Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Řím

Tento článek pojednává o hlavním městě Itálie. O starověké říši pojednává článek Starověký Řím.
Roma
Stát Itálie
Oblast Lazio
Provincie Roma
Souřadnice 41° 54' s. š., 12° 30' v. d.
Výška 37 m n. m.
Rozloha 1 285 km²
Obyvatelstvo
• Počet obyvatel: 2 823 873
• Hustota zalidnění: 2 197/km²
Části obce Ostia, Ostia antica, Acilia, Vitinia, Infernetto, Trigoria, Piana del sole, Casal palocco, Castel di leva, Villaggio prenestino, Castelverde, Corcolle, La storta-olgiata, Massimina, Valle santa
Sousední obce Albano Laziale, Anguillara Sabazia, Ardea, Campagnano di Roma, Castel Gandolfo, Castel San Pietro Romano, Ciampino, Colonna, Fiumicino, Fonte Nuova, Formello, Frascati, Gallicano nel Lazio, Grottaferrata, Guidonia Montecelio, Marino, Mentana, Monte Porzio Catone, Monte Compatri, Monterotondo, Palestrina, Poli, Pomezia, Riano, Sacrofano, San Gregorio da Sassola, Tivoli, Trevignano Romano, Zagarolo
PSČ 00100, od 00121 do 00199
Telefonní předvolba +39 6
Pozice obce na mapě Itálie
Roma


Řím (italsky Roma, přezdívaný též jako Věčné město) je metropolí Itálie oblasti Lazio a provincie Roma. Je jedním z nejstarších měst Evropy, byl založen před více jak 2 700 lety. Jako středisko Římské říše a později katolické církve měl nesmírný vliv na svět. Latina dala základ mnoha evropským jazykům, římské právo se stalo vzorem mnoha právních a politických systémů.

Obsah

[editovat] Poloha

Sedm římských pahorků
Sedm římských pahorků

Město leží v krajině nazvané Campagna di Roma, 27 kilometrů od Tyrrhénského moře. Protéká jím řeka Tibera.
Sedm pahorků, na kterých se město dříve rozkládalo, se nazývá: Kapitol (lat Capitolium, it. Campidoglio), Aventinus, Palatinus, Caelinus, Quirinalis, Viminalis a Esquilinus. Mezi pahorky protékalo ve starověku několik říček tvořících bažiny. Nejznámější bažinou byla Caprea palus u ústí říčky Petronia do Tibery.

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel (v tis.)

[editovat] Historie

Historie Říma je ohromující, jsou tu dochované památky, které pokrývají víc jak dvě tisíciletí. Řím vznikl v době vzestupu moci sousedních Etrusků. Název Roma je snad podle etruského rodu Ruma. V roce 509 př. n. l., kdy byla zřízena římská republika, byli Etruskové vyhnáni. Do roku 270 př. n. l. republika postupně zabrala většinu území Apeninského poloostrova a pak obrátila pozornost k zámořským državám. Do 1. století n. l. se zmocnila Španělska, severní Afriky a Řecka. Rozpínající se říše nabízela příležitosti mocichtivým jednotlivcům a konflikty mezi silnými osobnostmi vedly nakonec k rozpadu republiky. Nějakou dobu jí vládl diktátorský Julius Caesar a jeho synovec Octavianus jako první římský císař přijal titul Augustus (Vznešený). Za Augusta se z města, budovaného dosud převážně z cihel, stává reprezentativní střed říše. Vznikají veřejné budovy, fóra, lázně, cirky, paláce – hlavním stavebním materiálem se stává mramor.

Během vlády Augustovy se narodil Ježíš Kristus, a přestože křesťané byli pronásledováni až do 4. století, nové náboženství se prosadilo a Řím se stal jeho centrem. V průběhu 3. a 4. století ovšem poklesl význam Říma jako politického centra, císařové čím dál více preferovali jiná města jako svá sídla. S konečnou platností přenesl na východ do nově vznikajícího města Konstantinopole své sídlo císař Konstantin Veliký. Řím sice nadále zůstával sídlem senátu, ale s jeho upadajícím vlivem upadalo i město. Tento úpadek se prohloubil i dvojím dobytím. Roku 410 Město dobyli a po dobu několika dní plenili Alarichovi Vizigóti, v roce 455 Vandalové pod vedením Geisericha. Město zůstalo téměř po celou dobu středověku papežským sídlem. Během tzv. avignonského zajetí papežů však bylo opuštěno velkou částí vyšších vrstev, což vedlo k dalšímu období úpadku. V roce 1378, kdy se vrací papežové, nebyl Řím o nic větší než vesnice uprostřed ruin. Řím své postavení křesťanského středobodu znovu získal v polovině 15. století, kdy za papeže Mikuláše V. začala nákladná přestavba města v renesančním duchu. Dalších 200 let ho zkrášlovali největší renesanční a barokní umělci. Nakonec v roce 1870 získal Řím statut hlavního města nově sjednocené Itálie.

[editovat] Historie Říma

Podrobnější informace naleznete v článku Starověký Řím.

Aeneas, syn dardanského krále Anchise a bohyně lásky Venuše, patřil k nejstatečnějším obráncům Tróje. Unikl z hořícího města spolu se svým otcem Anchisem a synem Askaniem. Podle Jovova příkazu si měl nový domov hledat v Itálii. Po sedmileté dobrodružné plavbě vplul do ústí Tibery a založil tam město Lavinium, které nazval podle své manželky Lavinie, dcery místního krále Latina. Aeneův syn Askanius, zvaný též Iulus (od něj odvozoval svůj původ rod Iuliů, z nějž pocházel Caesar), založil pak město nové, Alba Longu, přímého předchůdce Říma. Dvanáctým nástupcem Askania byl král Prokas, který měl dva syny, staršího Numitora a mladšího Amulia. Amulius po smrti svého otce sesadil s trůnu svého staršího bratra Numitora, dal popravit jeho syny a dceru Rheu Silvii přinutil stát se kněžkou bohyně Vesty. Rhea Silvia však podlehla, ač jako kněžka slíbila věčné panenství, bohu války Martovi a porodila mu dvojčata Romula a Rema.

Jakmile se Amulius dozvěděl o narození případných uchazečů o trůn, dal je v koši vhodit do Tibery. Koš se ale zachytil u břehu a plačící chlapce odnesla a odkojila vlčice žijící na Palatinském pahorku. Našel je však Amuliův pastýř Faustulus a vychoval je spolu se svými dvanácti syny. Při potyčce s Numitorovými pastýři na Aventinu byli oba bratři zajati a předvedeni před svého děda. Numitor v nich poznal své vnuky, poslal je do Alba Longy, kde Romulus a Remus spolu se svou družinou Amulia zabili a předali vládu Numitorovi. Bratři nechtěli čekat, až jim jejich děd uvolní trůn, a rozhodli se založit na Palatinu město nové.

Vzali pluh a vyorali kolem příštího města brázdu. Uprostřed města vykopali čtvercovou jámu a vložili do ní obětiny a pluh. Každý z bratrů toužil, aby nové město neslo právě jeho jméno. Rozhodli se tedy vyčkat znamení z letu ptáků. Remus spatřil jako první šest supů a dožadoval se vítězství. Ještě dříve než mohli věštci výrok vynést, uviděl Romulus supů dvanáct. Mezi bratry vznikla hádka, v níž byl Remus zabit. Podle jiného podání zahynul Remus až později, když přeskočil Romulovy hradby, aby ho urazil. Ať už tomu bylo jakkoli, nové město dostalo jméno Romulovo - ROMA.

[editovat] Středověk

[editovat] Renesance

[editovat] Baroko

[editovat] Sjednocení

[editovat] Oblasti Říma

Pohled na centrum Říma
Pohled na centrum Říma

[editovat] Památky a zajímavosti

[editovat] Fontány

Řím se pyšní, a to už od starověku, světově proslulým systémem svých veřejných vodovodů a něj navazující soustavou fontán a kašen, které jsou velkou většinou nejen umělecky velice cenné, ale jsou turisticky velice atraktivní i coby místa vhodná pro relaxaci a odpočinek. Nejznámější římskou fontánou je bezesporu Fontana di Trevi.

[editovat] Kostely a chrámy

Řím se jako centrum křesťanství pyšní množstvím bohatých kostelů, počínaje velkolepými bazilikami, jež měly zdůrazňovat význam středověké a renesanční katolické církve, a konče menšími skromnějšími budovami, v nichž se často tajně scházeli první křesťané. Mezi rané kostely patří stánky z původně antických římských chrámů. Jeden z nich, Pantheon, zůstal téměř nezměněn od 2. století, kdy byl postaven. Ostatní antické chrámy se v různých dobách začlenily do křesťanských kostelů: Santi Cosma e Damiano, San Lorenzo in Miranda, Santa Constanza. Nejvýznamnější je čtveřice (pětice) bazilik maior: bazilika sv. Petra, bazilika sv. Jana v Lateránu, bazilika Panny Marie Větší, bazilika sv. Pavla za hradbami a bazilika sv. Vavřince za hradbami (občas uváděná jako minor). Dále je to devět (bez sv. Vavřince osm) bazilik minor: bazilika svatého Šebastiána za hradbami, bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě, bazilika svatého Šebastiána za hradbami, bazilika svatého Vavřince in Damaso, bazilika svatého Petra v řetězech, bazilika Panny Marie v Cosmedin, bazilika Panny Marie v Zátibeří/Trastevere, bazilika Panny Marie na Svatém Kopečku/in Montesanto.

[editovat] Seznam římských kostelů

[editovat] Partnerská města

Dalšími spřátelenými městy jsou:

[editovat] Reference

Aktuální počasí

Roma / Ciampino, Itálie

Aktuální počasí - Roma / Ciampino, Itálie7.7.2008 v 01:15 (UTC) byla
teplota 22 °C,
žádná oblačnost.

Aktuální vítr - Roma / Ciampino, ItálieVítr vane rychlostí 0.5 m/s
z jihu/jihovýchodu.

Roma / Urbe, Itálie

Aktuální počasí - Roma / Urbe, Itálie6.7.2008 v 18:50 (UTC) byla
teplota 26 °C,
žádná oblačnost.

Aktuální vítr - Roma / Urbe, ItálieVítr vane rychlostí 1.5 m/s
z jihozápadu.

Roma Fiumicino, Itálie

Aktuální počasí - Roma Fiumicino, Itálie7.7.2008 v 01:20 (UTC) byla
teplota 21 °C,
žádná oblačnost.

Aktuální vítr - Roma Fiumicino, ItálieVítr vane rychlostí 2.1 m/s
z jihovýchodu.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
{{{3}}} Související články obsahuje:
Portál Itálie

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Rome na italské Wikipedii.


Lazio · Obce v provincii Roma
Affile | Agosta | Albano Laziale | Allumiere | Anguillara Sabazia | Anticoli Corrado | Anzio | Arcinazzo Romano | Ardea | Ariccia | Arsoli | Artena | Bellegra | Bracciano | Camerata Nuova | Campagnano di Roma | Canale Monterano | Canterano | Capena | Capranica Prenestina | Carpineto Romano | Casape | Castel Gandolfo | Castel Madama | Castel San Pietro Romano | Castelnuovo di Porto | Cave | Cerreto Laziale | Cervara di Roma | Cerveteri | Ciampino | Ciciliano | Cineto Romano | Civitavecchia | Civitella San Paolo | Colleferro | Colonna | Fiano Romano | Filacciano | Fiumicino | Fonte Nuova | Formello | Frascati | Gallicano nel Lazio | Gavignano | Genazzano | Genzano di Roma | Gerano | Gorga | Grottaferrata | Guidonia Montecelio | Jenne | Labico | Ladispoli | Lanuvio | Lariano | Licenza | Magliano Romano | Mandela | Manziana | Marano Equo | Marcellina | Marino | Mazzano Romano | Mentana | Monte Compatri | Monte Porzio Catone | Monteflavio | Montelanico | Montelibretti | Monterotondo | Montorio Romano | Moricone | Morlupo | Nazzano | Nemi | Nerola | Nettuno | Olevano Romano | Palestrina | Palombara Sabina | Percile | Pisoniano | Poli | Pomezia | Ponzano Romano | Riano | Rignano Flaminio | Riofreddo | Rocca Canterano | Rocca Priora | Rocca Santo Stefano | Rocca di Cave | Rocca di Papa | Roccagiovine | Roiate | Roviano | Řím | Sacrofano | Sambuci | San Cesareo | San Gregorio da Sassola | San Polo dei Cavalieri | San Vito Romano | Sant'Angelo Romano | Sant'Oreste | Santa Marinella | Saracinesco | Segni | Subiaco | Tivoli | Tolfa | Torrita Tiberina | Trevignano Romano | Vallepietra | Vallinfreda | Valmontone | Velletri | Vicovaro | Vivaro Romano | Zagarolo


 
Řím v jiných jazycích: Afrikaans, Alemannisch, አማርኛ, Aragonés, Anglo-Saxon, العربية, ܐܪܡܝܐ, Asturianu, Azərbaycan, Башҡорт, Boarisch, Žemaitėška, Bikol Central, Беларуская, Беларуская (тарашкевіца), Български, বাংলা, བོད་ཡིག, Brezhoneg, Bosanski, Català, Corsu, Qırımtatarca, Словѣ́ньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ, Чăвашла, Cymraeg, Dansk, Deutsch, Zazaki, Ελληνικά, Emiliàn e rumagnòl, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, فارسی, Suomi, Føroyskt, Français, Arpetan, Furlan, Frysk, Gaeilge, Gàidhlig, Galego, 𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺, Gaelg, עברית, हिन्दी, Hrvatski, Kreyòl ayisyen, Magyar, Հայերեն, Interlingua, Bahasa Indonesia, Ido, Íslenska, Italiano, 日本語, Basa Jawa, ქართული, 한국어, Ripoarisch, Коми, Kernewek, Latina, Ladino, Lëtzebuergesch, Limburgs, Líguru, Lietuvių, Latviešu, Македонски, മലയാളം, मराठी, Bahasa Melayu, Nahuatl, Nnapulitano, Plattdüütsch, नेपाली, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Novial, Nouormand, Occitan, Иронау, Polski, Piemontèis, Português, Runa Simi, Rumantsch, Română, Armãneashce, Tarandíne, Русский, संस्कृत, Sardu, Sicilianu, Sámegiella, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Shqip, Српски / Srpski, Svenska, Kiswahili, Ślůnski, தமிழ், Тоҷикӣ/tojikī, ไทย, Tagalog, Tok Pisin, Türkçe, Reo Mā`ohi, Українська, اردو, O'zbek, Vèneto, Tiếng Việt, West-Vlams, Volapük, Wolof, ייִדיש, 中文, 古文 / 文言文, Bân-lâm-gú
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 27. 6. 2008 v 12:41.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt