Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Řád augustiniánů, stručně augustiniáni je souhrnné označení několika řeholních řádů, které se řídí tzv. řeholí sv. Augustina. Roku 1963 byly spojeny do Řádu svatého Augustina (Ordo sancti Augustini, OSA).
Obsah |
Jako biskup se sv Augustin z Hippo snažil přesvědčit kněze, kteří žili při velkých, zejména biskupských kostelech, aby žili společně podle určitého řádu a ze společných příjmů. Tak vznikla instituce kanovníků, lat. clerici regulares nebo canonici, kterou Lateránská synoda roku 1059 zavedla pro celou západní církev. Tzv. řehole sv. Augustina vznikla z několika jeho kázání o kněžském životě; klade důraz na společný život v klášteře, modlitbu, studium a rozjímavý život, a řídí se jí nejen augustiniáni, ale také premonstráti, dominikáni, křižovníci a další. Řeholníci skládají slavné sliby a mají se věnovat liturgii, studiu, meditaci a duchovní správě.
Hnutí augustiniánských kanovníků se z Itálie rychle rozšířilo do Německa, Švýcarska, Flander a Francie. Po neúspěšných pokusech - například biskupa Jindřicha Zdíka (†1150) zavést augustiniánskou řeholi do Olomouce – byla první kanonie v Čechách založena 1333 biskupem Janem z Dražic v Roudnici, který se stal ohniskem tzv. roudnické reformy. V Roudnici patrně také vznikl první český překlad celé Bible (kolem 1360). Odtud patrně vznikly další kanonie – Karlov v Praze (Karel IV. 1350), Jaroměř, Rokycany, Sadská, Třeboň, Lanškroun, Šternberk, Fulnek, Prostějov a kanonie v Kladsku, v Kazimierzi u Krakova a další.[1]
Augustiniánští kanovníci byli nositeli zvnitřněné spirituality a koncem 14. století vzniklo mezi nimi – za podstatné účastí českých augustiniánů - reformní hnutí devotio moderna (Jan van Ruysbroek (†1381), Geert Groote (†1384), Tomáš Kempenský (†1471)), které významně ovlivnilo celou novověkou zbožnost, zejména reformátora Martina Luthera (†1546). K významným augustiniánským kanovníkům patřili také kazatel Konrád Waldhauser (†1369) kronikář Ludolf Zaháňský (†1422) nebo humanista Erasmus Rotterdamský (†1536).
Augustiniánští poustevníci (Ordo eremitarum sancti Augustini, OESA) byl žebravý a meditativní řád, který vznikl roku 1256 papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství; první klášter byl založen roku 1258 v lese u porýnského města Weselu. První kláštery u nás vznikly v Praze u sv. Tomáše (1285), v Domažlicích (1287) a snad v Zaječově (1262?), dále následovala Bělá pod Bezdězem (1345), Brno (Eliška Rejčka 1323, roku 1783 přestěhován na Staré Brno), Litomyšl (před 1356). V pobělohorské době vznikl klášter v České Lípě (Albrecht z Valdštejna, 1623) na Bezdězu (1627) a ve Vrchlabí (1714).[1]
Ze španělské reformy vznikla roku 1602 přísnější větev „bosých“ augustiniánů (OAD), jež se rozšířila hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter Na Zderaze v Praze (1623), dále Tábor (1640), Lnáře (1672), Havlíčkův Brod (1674) a Vratěnín na Moravě (1687).[1]
Mezi významné augustiniány-poustevníky patřil reformátor Martin Luther, rakouský kazatel Abraham a Santa Clara (†1709), brněnský genetik Gregor Mendel (†1884) a jako augustinián začínal filosof Franz Brentano (†1917). Mnoho augustiniánských klášterů zaniklo v husitských válkách, zbývající – kromě Lnář a Starého Brna - byly zrušeny za císaře Josefa II..