl odvolán generální ředitel Emanuel Šíp. [6]
19. října 1995 ekonomičtí ministři zamítli transformační projekt předložený ministerstvem dopravy a rozhodli o odložení privatizace. [6]
20. prosince 1995 vláda v souladu s novým Zákonem o drahách s účinností od 1. července 1996 vyčlenila 128 regionálních drah z jednotné celostátní dráhy. [16] [6] Regionální dráhy na rozdíl od celostátní mohou být privatizovány nebo převedeny na jiný subjekt než stát (např. na obce).
19. března 1996 ekonomičtí ministři schválili s připomínkami a vrátili k dopracování projekt ministerstva dopravy (ministr Vladimír Budínský) na konsolidaci a transformaci Českých drah. [6]
4. února až 8. února 1997 proběhla stávka železničářů. [6]
19. května 1997 ekonomičtí ministři projednali teze reformy železnice a Českých drah, v nichž se počítalo s restrukturalizací, privatizací a částečným rušením tratí. 27. srpna 1997 vláda vyslovila s principem souhlas. Návrh počítal s privatizací 37 % tratí a snížením poctu zaměstnanců do roku 2000 o 17 tisíc. [6]
8. prosince 1997 správní rada ČD schválila pronájem tří regionálních tratí v oblasti Jizerských hor sdružení obcí Jizerská dráha. [6]
16. června 1999 vláda schválila návrh zákona o transformaci drah spočívající v rozdělení na akciovou společnost a zbytkový podnik. Poslanci včetně poslanců vládních zákon neschválili. [6]
8. března 2000 proběhla 15minutová stávka Odborového sdružení železničářů pod vedením Jaromíra Duška.[17]
1. ledna 2003 zanikl podnik České dráhy, s. o. Vznik podniků České dráhy a. s. a Správa železniční dopravní cesty.[18]
1. prosince 2007 vznikla dceřiná společnost Českých drah a. s. s názvem ČD Cargo a. s., do které byla převedena nákladní doprava Ćeských drah a. s.[19]
4. prosince 2007 vláda rozhodla, že od 1. dubna 2008 má být funkce provozovatele dráhy pro celostátní dráhu i regionální dráhy vlastněné státem převedena z Českých drah a. s. na SŽDC.[20] 19. března 2008 poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh zákona, který vláda podpořila a jímž je tento převod s účinností od 1. června 2008 stanoven. [21]
9. ledna 2008 vláda schválila záměr založit dceřinou společnost Českých drah a. s. pro osobní dopravu.[22]
1. července 2008 přešla činnost provozování dráhy na celostátních a regionálních drahách z ČD na SŽDC.[1][2] Zároveň přechází k SŽDC asi 10 000 zaměstnanců a movitý i nemovitý majetek v hodnotě 12 miliard Kč. Vyplacení náhrady Českým drahám za odebraný majetek vzbudilo nevoli některých konkurenčních dopravců.[23]
Od poloviny 90. let začaly být hlavní tahy modernizovány v rámci plánu železničních koridorů. Na nich mohou jezdit některé vlaky rychlostí až 160 km/h. Tato činnost přešla na SŽDC.
Do 30. června 2008 byly ČD provozovatelem (vlastníkem však byla SŽDC) všech celostátních drah.[24][2]
Dále byly provozovatelem všech regionálních drah SŽDC s výjimkou tratí č. 045 a 145 (které provozuje Viamont), trati 313 (OKD, Doprava), trati 901 (Klub přátel lokálky).[24]
Provozování dráhy (řízení provozu) v Českých drahách a. s. od 1. června 2005, po jejich transformaci, připadlo pod náměstka pro nákladní dopravu. Sdružení železničních společností, které sdružuje převážně ostatní dopravce, chtělo, aby provozování dráhy (řízení provozu) v Českých drahách bylo zcela odděleno od ostatních složek tohoto podniku, přičemž ve všech okolních státech včetně Slovenska je tento problém již vyřešen. Řízení provozu bylo podle něj neefektivní a příliš drahé a České dráhy organizovaly provoz své konkurence, čímž ji mohou znevýhodňovat. Tehdejší stav, kdy dominantní dopravce zároveň provozuje většinu drah, byl podle SŽS i v rozporu s evropskými předpisy. Čl. 6 odst. 3 evropské směrnice č. 91/440/EHS, ve znění pozdějších předpisů, stanoví: „členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby funkce určující pro rovný a nediskriminační přístup k infrastruktuře byly svěřeny orgánům nebo firmám, které samy neposkytují žádné železniční dopravní služby. Musí být prokázáno, že tohoto cíle bylo dosaženo, bez ohledu na organizační struktury.“ [25]
V souvislosti s vytvořením společnosti ČD Cargo byl ve sdělovacích prostředcích zmiňován uvažovaný záměr, že provozování dráhy, nebo přinejmenším jejich údržba, by měly přejít přímo do SŽDC, která tuto činnosti zatím u Českých drah objednává.
4. prosince 2007 vláda rozhodla, že od 1. dubna 2008 má být funkce provozovatele dráhy pro celostátní dráhu i regionální dráhy vlastněné státem převedena z Českých drah a. s. na SŽDC[26] (stalo se tak však až 1. července 2008 - viz dále).
12. prosince 2007 podal poslanec Oldřich Vojíř, předseda hospodářského výboru sněmovny, návrh zákona, jimž by měla být od 1. června 2008 změna předmětu činnosti obou organizací účinná s tím, že přechodné ustanovení počítá s pozdějším datem faktického převodu role provozovatele dráhy. 18. ledna 2008 vyjádřila vláda s návrhem zákona souhlas. Podle některých poslanců jde de facto o ministerský návrh, jímž ministerstvo obchází běžný legislativní proces v zájmu urychlení. Pozměňovací návrhy hospodářského výboru umožnily ČD a. s. i SŽDC podnikání nad rámec povinné základní činnosti, například provozování vleček atd., avšak České dráhy jsou povinny vést pro různé činnosti oddělené účetnictví a to podléhá povinnému auditu. 19. března 2008 poslanecká sněmovna návrh zákona schválila (poslanci KSČM se zdrželi hlasování, poslanci ostatních stran byli z velké většiny pro návrh). [21]
Usnesení hospodářského výboru PSP č. 157 z 27. února 2008 směřuje k převedení majetku tvořícího „živou dopravní cestu“ (výpravní budovy, telekomunikační zařízení, pozemky pod dopravní cestou) na SŽDC do 30. června 2009 a k oddělení osobní dopravy ČD do jedné nebo více dceřiných společností do 31. prosince 2009 a k témuž datu převedení veškerého zbylého majetku a zaměstnanců ČD do SŽDC. Žádné z těchto usnesení nebylo sněmovnou schváleno. Bylo však přijato usnesení, že vláda, resp. ministerstvo dopravy má do 31. prosince 2008 předložit koncepci dokončení transformace české železnice. [21]
Na tratích, které provozují, zpravidla České dráhy provozují také přinejmenším větší podíl osobní dopravy, mnohde veškerou pravidelnou osobní dopravu.
Na některých tratích, kde dříve provozovaly drážní dopravu ČD, nyní jezdí vlaky soukromých železničních firem.
9. ledna 2008 vláda schválila záměr založit dceřinou společnost Českých drah a. s. pro osobní dopravu.[27]
V parlamentní diskusi se ministr Aleš Řebíček 31. ledna 2008 vyjádřil, že jsou ještě zvažovány různé varianty, zda bude vytvořena jen jedna dceřiná společnost pro osobní dopravu, nebo dvě (jedna pro rychlíkovou a druhá pro regionální dopravu) nebo zda dceřiné společnosti pro provozování regionální dopravy budou založeny pro každý kraj zvlášť.[28]
V únoru 2008 se Petr Moravec, dosavadní generální ředitel Veolia Transport Česká republika a. s. od roku 2004, stal náměstkem pro osobní dopravu u společnosti České dráhy a. s. Do té doby vystupoval jako kritik Českých drah i ministerstva dopravy, které neumožnilo firmě Connex získání zakázky na rychlíkovou dopravu. Moravec se má podílet na vzniku dceřiné společnosti Českých drah pro osobní dopravu.[29]
V rámci modernizace vozového parku České dráhy zakoupily sedm italských vlakových souprav Pendolino, které by výhledově mohly dosáhnout rychlostí až 230 km/h. Od roku 2004 byl jeden rychlovlak Pendolino ve zkušebním provozu trati Praha – Děčín. Pravidelný provoz na více trasách začal 11. prosince 2005. Vlaky jsou vedeny v kategorii SuperCity SC 500–511 mezi stanicemi Praha-Holešovice a Ostrava hl. n. V úseku Praha – Břeclav pak jsou vedeny na některých EC vlacích a od prosince roku 2006 jezdí Pendolino i mezi Prahou a Vídní a Prahou a Bratislavou.
Na začátku roku 2006 měla Pendolina různé problémy a proto musela být na několik týdnů stažena z provozu. V současné době už jsou zpátky a fungují bez problémů.
České dráhy zakoupily vozy s maximální rychlostí 200 km/h pro zařazení do vlaků vyšších kategorií.[30]
Modernizace probíhá i na regionálních tratích – starší motorové vozy řady 810 a přívěsné vozy řady 010 mají být postupně zmodernizovány do soupravy řady 814/914, což by mělo zvýšit komfort cestování a plynulost jízdy.
Podrobnější informace jsou v článcích o jednotlivých depech kolejových vozidel a v Seznamu českých a slovenských lokomotiv.
Problém je stáří vozidel. To se pohybuje průměrně mezi 25 - 28 let.
Nákladní doprava se zaměřovala hlavně na suroviny, polotovary a kontejnery. České dráhy patřily z hlediska přepravených tun zboží mezi pět největších nákladních železničních přepravců v EU.
Zisky z nákladní dopravy činily ročně přes 600 miliónů korun. [12]
Od prosince 2007 proběhlo vyčlenění nákladní dopravy do dceřiné společnosti ČD Cargo. Její základní kapitál je 8,8 miliardy korun, od Českých drah a. s. má být celkem převedena třetina všech lokomotiv Českých drah, všech 32 000 nákladních vagonů 13 000 z původních asi 55 000 zaměstnanců. Vláda chce jednat o propojení ČD Cargo se slovenskou železniční společností Cargo Slovakia, která vznikla v lednu 2005. [12]
Josef Bazala, dosavadní ředitel Českých drah a. s., je v ČD Cargo předsedou představenstva a předpokládá se, že od února 2008 bude jmenován ředitelem ČD Cargo. [12]
V minulosti ČSD a ČD nejméně do roku 1995 provozovaly lanovky (Janské Lázně – Černá Hora (903), Pec pod Sněžkou – Sněžka (904), Bohosudov – Kněžiště (901), Horní Hanychov – Ještěd (902), Oldřichovice – Javorový vrch u Třince (905). V následujících letech však byla většina českých lanovek zprivatizována.
V současné době České dráhy provozují již pouze visutou kabinovou lanovou dráhu na Ještěd (nyní pod číslem 900).[31]
Hospodaření Českých drah je dlouhodobě ztrátové. V trvalé ztrátě je osobní doprava, naopak nákladní je dlouhodobě v zisku.[32] Stát jako stoprocentní vlastník pokrývá veškerou ztrátu společnosti, především prostřednictvím dotací[33] a formou smlouvy o závazku veřejné služby. Přímé i nepřímé dotace do Českých drah činily v roce 2004 34,216 mld. Kč.[34]
V poslední době však začínají ČD vykazovat účetní zisky. Za první pololetí roku 2007 to bylo 31,34 mil. Kč.[35]
| Evropské národní železniční společnosti | |||||||||||||||||
| BDŽ | BR | CFL | CFM | CFR | CP | ČD | DB | DSB | EVR | FS | GYSEV | HŽ | LDZ | LG | MÁV | ||
| MŽ | NS | NSB | OSE | ÖBB | PKP | RENFE | RŽD | SBB | SJ | SNCB | SNCF | SŽ | UZ | VR | ZSSK | ||
