Českomoravská vrchovina

Českomoravská vrchovina Böhmisch-Mährische Höhe
Českomoravská vrchovina
Nejvyšší bod	Javořice (837 m)
Délka	km
Rozloha	km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Česko-moravská subprovincie
Sousední celky	Jihočeské pánve, Středočeská pahorkatina, Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Brněnská vrchovina, Západní Vněkarpatské sníženiny
Podřazené celky	Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Dolnosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Thaya Hochland
Světadíl	Evropa
Státy	Česko Rakousko
Horniny
Poznámka
Povodí	Labe, Dunaj

Českomoravská vrchovina neboli Vysočina je mírně zvlněná a nesmírně rozlehlá oblast v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina. Těchto vlastností nabyla během dlouhotrvajících geologických epoch od algonkia ve starohorách až po trias. Spolu s Šumavou patří k nejstarším pohořím Českého masívu. V první fázi se usazovaly horniny. Vznik pohoří se datuje do období kolem devonu a karbonu. Docházelo k příkrovovým pohybům a vyzdvihování linie táhnoucí se od Francie přes Německo, Šumavu až k Vysočině. Tomuto vyzdvihování říkáme hercynské nebo variské vrásnění. Mohutný tektonický pohyb dal podnět k vyvrhnutí magmat na zemský povrch. Od té doby tvoří povrch Vysočiny převážně hlubinné vyvřeliny, granity (žuly) a krystalické břidlice. Skládá se z několika podcelků. Jihlavské vrchy jsou sice nejvyšší (Javořice 837 m), nicméně zdaleka ne tak významné jako Žďárské vrchy (Devět skal 836 m).

[editovat] Externí odkazy

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.