Českomoravská vrchovina

(Přesměrováno z Českomoravská vysočina, přímý odkaz na Českomoravská vrchovina)

Českomoravská vrchovina Böhmisch-Mährische Höhe

Českomoravská vrchovina
Nejvyšší bod	Javořice (837 m)
Délka	km
Rozloha	km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazená jednotka	Česko-moravská subprovincie
Sousední jednotky	Jihočeské pánve, Středočeská pahorkatina, Středočeská tabule, Východočeská tabule, Brněnská vrchovina, Západní Vněkarpatské sníženiny
Podřazené jednotky	Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Thaya Hochland
Světadíl	Evropa
Státy	Česko Rakousko
Horniny
Poznámka
Povodí	Labe, Dunaj

Českomoravská vrchovina na mapě Česka

Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina), lidově Vysočina, je mírně zvlněná a nesmírně rozlehlá geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina. Těchto vlastností nabyla během dlouhotrvajících geologických epoch od algonkia ve starohorách až po trias. Spolu s Šumavou patří k nejstarším pohořím Českého masívu. V první fázi se usazovaly horniny. Vznik pohoří se datuje do období kolem devonu a karbonu. Docházelo k příkrovovým pohybům a vyzdvihování linie táhnoucí se od Francie přes Německo, Šumavu až k Vysočině. Tomuto vyzdvihování říkáme hercynské nebo variské vrásnění. Mohutný tektonický pohyb dal podnět k vyvrhnutí magmat na zemský povrch. Od té doby tvoří povrch Vysočiny převážně hlubinné vyvřeliny, granity (žuly) a krystalické břidlice. Skládá se z několika podcelků. Jihlavské vrchy jsou sice nejvyšší (Javořice 837 m), nicméně zdaleka ne tak významné jako Žďárské vrchy (Devět skal 836 m).