Říjnová revoluce

Útok na zimní palác

Říjnová revoluce (jinak také Bolševická revoluce, v komunistické terminologii Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR) byl ozbrojený převrat,^[1] provedený v Rusku 7. listopadu 1917 (25. října podle juliánského kalendáře, který tehdy v zemi platil). Z iniciativy vůdce někdejší bolševické frakce RSDDS V. I. Lenina byla připravena akce, která zásadně změnila dějiny 20. století. Byl to také začátek občanské války v Rusku, následovalo vytvoření SSSR a rozšíření komunismu na podstatnou část světa.

[editovat] Předpoklady

Převrat byl pro bolševiky poměrně jednoduchý, protože po Kornilovově puči ztratila vláda Alexandra Kerenského téměř vliv na události v zemi. Za systému tzv. dvojvládí, který se vyvinul po únorové revoluci (březen 1917), měl vládní aparát od počátku okleštěné pravomoce, neboť řadu věcí rozhodoval petrohradský Sovět dělnických a rolnických zástupců a jemu podřízená struktura sovětů ve všech větších ruských městech. Když bolševici po zmaření pokusu generála Kornilova nastolit vojenskou diktaturu ovládli v září 1917 petrohradský sovět, získali tím kontrolu nad jednou ze dvou mocenských pák v zemi; tu se rozhodli využít při úplném převzetí vlády v Rusku. Lenin trval na tom, že změna režimu musí být násilná, protože vycházel z marxistických představ proletářské revoluce. Podle jeho bonmotu „strana našla moc pohozenou na ulici a jednoduše ji zvedla“.

[editovat] Průběh

Petrohradský sovět 1917

Bolševikům stačilo ovládnout hlavní komunikační uzly v Petrohradě – nádraží, poštu atd. Poté, co známým výstřelem z Aurory v 21:45 dal tehdejší prominentní komunistický vůdce Vladimir Ovsejenko signál Rudým gardám k útoku na Zimní palác, se rozpoutaly sporadické a drobné potyčky, ale tamní junkeři a ženský prapor se brzy vzdali. Předseda prozatímní vlády Kerenskij mezitím uprchl, aby se pokusil získat na svou stranu jednotky armády mimo město. Zbytek vlády byl zadržen v Zimním paláci.

Na rozdíl od únorové revoluce však nebyla říjnová revoluce záležitostí lidu, jakkoli se komunisté snažili později tvrdit opak. Nebyla ani záležitostí sovětů, neboť bolševici jen využili jejich aparátu a jejich jménem převrat kryli. V Petrohradě si řada lidí téměř nevšimla, že ve městě probíhá zásadní změna. Toho dne hrála normálně divadla, vycházely noviny a dělníci i vojenská posádka se k událostem stavěli povětšinou netečně či neutrálně. V Moskvě se sice v průběhu příštích dní strhly pouliční boje, ale v jiných městech samozvané výbory a organizace celkem plynule přebíraly moc. Na venkov se ovšem bolševický vliv nevztahoval a tak tomu dlouho také zůstávalo. Obzor rolníků zpravidla nesahal dál než k nejbližšímu městu a zcela jim chyběl smysl pro abstraktní ideologie. Šlo jim hlavně o to, aby získali půdu velkostatkářů, a bylo jim lhostejné, kdo jejich přání vyhoví. Lenin, který si již vypůjčil z programu strany eserů ty partie, jež odpovídaly aktuálním požadavkům venkova, byl ochoten jim vyjít vstříc. A to bylo rozhodující.

Úspěch bolševiků umožnilo několik faktorů:

1. Během osmi měsíců od únorové revoluce se zcela zhroutil tradiční pilíř starého Ruska – armáda. Nebylo tedy nikoho, kdo by převrat potlačil.
2. Bolševici dovedně využili tehdejší volání po míru „bez anexí a kontribucí“ – to, že válku ve skutečnosti prodloužili, se mělo teprve ukázat.
3. Bolševici natolik věřili ve své „historické“ poslání, že byli v té době snad jedinou silou, která měla jasný „program“ (jakkoli utopický). Chtěli budovat nový svět, vystoupit z války, zrušit peníze, vyvlastnit továrny a doufali, že položí základy spravedlivé společnosti.

Říjnovou revolucí však jejich revoluce teprve začínala. Začala občanská válka, během které museli zvládat jednu krizi za druhou a sami často nevěřili, že se u moci udrží. Tehdy se už na rozdíl od „velkého října“ opravdu bojovalo.

[editovat] Poznámky

1. ↑ Výraz převrat (perevorot) zprvu používali i někteří bolševičtí vůdci (např. Trockij), od dvacátých let se však plně prosadil termín revoluce.

[editovat] Související články

• Válečný komunismus
• Ruská občanská válka

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Říjnová revoluce