Řád Zlatého rouna

Náhrdelník Rytíře Řádu Zlatého rouna, vídeňská klenotnice

Řád Zlatého rouna (franc. toison d`or) je rytířský řád založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů. Později byl stále více privilegovaným a byl udělován suverénem jako odměna za zásluhy. Řádový odznak je na řetězu zavěšená zlatá beránčí kůže.

[editovat] Dějiny

Řád zlatého rouna byl založen burgundským vévodou Filipem Dobrým v Brugách dne 10. ledna 1430 u příležitosti jeho sňatku s princeznou Isabelou Portugalskou, poté, co odmítl členství v Podvazkovém řádu. Řád je též známý pod názvem Ordre de la toison d`or, el Toyson de oro, el Tusan a v raných dobách též jako rytířský řád zlatého rouna ovčího plátna z Burgund nebo řád belgické vlny.

Po vymření rodu burgundských vévodů roku 1477 přešel řád na rod Habsburků. Poté, co roku 1700 zemřel poslední španělský král z habsburské dynastie , rozdělil se řád na dvě linie. Dodnes existuje jak španělská větev, větev Bourbonská, tak rakouská větev Habsburků. Rakouská republika dne 23. června 1953 uznala právo hlavy dynastie Habsburků na suverénní udělování řádu.

[editovat] Základní pravidla a privilegia řádu

Řád sdružuje všechny své členy jako nerozlučitelný svazek. Všichni členové řádu mají stejná práva a mají se k sobě chovat bratrsky. Maximální počet rytířů byl původně omezen na 30, přičemž vedle Řádu Zlatého rouna nesměli být členy žádného jiného řádu. Tato pravidla však byla v průbehu času zmírněna. Řádoví rytíři byli osvobozeni od všech poplatků a podléhali jen jediné soudní pravomoci, a to jurisdikci řádu samého. Tato soudní moc sestávala ze všech třiceti řádových rytířů a řádového suveréna, resp. jeho zástupce. Při všech slavnostech u dvorů měli přednost a a právo nadřazenosti, s výjimkou korunovaných hlav. Španělští rytíři řádu obdrželi od krále Filipa právo kdykoli neohlášeni vstoupit do sálů paláce a jejich vůdce mohl stát před králem s pokrývkou na hlavě.

Úkolem řádu bylo udržování katolické víry, ochrana církve a zachovánání neposkvrněnosti rytířské cti. Byl zasvěcen Panně Marii a patronem byl apoštol a mučedník sv. Ondřej.

30. listopadu je řádový den, a tohoto dne se dodnes konají slavnostní svaté mše a jsou přijímáni noví členové řádu.

[editovat] Mytologické pozadí

Existují dva výklady původu řádu:

• jeden se odvozuje od zázračné milosti Gideona
• druhý pochází z řecké mytologie, z báje o Zlatém rounu.

[editovat] Velmistři řádu

• 1. Filip Dobrý, vévoda burgundský, 10. leden 1430 - 15. červen 1467
• 2. Karel Smělý, vévoda burgundský, 15. červen 1467 - 5. leden 1477
• 3. Maxmilián I., císař římský, 30. duben 1478 - 27. březen 1482
• 4. Filip I. Sličný, král španělský, vévoda burgundský, otec českého krále Ferdinanda I. 27. březen 1482 - 25. září 1506
• 5. Karel V., císař římský, král španělský, 25. září 1506 - 22. říjen 1555
• 6. Filip II., král španělský, portugalský a anglický, 22. říjen 1555 - 13. září 1598
• 7. Filip III., král španělský a portugalský, 13. září 1598 - 31. březen 1621
• 8. Filip IV., král španělský a portugalský, 31. březen 1621 - 17. září 1665
• 9. Karel II., král španělský, 17. září 1665 - 1. listopad 1700

[editovat] Velmistři řádu (Španělsko)

• 10. Filip V., král španělský, první Suverén Řádu Zlatého rouna z rodu Bourbonů (1700-1724)
• 11. Ludvík I. Španělský, král španělský (1724)
• 10. Filip V., král španělský, druhé období úřadu (1724-1746)
• 12. Ferdinand VI., král španělský (1746-1759)
• 13. Karel III., král španělský (1759-1788)
• 14. Karel IV. (Španělsko), král španělský (1788-1808)
• 15. Ferdinand VII., král španělský (1808-1833)
• 16. Isabela II., královna španělská (1833-1841)
• Generál Baldomero Espartero jako regent (1841-1843)
• Joaquín Marie Lopez, provizorní vláda (1843)
• 16. Isabela II. (1843-1868)
• Francisco Serrano y Domínguez duque de la Torre (1868-1870)
• Amadeus I., král španělský (1870-1873)
• 17. Alfons XII., král španělský (1874-1885)
• 18. Alfons XIII., král španělský (1886-1941)
• 19. Don Juan de Bourbon, hrabě barcelonský (1941-1977)
• 20. Juan Carlos I., král španělský (1977-)

[editovat] Velmistři řádu (Rakousko)

• 10. Karel VI., císař římský (král český), král španělský, 1. listopad 1700 - 20. říjen 1740
• 11. František I., císař římský (král český), vévoda lotrinský, 20. říjen 1740 - 18. srpen 1765
• 12. Josef II., císař římský (král český), 18. srpen 1765 - 20. únor 1790
• 13. Leopold II., císař římský (král český), 20. únor 1790 - 1. březen 1792
• 14. František I. císař římský, císař rakouský (král český), 1. březen 1792 - 2. březen 1835
• 15. Ferdinand I. Dobrotivý, císař rakouský (král český), 2. březen 1835 - 2. prosinec 1848
• 16. František Josef I., císař rakouský (král český), 2. prosinec 1848 - 21. listopad 1916
• 17. Karel I., císař rakouský (král český), 21. listopad 1916 - 1. duben 1922
• 18. Ota Habsburský, hlava rakouské dynastie (český korunní princ), 1. duben 1922 - 30. listopad 2000
• 19. Karel Habsbursko-Lotrinský od 30. listopadu 2000

[editovat] Nositelé řádu

Do roku 1701 byl řád propůjčen 618krát, bourbonští velmistři pak udělili dalších 1387 řádů Zlatého rouna.

Habsburský řád byl udělen v 685 případech.

• 1463 - Philippe Pot, francouzský dvorní úředník
• 1515 - Ludvík Jagellonský, král český a uherský
• 1519 - Zikmund I. Starý, král polský, velkokníže litevský
• 1531 - Jiří Saský (Vousatý), vévoda saský, vnuk Jiřího z Poděbrad
• 1546 - Lamoral hrabě z Egmontu, regent vlámský a z Artois
• 1546 - Fernando Álvarez de Toledo, vévoda z Alby, španělský vojevůdce a státník
• 1546 - Philipp Lalaing, hrabě z Hoogstratenu
• 1546 - Kosmas I. Medicejský, vévoda toskánský
• 1546 - Albrecht V., vévoda bavorský
• 1546 - Ottavio Farnese, vévoda parmský, casterský a piacenzijský
• 1546 - Emanuel Filibert vévoda savojský, regent nizozemský
• 1570 - Orlando di Lasso, hudební skladatel, Král hudby
• 1585 - Rudolf II., císař římský, král uherský a český
• 1585 - Vilém z Rožmberka
• 1596 - Zikmund Báthory, kníže sedmihradský, římský říšský kníže
• 1599 - Zikmund II. August, král polský, velkokníže litevský
• 1615 - Vladislav IV. Vasa, král polský, velkokníže litevský, titulární car moskevský
• 1668 - Michal I., král polský, velkokníže litevský
• 1682 - Jakub Ludvík Sobieski, korunní princ polský
• Ambrosio Spinola, španělský vojevůdce ve třicetileté válce
• Wilhelm I., regent markrabství Baden-Baden
• Günther Říšský svobodný pán z Goltze
• 1686 - Evžen Savojský, rakouský protiturecký vojevůdce a politik francouzského původu
• 1691 - Ludvík Vilém I. Bádenský, markrabě bádenský, jeden z největších protitureckých vojevůdců
• 1697 - August II. Silný, král polský, velkokníže litevský, kurfiřt saský
• 1770 - František Mořic hrabě z Lacy, rakouský generál
• 1830 - Ignác hrabě Gyulay z Maros-Némethu a Nádasky, polní maršál, předseda rakouské Dvorní válečné rady
• 1888 - Alfred Edinburský, princ britský a irský, vévoda z Edinburghu, vévoda saský (sasko-cobursko-gotha)
• František Josef II. Lichtenštejnský, kníže lichtenštejnský, vévoda opavský a krnovský
• Torquato Fernandez de Miranda
• Maxmilián Svobodný pán z Wimpffenu, rakouský polní maršál

[editovat] Související články

• Kompletní seznam členů řádu na německé wikipedii

František Štěpán

August II. Polský

Maxmilián Mexický

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Řád Zlatého rouna