Hledat:

Invia.cz Eurovíkendy Kanárské ostrovy Dominikánská republika Madeira Last minute Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Čočka (oko)

Na tomto obrázku je čočka označená světle modře ("lens")
Na tomto obrázku je čočka označená světle modře ("lens")
Akomodace čočky mění lom světla
Akomodace čočky mění lom světla

Čočka (lat.: lens crystallina) je průhledná bikonvexní (ve tvaru čočky) struktura v oku, které spolu s rohovkou láme světlo, aby mohlo být zaměřeno na sítnici. Princip funkce je podobný funkci uměle vyrobených kontaktních čoček. Optická mohutnost lidské čočky je asi 15 dioptrií, což je přibližně čtvrtina celkové optické mohutnosti oka. Hlavní funkcí čočky je akomodace.

Obsah

[editovat] Stavba čočky

U zrakového aparátu dospělého člověka je čočka 4 mm silná a v průměru má asi 9 mm. Je zavěšená na řasnatém tělísku pomocí zonulárních vláken. Čočka je velmi pružná. Ohýbání čočky kontrolují ciliární svaly. Celá čočka je zabalena do kapsulárního vaku.

Čočky jsou vytvořené především z průhledných proteinů zvaných krystaliny (asi ze 2/3). Předpokládá se, že krystaliny jsou klíčem k otázce, jak zajistit správnou akomodaci čočky a zároveň propustit většinu světla dovnitř oka. Krystaliny jsou uspořádány do 20 000 soustředných vrstev, s indexem lomu pro viditelné světlo od 1,406 v centrální vrstvě do 1,386 v řidších vrstvách okolo[1]. Tento gradient ještě umocňuje optickou mohutnost čočky.

V průběhu života čočka postupně roste pokládáním nových vrstev buněk přes ty staré. Čočky tak postupně tuhnou a ztrácí schopnost akomodace. Výsledkem je stařecká vetchozrakost neboli presbyopie.

[editovat] Akomodace čočky

Hlavní funkcí čočky je upravit ohniskovou vzdálenost oka, aby bylo umožněno zaostření objektů v různé vzdálenosti od oka. Toto přizpůsobování je známo jako akomodace. Akomodace se dá přirovnat k zaměřování videokamery a je zde řízeno nervovou soustavou a prováděno soustavou svalů kolem čočky. Díky akomodaci čočky vznikne ostrý obraz.

Na krátkou vzdálenost jsou ciliární svaly ochablé a čočka tlustší, proto láme světlo více. Na větší vzdálenost se čočka napíná do stran (rozšiřuje) a tím se naopak index lomu snižuje.

Jiné živočišné druhý (např. ryby) provádějí akomodaci jinak – čočku v jejich zrakovém systému nedokáží smršťovat a povolovat, ale dokáží jí posunovat blíže či dále k sítnici.

[editovat] Onemocnění spojená s čočkou

[editovat] Reference

  1. Hecht, Eugene. Optics, 2nd ed. (1987), Addison Wesley, ISBN 0-201-11609-X. p. 178
 
Čočka (oko) v jiných jazycích: বাংলা, Bosanski, Català, Deutsch, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, Suomi, Français, Galego, Italiano, 日本語, Lietuvių, Nederlands, Polski, Português, Română, Русский, Slovenčina, Українська, اردو, ייִדיש, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Co%C4%8Dka_(oko)
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 19. 8. 2008 v 13:17.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt