Český přepis čínštiny

Český přepis čínštiny je metoda, jak přepsat text z čínských znaků do latinky, aby v rámci možností přibližoval jejich mandarínskou výslovnost čtenářům zvyklým na český pravopis. Vytvořil ho v roce 1951 významný český sinolog prof. Oldřich Švarný. Dodnes jde o metodu, které Pravidla českého pravopisu dávají přednost při přepisu čínských vlastních jmen v českých textech. Protože ve zbytku světa se mezitím ustálila (a stala mezinárodním standardem podle ISO) metoda zvaná hanyu pinyin, je Česko jednou z mála zemí, která tento standard nedodržuje. To však platí v běžných, např. novinářských textech. V akademické sféře, ale i třeba v mapách, se i v Česku prosadil pinyin.

Nespornou výhodou Švarného přepisu je, že umožňuje běžnému češtiny znalému čtenáři vyslovit čínský výraz alespoň přibližně správně, zatímco u pinyinu by si pravděpodobně nevěděl rady s některými písmeny, jejichž výslovnost se od češtiny hodně liší.

Výhodou pinyinu je — kromě jednotnosti vyplývající z toho, že jde o mezinárodní standard — paradoxně také ve výslovnosti. Umožňuje totiž zaznamenat i tóny, které u jinak stejně znějící slabiky naprosto změní význam.

[editovat] Iniciály

Čínská slabika se tradičně dělí na iniciální souhlásku nebo polosamohlásku a na finálu (viz níže). Následuje převodní tabulka iniciál mezi pinyinem a Švarného přepisem. Iniciály jsou v tabulce uvedené v tradičním čínském pořadí.

Poznámky:

• ť se píše s háčkem i před měkkým i, např. ťin = zlato
• pinyinové x se vyslovuje měkčeji než s, ale českým přepisem se tato informace neztrácí, protože ji lze jednoznačně zjistit z následující finály: pinyin xi, xu = Švarného si, sü; pinyin si, su = Švarného s', su
• pinyinové q se vyslovuje měkčeji než ch, ale českým přepisem se tato informace neztrácí, protože ji lze jednoznačně zjistit z následující finály: pinyin qi, qu = Švarného čchi, čchü; pinyin chi, chu = Švarného čch', čchu

[editovat] Finály

Poznámky:

• ü se vyslovuje jako v němčině, tedy mezi u a y. Na rozdíl od pinyinu, kde si musíme pamatovat, že po x, q, j a y se u čte vždy ü, ve Švarného přepisu se ü píše vždy s přehláskou.
• koncové ng je jedna hláska, jako n v českém slově banka
• koncové n a ng částečně splývají s předchozí samohláskou a vytvářejí z ní nosovku

[editovat] Reference

• Jaromír Vochala: Stručný čínsko-český a česko-čínský slovník. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1997. ISBN 80-04-26089-6
• Vladimír Liščák (ed.): Transkripce čínštiny (I. Sborník příspěvků; II. Tabulky a návody). Česko-čínská společnost, Praha 1999, 260 pp.
• Hana Třísková (ed.): Transkripce čínštiny. Praha, Česko-čínská společnost 1999. Díl I. - sborník statí, 104 s. Díl II. - tabulky a návody, 133 s. http://www.orient.cas.cz/odd/ova/trisk/kn1.htm
• http://www.ccspol.org/Fenix_1_2006/Fenix_1_2006.pdf
• http://www.libri.cz/databaze/orient/search.php?name=%A9varn%FD