Řasy

Řasy jsou jednoduché fotosyntetizující organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám.

Mezi řasami najdeme jednobuněčné i mnohobuněčné formy, tělo mnohobuněčných řas je tvořeno stélkou. Nejsou schopné přežít v suchém prostředí, žijí proto ve sladké nebo slané vodě, suchozemské formy jsou malé, nenápadné a hojněji se vyskytují ve vlhkých tropických oblastech. Některé řasy vyřešily problém vyschnutí symbiózou s houbou a tvoří součást lišejníků.

Většina řas je schopná fotosyntézy a je proto autotrofní. Chloroplasty vznikly primární endosymbiózou se sinicí nebo až sekundárně symbiózou s jinou řasou. Některé jednobuněčné řasy jsou mixotrofní nebo sekundárně chloroplasty dokonce úplně ztratily.

Řasy jsou součástí vodních ekosystémů, ruduchy a chaluhy poskytují potravu i úkryt, mikroskopické řasy tvoří fytoplankton.

Věda, která studuje řasy, se nazývá algologie.

[editovat] Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými typy řas

• Archaeplastida Archeplastida zahrnuje všechny fotosyntetizující organismy, které mají chloroplasty s dvoujednotkovou membránou. Plastidy vznikly primární endosymbiózou se sinicí.
  • zelené řasy (Chlorophyta)
    • rostliny (Plantae sensu stricto). V současné literatuře byly rostliny na základě molekulárních dat identifikovány jako potomci - příbuzní jedné z vývojových řad zelených řas (Streptophytina), jejíž jsou tedy součástí.^[1][2][3] Z příbuzenského hlediska zelené řasy tvoří monofiletickou skupinu, jen jsou-li do ní zahrnuty i rostliny a naopak zelené řasy a Coleochaetales a Charales mezi nimi obzvlášť představují nejbližší příbuzné rostlin.
  • červené řasy (Rhodophyta)
  • Glaucophyta

• Excavata U krásnooček jsou plastidy obklopené trojitou membránou. Vznikly zřejmě pozřením zelené řasy pradávným krásnoočkem.
  • krásnoočka (Euglenozoa)

• Rhizaria U této skupiny je membrána chloroplastů dokonce čtyřjednotková. Vznikly podobně jako u krásnooček.
  • Chlorarachniophyta

Zbývající řasy mají chloroplasty obsahující chlorofyl a a c. Chlorofyl c se nevyskytuje ani u sinic, ani u archaeplastid.

• Chromalveolata
  • Heterokontophyta
  • kryptomonády (Criprista)
  • Haptophyta
  • obrněnky (Dinozoa)

Kromě zelených řas máme i řasy červené a hnědé První tři skupiny tvoří hnědé řasy. Chloroplasty mají stěnu tvořenou čtyřmi membránami. Chloroplasty obrněnek mají membrány tři. Obrněnky jsou blízké příbuzné parazitických výtrusovců (Apikomplexa) - výtrusovci mají také plastidy, ale nejsou to chloroplasty.

[editovat] Reference

1. ↑ Karol, K. G., McCourt, R. M., Cimino, M. T., & Delwiche, C. F. (2001). The closest living relatives of land plants. Science, 294(5550), 2351-2353.
2. ↑ Simon, A., Glöckner, G., Felder, M., Melkonian, M., & Becker, B. (2006). EST analysis of the scaly green flagellate mesostigma viride (streptophyta): Implications for the evolution of green plants (viridiplantae).BMC Plant Biology, 6, 1-13.
3. ↑ Nishiyama, T. (2007). Evolutionary developmental biology of nonflowering land plants. International Journal of Plant Sciences, 168(1), 37-47.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Řasy