Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Řád (církev)

Církevní řád (latinsky ordo) označuje nadnárodní instituci společného života, která se řídí určitou řeholí. Jeho členové, křesťanští muži nebo ženy, kteří se k tomuto způsobu života zavázali řeholními sliby, se označují jako mniši, mnišky, řeholníci, řeholnice, bratři, (řádové) sestry.

Pojem řád, známý v našem prostředí původně z církevního práva, se dnes analogicky používá i pro nekřesťanské komunity s podobnou charakteristikou.

Klášterní život[editovat | editovat zdroj]

Rozšířeným způsobem života mnoha řádů je společný život v klášteře neboli konventu, kde se řeholníci společně modlí (především tzv. liturgie hodin), stolují a pracují. Každé místní společenství řeholníků je podřízeno jednomu představenému (opat, abatyše atd.), v čele celého řádu stojí opat primas nebo generální představený. Před vstupem do řádu novic absolvuje zkušební období, po kterém skládá řeholní sliby („slavné sliby“). Vedle mnichů mohli být členy řádu i laičtí bratři (konvrši), kteří neskládali slavné sliby a vykonávali především manuální práci.

Některé řády působí mezi laiky, například ve školství nebo zdravotnictví, v jiných naopak žijí členové v přísném odloučení uzavřeni v tzv. klauzuře.

Církevní řády jsou obvykle rozděleny na mužské a ženské větve, které mají samostatné kláštery. U některých řádů existuje i třetí řád, jehož členové (terciáři) žijí civilním životem mimo klášter.

Dějiny křesťanských řádů[editovat | editovat zdroj]

V prvních staletích křesťanství začínalo stále více mužů a žen žít na osamělých místech jako poustevníci; vzorem je sv. Antonín Egyptský. Tito poustevníci se však časem začali scházet ke společné modlitbě; kolem roku 320 založil Pachomios v Horním Egyptě první křesťanský klášter.

Po vzoru Pachomiovy Andělské řehole složil kolem roku 350 sv. Basileios z Kaisareie pro mnichy řeholi života, kterou se dosud řídí kláštery ve východní církvi. Tato řehole se stala vzorem pro řeholi sepsanou sv. Benediktem z Nursie, která je společná všem klášterům benediktinské tradice.

Středověk se vyznačoval mohutným rozvojem řeholního života. V roce 529 byl založen řád benediktýnů, v 11. století vznikají kartuziáni v čele se sv. Brunem, roku 1098 vznikají cisterciáci jako reformovaná větev benediktinů, v roce 1126 premonstráti, roku 1209 františkáni (řád založený sv. Františkem z Assisi; jednou z větví jsou minorité), 1215 dominikáni, roku 1237 řád křižovníků s červenou hvězdou.

Hlavní formy[editovat | editovat zdroj]

V západní církvi dnes existuje sedm základních forem řádového života:

  • laické
    • školští bratři

Dokumentární cyklus[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 začala Česká televize vysílat nepravidelný dokumentární cyklus o církevních řádech v České republice.

Pořadí Řád Odkaz do archivu ČT
1 Redemptoristé Spustit z videoarchivu ČT
2 Karmelitky Spustit z videoarchivu ČT
3 Maltézští rytíři – Johanité Spustit z videoarchivu ČT
4 Boromejky Spustit z videoarchivu ČT
5 Benediktini Spustit z videoarchivu ČT
6 Voršilky Spustit z videoarchivu ČT
7 Dominikánky Spustit z videoarchivu ČT
8 Františkáni Spustit z videoarchivu ČT
9 Karmelitáni Spustit z videoarchivu ČT
10 Augustiniáni Spustit z videoarchivu ČT
11 Premonstráti Spustit z videoarchivu ČT
12 Dominikáni Spustit z videoarchivu ČT
13 Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou Spustit z videoarchivu ČT
14 Salesiánky Spustit z videoarchivu ČT
15 Piaristé Spustit z videoarchivu ČT
16 Salesiáni Dona Boska Spustit z videoarchivu ČT
17 Premonstrátky Spustit z videoarchivu ČT
18 Jezuité Spustit z videoarchivu ČT
19 Paulínky Spustit z videoarchivu ČT
20 Obláti Spustit z videoarchivu ČT
21 Congregatio Jesu Spustit z videoarchivu ČT
22 Trapisté Spustit z videoarchivu ČT
23 Kapucíni Spustit z videoarchivu ČT

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. 1. díl., Řády rytířské a křížovníci. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-085-3.
  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. 2. díl, 1. sv., Řeholní kanovníci. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-086-1.
  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací v českých zemích. 2. díl, 2. sv, Mnišské řády. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-084-5.
  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací v českých zemích. 3. díl, 1. sv., Žebravé řády. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-088-8.
  • VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6.
  • DOLISTA, Karel a POSPÍŠILOVÁ, Ludmila. Catalogus institutorum religiosorum virorum et feminarum in Conferentias superiorum maiorum in re publica bohemica incorporatorum: status ad diem primum Ianuarii MMX = Katalog mužských a ženských řeholních institutů začleněných do Konferencí vyšších představených v České republice: stav k 1. 1. 2010. Praha: Konference vyšších představených mužských řeholí v České republice, [2010]. 56 s.
  • HRUDNÍKOVÁ, Mirjam, ed. Řeholní život v českých zemích: řeholní řády a kongregace, sekulární instituty a společnosti apoštolského života v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 1997. 319 s. Encyklopedie. ISBN 80-7192-222-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Řád_(církev)&oldid=16108537
Stránka byla naposledy upravena 23. 5. 2018 v 21:03. Editovat celý článek Řád (církev).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy