Československé opevnění

Lehký objekt vzor 36 na jižní Moravě

Lehký objekt vzor 37 na vrchu Bouřný v Lužických horách

Pěchotní srub N-S 82 Březinka na Náchodsku

Československé opevnění byla soustava pevností a pevnůstek různých velikostí, budovaná v letech 1935–1938 na československých hranicích s Německem a Maďarskem rozdělená do jednotlivých úseků ŽSV (Ženijního skupinového velitelství).

Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí mezi objekty se rozkládaly překážky proti útočné vozbě a pěchotě. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací a rada pro opevňování.

Stavba byla financována ze zvýšených výdajů na obranu, byl to následek ohrožení země ze strany nacistické Třetí říše a dalších sousedů. Odhad celkově profinancované částky byl odhadován na necelých 10 miliard 900 milionů korun Kčs^[1]. Opevnění se nepodařilo zcela dokončit včas ani na celých česko-německých hranicích, anšlus Rakouska pak česko-německou hranici rozšířil o další dlouhý úsek, který byl opevněním chráněn jen málo (do bezprostředního ohrožení republiky a zahájení mnichovských jednání zde vznikl pouze nedokončený pás lehkého opevnění a šest pěchotních srubů). Po podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí připadla většina opevnění Německu, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití. Dodnes se stavby zachovaly v různém stavu: většina chátrá, některé však byly restaurovány a proměnily se v muzea (např. dělostřelecké tvrze Bouda a Stachelberg či srub N-S 82 Březinka), jiné jsou užívány armádou ČR a vstup do nich je zakázaný (např. Adam).

[editovat] Lehké opevnění

Lehké opevnění se skládalo ze dvou základních druhů bunkrů - LO vz. 36 a LO vz. 37. U lehkého opevnění vz. 36 se jednalo o okopírovanou pevnůstku z franzouzské Maginotovy linie. Tento vzor však měl nedostatečné chránění a nevýhody, tak se českoslovenští projektanti rozhodli o vytvoření vlastního, ryze českého vzoru. Tím se stal vz. 37. Ve své době nejdokonalejší lehké opevnění. Z plánovaných 15 463^[2] objektů lehkého opevnění se podařilo stavebně dokončit necelých 10 000.^[3]

[editovat] Těžké opevnění

Toto opevnění mělo být budováno na nejohroženějším úseku hranice s Německem v prostoru Krkonoše-Bohumín. V této oblasti mělo být vybudováno 1 276^[4] samostatných pěchotních srubů. Do roku 1938 jich však bylo vybudováno 262.^[5] Těžké opevnění na rozdíl od opevnění lehkého, mělo postup nepřítele na delší dobu zastavit a v případě boje se počítalo s jeho samostatným odporem po delší dobu. Mělo být bojeschopné prakticky kdykoliv po svém dokončení, vybavení a vyzbrojení, počítalo se s trvalým osazením stálou osádkou. Proto disponovalo rozsáhlými týlovými prostory a složitým technickým zařízením, které mělo usnadnit dlouhodobý odpor.

U objektů těžkého opevnění, souhrnně označovaných názvem „srub“, je možné rozdělit jednotlivé typy do skupin z více hledisek. Například dle výzbroje a účelu jsou to sruby pěchotní, dělostřelecké, vchodové, minometné apod. Podle stavebního řešení a počtu střeleckých místností se objekty dělí na jednostranné a oboustranné (pravé, levé a výjimečně pro čelní palbu). Sruby, patřící do sestavy tvrze, jsou tvrzové, ostatní jsou samostatné (izolované). Objekty čs. Opevnění se stavěly v šesti stupních odolnosti, lišily se tloušťkami stěn a stropů. První dva stupně označované arabskými číslicemi 1 a 2 (odtud název „arab“, nebo též objekt malého typu) měly slabší stěny a některá konstrukční zjednodušení. Další stupně se označovaly římskými číslicemi I až IV (odtud označení „říman“, nebo objekt velkého typu).

[editovat] Dělostřelecké tvrze

Jednalo se o, podzemními chodbami propojené, objekty těžké opevnění, které se skládaly z pěchotních a dělostřeleckých srubů. V celém prostoru, severních hranic, Krkonoše-Bohumín mělo být vystavěno 16 dělostřeleckých tvrzí.^[6] Na některých místech byla později stavba tvrzí (zejména z finančních důvodů) zrušena a tvrze měly být nahrazeny izolovanými dělostřeleckými sruby a/nebo minometnými sruby.

• Orel - stavba odložena
• Smolkov - stavba dokončena, vojenský sklad, nepřístupná
• Šibenice - stavba rozestavěna, nepřístupná
• Gudrich - stavba nezahájena
• Milotický vrch - stavba zrušena a nahrazena dvěma IDS (do roku 1938 nepostaveny)
• Orlík - stavba nezahájena
• Kronfelzov - stavba zrušena a nahrazena jedním IDS (do roku 1938 nepostaven)
• Hůrka - stavba dokončena, přístupná veřejnosti
• Bouda - stavba dokončena, přístupná veřejnosti
• Adam - stavba téměř dokončena, vojenský sklad, nepřístupná
• Bartošovice - stavba zrušena a nahrazena pevností Hanička
• Hanička - stavba dokončena, přístupná veřejnosti
• Skutina - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti
• Dobrošov - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti
• Jírova Hora - stavba nezahájena
• Poustka - stavba nezahájena
• Babí (Stachelberg) - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti

[editovat] Reference

1. ↑ STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha : Libri, 2002. 555 s. ISBN 80-7277-096-9. S. 272.
2. ↑ STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha : Libri, 2002. 555 s. ISBN 80-7277-096-9. S. 272.
3. ↑ STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha : Libri, 2002. 555 s. ISBN 80-7277-096-9. S. 414.
4. ↑ STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha : Libri, 2002. 555 s. ISBN 80-7277-096-9. S. 272.
5. ↑ STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha : Libri, 2002. 555 s. ISBN 80-7277-096-9. S. 414.
6. ↑ STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha : Libri, 2002. 555 s. ISBN 80-7277-096-9. S. 340.

[editovat] Externí odkazy

• Bunkry.cz - čs opevnění 1935–38, velké množství zajímavých informací a fotografií
• Opevneni.cz – elektronická databáze čs. těžkého opevnění
• Ropiky.net – specializováno na čs. lehké objekty - tzv. „Řopíky“
• Fortifikace.net – čs. opevnění, ale také poválečné československé fortifikace
• Článek Pavla Šrámka Československé stálé opevnění z let 1935 až 1938
• Československé pohraniční opevnění – souhrn
• Muzeum Československého opevnění v dělostřelecké tvrzi Bouda
• Muzeum Československého opevnění v dělostřelecké tvrzi Stachelberg
• Seznam literatury o československém opevnění
• Československé opevnění – dělostřelecká tvrz Smolkov
• Československé opevnění – dělostřelecká tvrz Adam
• Seznam přístupných objektů Čs.opevnění, historie jednotlivých objektů - Vojensko-historický rozcestník dle Michaluse
• Areál Československého opevnění Opava-Milostovice

[editovat] Související články

• Všeobecná mobilizace 1938
• Systém opevnění
• N-S 82 Březinka

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Československé opevnění

Tento válečnický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.