Hledat:

Invia.cz Eurovíkendy Kanárské ostrovy Dominikánská republika Madeira Last minute Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

u, 08 Jan 2009 15:21:44 GMT Server: Apache X-Powered-By: PHP/5.2.4-2ubuntu5wm1 Cache-Control: private, s-maxage=0, max-age=0, must-revalidate Content-Language: cs Vary: Accept-Encoding,Cookie X-Vary-Options: Accept-Encoding;list-contains=gzip,Cookie;string-contains=cswikiToken;string-contains=cswikiLoggedOut;string-contains=cswiki_session;string-contains=centralauth_Token;string-contains=centralauth_Session;string-contains=centralauth_LoggedOut Last-Modified: Wed, 07 Jan 2009 14:14:30 GMT Content-Length: 88582 Content-Type: text/html; charset=utf-8 X-Cache: MISS from sq39.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from sq39.wikimedia.org:3128 X-Cache: MISS from knsq25.knams.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from knsq25.knams.wikimedia.org:3128 X-Cache: MISS from knsq7.knams.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from knsq7.knams.wikimedia.org:80 Via: 1.0 sq39.wikimedia.org:3128 (squid/2.6.STABLE21), 1.0 knsq25.knams.wikimedia.org:3128 (squid/2.6.STABLE21), 1.0 knsq7.knams.wikimedia.org:80 (squid/2.6.STABLE21) Connection: close Kraje v Česku - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Kraje v Česku

(Přesměrováno z České kraje, přímý odkaz na u, 08 Jan 2009 15:21:44 GMT Server: Apache X-Powered-By: PHP/5.2.4-2ubuntu5wm1 Cache-Control: private, s-maxage=0, max-age=0, must-revalidate Content-Language: cs Vary: Accept-Encoding,Cookie X-Vary-Options: Accept-Encoding;list-contains=gzip,Cookie;string-contains=cswikiToken;string-contains=cswikiLoggedOut;string-contains=cswiki_session;string-contains=centralauth_Token;string-contains=centralauth_Session;string-contains=centralauth_LoggedOut Last-Modified: Wed, 07 Jan 2009 14:14:30 GMT Content-Length: 88582 Content-Type: text/html; charset=utf-8 X-Cache: MISS from sq39.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from sq39.wikimedia.org:3128 X-Cache: MISS from knsq25.knams.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from knsq25.knams.wikimedia.org:3128 X-Cache: MISS from knsq7.knams.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from knsq7.knams.wikimedia.org:80 Via: 1.0 sq39.wikimedia.org:3128 (squid/2.6.STABLE21), 1.0 knsq25.knams.wikimedia.org:3128 (squid/2.6.STABLE21), 1.0 knsq7.knams.wikimedia.org:80 (squid/2.6.STABLE21) Connection: close Kraje v Česku - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Kraje v Česku)

Kraje České republiky
Kraje České republiky
 

Kraje je v současné době v České republice označení pro dva různé typy objektů:

  • Vyšší územní samosprávné celky (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
  • Územní jednotky (části území republiky), které jsou stanoveny zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v novelizovaném znění.

Obsah

[editovat] Historie

Na území dnešního Česka představovaly kraje původně zcela odlišný typ správní jednotky než je tomu v současnosti. Od středověku do 19. století, kdy byla původní koncepce krajů stejně jako kraje zrušeny, se vždy jednalo o správní celky stojící mezi panstvími a zeměmi.

[editovat] Počátky krajského zřízení

Počárky původního krajského zřízení spadají v Čechách do 2. poloviny 13. století, Přemysl Otakar II. nahradil původní zřízení hradské. Od 15. století do roku 1714 existovalo v Čechách 14 krajů:

Zvláštní postavení měly kraje

Mimo krajské zřízení stálo

Roku 1714 došlo k redukci na 12 krajů.

[editovat] Feudální reorganizace z roku 1751

Poslední feudální trvala až do roku 1848 a dala vzniknout 16 krajům:

[editovat] Čechy

S tím, že do žádného z těchto krajů nepatřila Praha.

[editovat] Morava

Na Moravě vznikly 4 a později 5 krajů až v 16. století, jako součást obrany proti Turkům, pravidelná krajská organizace se rozvinula až po Bílé hoře, kdy se země dělila na 5 krajů:

[editovat] Slezsko

Ve Slezsku byly zřízeny tři kraje:

a to až po odtržení velké části území v roce 1742, od roku 1783 do roku 1848 pak pouze dva: Opavský a Těšínský.

[editovat] Revoluční rok 1848

Došlo k závažným změnám v územně správním zřízení, panství přestala být nejnižší správní jednotkou, kterou se stávají obce.

[editovat] V letech 1850–1855

  • Čechy 7 krajů se 79 okresními hejtmanstvími
  • Morava měla 2 kraje s 25 okresními hejtmanstvími
  • Slezsko mělo pouze 7 okresních hejtmanství

[editovat] V letech 1855–1868

Politická a soudní správa byla spojena v okresní úřady, tehdy měly Čechy 13 krajů s 207 okresními úřady a Morava 6 krajů se 76 okresními úřady. Poté byly kraje jako správní jednotky zrušeny a země se členily pouze na okresy.

[editovat] V letech 1923–1928

V českých zemích navrženo 15 žup:

, které však nebyly zavedeny do praxe.

[editovat] V roce 1928

Byla provedena určitá reforma stávajícího zemského zřízení, a zatímco země Česká existovala územně nezměněna, Země moravská a Slezská byly spojeny v Zemi Moravskoslezskou.

[editovat] V letech 1938–1945

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území. Sudety byly připojeny k Německé říši. Hlučínsko bylo připojeno k tzv. Staré (Německé) říši, k župě Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Opolí) a poté po porážce Polska k župě Horní Slezsko. Českotěšínsko (pol. Zaolzie) bylo připojeno k Polsku, ke Slezskému vojvodství (pol. Województwo Śląskie) a po porážce Polska bylo Těšínsko připojeno k župě Horní Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Katovice).

30. X. 1938 byly 1 měsíc jednotně spravované sudetoněmecké oblasti roztrženy na několik kusů. Území od Furthské nížiny až po předměstí Ostravy se stalo novou říšskou župou, župou Sudety (něm. Reichsgau Sudetenland), zkráceně Sudetskou župou (něm. Sudetengau). Sídlem župy byl Liberec (něm. Reichenberg). Území od Domažlic po Prachatice připadlo Bavorské Východní marce. Úsek Chvalšiny - Kaplice, včetně Vitorazska, získala župa Horní Dunaj. Pásmo od Nových Hradů po Mikulov, včetně Valticka a Moravsko-dyjského trojúhelníku, bylo připojeno k župě Dolní Dunaj. Župa Horní Dunaj a župa Dolní Dunaj byly součástí bývalého Rakouska, Východní marky (něm. Ostmark, od roku Donau- und Alpenreichsgaue - Dunajské a alpské říšské župy).[1]

Po vstupu německé armády do zbytku historických zemí (něm. Rest-Tschechei) byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava, jenž se v roce 1939 členil na 12 oberlandratsbezirků (čes. obvod vrchního zemského rady) v Čechách a 7 oberlandratsbezirků na Moravě. V červnu 1942 byl počet vrchních zemských úřadů (oberlandrátů) v Protektorátu Čechy a Morava snížen a Protektorát se členil na 4 oberlandratsbezirky v Čechách a 3 oberlandratsbezirky na Moravě.

Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před Mnichovskou dohodou.

[editovat] Reichsprotektorat Böhmen und Mähren / Protektorát Čechy a Morava (1939-1942)

    • Böhmen / Čechy
      • Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady České Budějovice
      • Oberlandratsbezirk Deutsch-Brod / obvod vrchního zemského rady Německý Brod (Havlíčkův Brod)
      • Oberlandratsbezirk Jitschin / obvod vrchního zemského rady Jičín
      • Oberlandratsbezirk Kladno / obvod vrchního zemského rady Kladno
      • Oberlandratsbezirk Klattau / obvod vrchního zemského rady Klatovy
      • Oberlandratsbezirk Kolin / obvod vrchního zemského rady Kolín
      • Oberlandratsbezirk Königgrätz / obvod vrchního zemského rady Hradec Králové
      • Oberlandratsbezirk Melnik / obvod vrchního zemského rady Mělník
      • Oberlandratsbezirk Pardubitz / obvod vrchního zemského rady Pardubice
      • Oberlandratsbezirk Pilsen / obvod vrchního zemského rady Plzeň
      • Oberlandratsbezirk Prag / obvod vrchního zemského rady Praha
      • Oberlandratsbezirk Tabor / obvod vrchního zemského rady Tábor
    • Mähren / Morava
      • Oberlandratsbezirk Brünn / obvod vrchního zemského rady Brno
      • Oberlandratsbezirk Iglau / obvod vrchního zemského rady Jihlava
      • Oberlandratsbezirk Kremsier / obvod vrchního zemského rady Kroměříž
      • Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady Moravská Ostrava
      • Oberlandratsbezirk Olmütz / obvod vrchního zemského rady Olomouc
      • Oberlandratsbezirk Prossnitz / obvod vrchního zemského rady Prostějov
      • Oberlandratsbezirk Zlin / obvod vrchního zemského rady Zlín

[editovat] Reichsprotektorat Böhmen und Mähren / Protektorát Čechy a Morava (1942-1945)

    • Böhmen / Čechy
      • Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady České Budějovice
      • Oberlandratsbezirk Königgrätz / obvod vrchního zemského rady Hradec Králové
      • Oberlandratsbezirk Pilsen / obvod vrchního zemského rady Plzeň
      • Oberlandratsbezirk Prag / obvod vrchního zemského rady Praha
    • Mähren / Morava
      • Oberlandratsbezirk Brünn / obvod vrchního zemského rady Brno
      • Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady Moravská Ostrava
      • Oberlandratsbezirk Olmütz / obvod vrchního zemského rady Olomouc

[editovat] Reichsgau Sudetenland / říšská župa Sudety (1938-1945)

  • Postgebiet Westsudetenland / poštovní oblast Západní Sudety
    • Regierungsbezirk Aussig / vládní obvod Ústí nad Labem
    • Regierungsbezirk Eger / vládní obvod Cheb
  • Postgebiet Ostsudetenland / poštovní oblast Východní Sudety
    • Regierungsbezirk Troppau / vládní obvod Opava

[editovat] části území Česka v jiných správních jednotkách (1938-1945)

  • Reichsgau Oberschlesien / říšská župa Horní Slezsko (do roku 1941 Reichsgau Schlesien / říšská župa Slezsko)
    • Regierungsbezirk Oppeln / vládní obvod Opolí
    • Regierungsbezirk Kattowitz / vládní obvod Katovice (od září 1939)
  • Województwo Śląskie / Slezské vojvodství (od října 1938 do srpna 1939)

[editovat] V roce 1949

Kraje byly nově vytvořeny 1. ledna 1949 na základě radikální komunisty schválené správní reformy, jíž byly země Česká a Moravskoslezská zrušeny jako správní celky a jejich území rozdělena mezi centralisticky spravované celky, které se opět označovaly jako kraje, přestože s koncepcí původních historických krajů neměly vůbec nic společného. Na území dnešní České republiky tak vzniklo 13 krajů (+ Praha s postavením kraje), které již nerespektovaly původní historické země.

[editovat] Jednalo se o tyto kraje

Včele každého kraje stál krajský národní výbor (KNV).

[editovat] Územní („staré“) kraje

Kraje dosud existující jako územní celky vznikly 11. dubna 1960 vyhlášením zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a jejich orgány (krajské národní výbory) měly být vytvořeny nejpozději do 1. července 1960. Z právního hlediska tyto územní celky existují dosud. Tento zákon byl novelizován právními předpisy č. 69/1967 Sb., 29/1968 Sb., 36/1968 Sb., 175/1968 Sb., 40/1969 Sb., 41/1969 Sb., 71/1969 Sb., 126/1971 Sb., 248/1990 Sb., 425/1990 Sb., 108/1995 Sb., 132/2000 Sb. a 320/2002 Sb.

„V Česku šlo na konci 50. let 20. století o to vytvořit pět velkých hospodářských/ekonomických oblastí (západočeská, středočeská, východočeská, severomoravská a jihomoravská oblast), které vyrostly v letech socialistické výstavby, navazují na předešlý vývoj i na tehdejší očekávané prosperity. Tyto oblasti jsou vcelku vyrovnané jak velikostí svého území, tak i rozsahem osídlení a hospodářství. Přitom si každá podržuje své vyhraněné ekonomické zaměření i své specifické funkce. Nad průměrem vynikají rozvojem hospodářství i počtem obyvatelstva oblast středočeská (s Prahou) a rozlohou oblast západočeská. Z praktických důvodů řízení a správy byla právě každá z těchto oblastí již v návrhu nových krajů rozdělena na dvě části, takže vedle Západočeského vznikl i kraj Jihočeský a vedle Středočeského kraje i Severočeský. Zároveň bylo vyčleněno i území hlavního města Prahy jako samostatná krajská jednotka.”[2]

„Socialistické členění z roku 1960 bylo nejhorší sociálněgeografické členění jak na úrovni krajů, tak na úrovni okresů. Kraje z roku 1960 byly neorganickými celky; výběr krajských měst a vymezení těchto krajů mimo jiné navozovaly oprávněný regionální patriotismus. Příkladem extrémních řešení odporujících přirozené spádovosti obyvatelstva bylo podřízení Liberce Ústí nad Labem nebo Olomouce Ostravě. Za extrémní nepřirozenost je možno označovat i vedení hranic mezi oběma moravskými kraji (např. přerušení vazby Olomouc - Prostějov).”[3]

Zpočátku měly tyto kraje podobně jako okresy své správní i volené orgány. Podle krajů bylo organizováno mnoho dalších činností, například krajské dopravní podniky ČSAD nebo třídění pošty podle směrovacích čísel. V současné době jsou jen územními jednotkami, podle nichž však stále jsou organizovány například soudy, státní zastupitelství, policie i některé další organizace nebo správní orgány.

Původně zákon vymezoval i území okresů. K zajištění kompatibility se samosprávnými kraji však novelizující zákon 320/2002 Sb. tuto část ze zákona vypustil a doplnil zmocňující ustanovení, podle nějž území okresů stanoví ministerstvo vnitra prováděcím předpisem (tím je vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.).

Zrušení starých krajů již bylo v parlamentu vládou v roce 2005 navrhováno[4], vázne však především na neochotě systému soudů a státních zastupitelství přizpůsobit se novým krajům.

[editovat] Názvy a sídla současných krajů

  1. Středočeský kraj se sídlem v Praze
  2. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
  3. Západočeský kraj se sídlem v Plzni
  4. Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
  5. Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové
  6. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně
  7. Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě

Samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek je postavena na roveň těmto krajům, je podle téhož zákona území hlavního města Prahy.

[editovat] Samosprávné kraje

Vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly, na základě zákona č. 129/2000 Sb. „o krajích“, dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

  • Vyšší územní samosprávné celky (zpočátku se užívala zkratka VÚSC) předpokládá článek 99 a následující Ústavy České republiky (1/1993 Sb.).
  • Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.). Novelizuje Ústavu (čl. 99) a nazývá VÚSC kraji. Novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byly mimo jiné některé kraje přejmenovány.
  • Zákon o krajích (krajské zřízení), č. 129/2000 Sb, stanoví působnost krajů. Byl novelizován zákony č. 273/2001 Sb., 450/2001 Sb., 320/2001 Sb., 231/2002 Sb., 404/2002 Sb., 229/2003 Sb., 216/2004 Sb., 257/2004 Sb., 421/2004 Sb., 626/2004 Sb., 501/2004 Sb., 413/2005 Sb., 234/2006 Sb. Kraje vznikly a přenesenou působnost státní správy získaly 1. ledna 2000, větší část zákona o krajích vstoupila v účinnost až 12. listopadu 2000, dnem voleb do krajských zastupitelstev.
  • Volby do krajských zastupitelstev se konají podle zákona č. 130/2000 Sb. v platném znění.
  • Na hlavní město Prahu se Zákon o krajích nevztahuje. Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému.

14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).

  1. hlavní město Praha

     
  2. Středočeský kraj – Praha

     
  3. Jihočeský kraj (do 30. 5. 2001 Budějovický kraj) – České Budějovice

     
  4. Plzeňský kraj – Plzeň

     
  5. Karlovarský kraj – Karlovy Vary

     
  6. Ústecký kraj – Ústí nad Labem

     
  7. Liberecký kraj – Liberec

     
8. Královéhradecký kraj – Hradec Králové

 
9. Pardubický kraj – Pardubice

 
10. Vysočina (do 30. 5. 2001 Jihlavský kraj) – Jihlava

 
11. Jihomoravský kraj (do 30. 5. 2001 Brněnský kraj) – Brno

 
12. Olomoucký kraj – Olomouc

 
13. Moravskoslezský kraj (do 30. 5. 2001 Ostravský kraj) – Ostrava

 
14. Zlínský kraj – Zlín

 

[editovat] Krajské znaky

Hlavní město Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. ↑ {{| titul = Oldřich Krulík: Slova o základu Sudet- a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu (bakalářská práce, 1998)}
  2. ↑ {{| titul = Miroslav Střída a kol.: Oblasti Československa. SPN, Praha, 1963}}
  3. ↑ {{| titul = Martin Hampl: Sociálněgeografické regionální systémy (přednáška)}
  4. ↑ Sněmovní tisk č. 1047 – Vládní návrh zákona o územně správním členění státu, Sněmovní tisk č. 1048 – novely souvisejících zákonů (18. červenec 2005, při pokračování přerušeného prvního čtení 27. prosince 2005 vzaty vládou zpět)

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Právní předpisy

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem:
obrysová mapka Česka Česko (CZ) Vlajka ČR
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní („staré“) kraje (sídlo)
Středočeský (Praha) | Jihočeský (České Budějovice) | Západočeský (Plzeň) | Severočeský (Ústí nad Labem) | Východočeský (Hradec Králové) | Jihomoravský (Brno) | Severomoravský (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hl. m. Praha
Země: Čechy Vlajka Čech | Morava Vlajka Moravy | Slezsko Vlajka Slezska
 
u, 08 Jan 2009 15:21:44 GMT Server: Apache X-Powered-By: PHP/5.2.4-2ubuntu5wm1 Cache-Control: private, s-maxage=0, max-age=0, must-revalidate Content-Language: cs Vary: Accept-Encoding,Cookie X-Vary-Options: Accept-Encoding;list-contains=gzip,Cookie;string-contains=cswikiToken;string-contains=cswikiLoggedOut;string-contains=cswiki_session;string-contains=centralauth_Token;string-contains=centralauth_Session;string-contains=centralauth_LoggedOut Last-Modified: Wed, 07 Jan 2009 14:14:30 GMT Content-Length: 88582 Content-Type: text/html; charset=utf-8 X-Cache: MISS from sq39.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from sq39.wikimedia.org:3128 X-Cache: MISS from knsq25.knams.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from knsq25.knams.wikimedia.org:3128 X-Cache: MISS from knsq7.knams.wikimedia.org X-Cache-Lookup: MISS from knsq7.knams.wikimedia.org:80 Via: 1.0 sq39.wikimedia.org:3128 (squid/2.6.STABLE21), 1.0 knsq25.knams.wikimedia.org:3128 (squid/2.6.STABLE21), 1.0 knsq7.knams.wikimedia.org:80 (squid/2.6.STABLE21) Connection: close Kraje v Česku - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Kraje v Česku v jiných jazycích: Afrikaans, Български, Deutsch, English, Esperanto, Español, Français, Magyar, 日本語, Македонски, Nederlands, Kapampangan, Polski, Português, Română, Русский, Svenska, Українська, 中文

Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraje_v_%C4%8Cesku“
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 7. 1. 2009 v 14:14.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy