Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
| České středohoří | |
|---|---|
 |
|
| Milešovka | |
| Nejvyšší bod | Milešovka (837 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | 1266 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazená jednotka | Krušnohorská soustava |
| Sousední jednotky | Mostecká pánev Děčínská vrchovina Lužické hory Ralská pahorkatina Dolnooharská tabule |
| Podřazené jednotky | Milešovské středohoří, Verneřické středohoří |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | čedič |
| Poznámka | geologicky nejmladší pohoří v Česku |
| Povodí | Labe |
 |
|
| České středohoří na mapě Česka | |
České středohoří (německy Böhmisches Mittelgebirge) je geomorfologický celek o rozloze 1265 km². Z hlediska horopisného patří do Podkrušnohorské oblasti, která je součástí Krušnohorské subprovincie. Rozkládá se například na území okresů Česká Lípa nebo Litoměřice. Na 84% území Českého středohoří zaujímá Chráněná krajinná oblast České středohoří (CHKO České středohoří) o výměře 1063,17 km². Nejvyšším vrcholem je Milešovka (837 m). Nejnižším bodem je hladina Labe v Děčíně (121,9 m). Maximální výškový rozdíl tedy činí 715,1 m.
Obsah |
Hluboké údolí Labe rozděluje České středohoří na dva geomorfologické podcelky: Verneřické středohoří na pravém břehu Labe a Milešovské středohoří na levém břehu Labe. Rozlohou 1266 km², délkou přes 70 km a šířkou až 25 km patří České středohoří k menším orografickým celkům. Přesto je však nejmohutnějším projevem sopečné činnosti v Česku. České středohoří totiž vzniklo sopečnou činností. Podél řeky Ohře existoval jakýsi Oherský ryft, kterým se žhavé magma dostalo na povrch. V oblasti převažují čedičové horniny (73,6%), zbytek tvoří trachytické a v malé míře andezitické horniny. Územím prochází Litoměřický hlubinný zlom, který z geologického hlediska tvoří hranici mezi krušnohorskou a středočeskou oblastí. Pod povrchem se hromadilo magma v žilách a tvořily se tzv. lakolity, což byly podpovrchové balvany z utuhlého magmatu. V mladších třetihorách, v miocénu (asi před 23 miliony let) se začaly vyzdvihovat z pískovcového podloží sopečné kužely. V pliocénu (před 4,8 miliony let) vulkanity místy prorážely Českou křídovou pánev (Trosky, Kunětická hora). Vodní toky obnažily ztuhlé podpovrchové magma a prohlubovaly údolí, což dalo Českému středohoří majestátní krajinný ráz. Jedním takovým údolím je Porta Bohemica, kterou vymodelovala řeka Labe. Z výlevných hornin tu převažují čediče a znělce, v menším zastoupení trachyty, z usazenin pískovce a opuky.
K významným vrchům kromě nejvyšší hory Milešovky (837 m) patří Hradišťany (752 m), Kletečná (706 m) a Lovoš (570 m). Ve východní části, oddělené Labem, najdeme kopce poněkud nižší - nejvyšší z nich je Sedlo (726 m).
|
|
|
Osu středohoří tvoří mimořádně úrodné údolí Labe. Dalším větším tokem je Ploučnice. Centrální části obou podcelků jsou odvodňovány drobnými toky směřujícími k Labi, Ploučnici a Bílině. Na labských přítocích v okolí Ústí nad Labem jsou zpětnou erozí vytvořeny vysoké vodopády (Moravanský, Vaňovský, ve Vlčí rokli, u Budova, v údolí Peklo u Týniště). Nejvyšší z nich má 12 m.
Lesnatost je malá, 28,4%. Vyskytuje se především dub, buk, habr, bříza, jasan, lípa a javor. Nejvyšší zastoupení má smrk (32,8%).
České středohoří má příznivé podmínky pro výskyt náročnějších druhů rostlin a živočichů, běžně žijících v teplých krajích, díky své přirozené uzavřené poloze ze severu a otevřené z jihu. Najdeme zde např. lilii zlatohlávek.
Pro České středohoří je specifická venkovská sídelní struktura, daná hustou sítí malých obcí, osad a drobných sídel. Početné jsou památky lidové architektury, prolíná se tu několik regionálních typů lidových staveb (objekty zděné, roubené, hrázděné). O bohaté historii svědčí i několik předslovanských a slovanských hradišť, řada středověkých hradů na vrcholech kopců, tvrzí, zámků a dalších šlechtických sídel.
