Řecká menšina v Československu

Vznik řecké menšiny na území Československa (dnes České republiky) spadá do let po druhé světové válce. Po skončení řecké občanské války v letech 1948-1949 na území republiky našlo nový domov více než 12 000 emigrantů převážně levicového zaměření (ale např. i několik desítek válečných zajatců z řad královské armády). V první vlně v roce 1948 dorazilo přes 3000 dětí, na přelomu let 1948-1949 je následovali dospělí. Po nezbytné aklimatizaci v karanténních táborech (Lešany u Benešova, Mikulov, Svatobořice u Kyjova) následovalo usídlení emigrantů v příhraničních okresech severní Moravy a severozápadních Čech. Zpočátku izolovaná skupina se v polovině padesátých let adaptovala a postupně se Řekové rozešli téměř po celé republice. Část z nich, zejména ti starší, se snažili vrátit do staré vlasti (což se jim dařilo ve větší míře teprve v osmdesátých letech). Podle výsledků sčítání lidu k 3. 3. 1991 se v České republice hlásilo k řecké národnosti 3379 osob.

Nejznámějšími příslušnicemi této menšiny je sourozenecké duo zpěvaček Tenna a Martha Elefteriadu, populárních v Československu zejména v 70. letech 20. století

[editovat] Literatura

• BOTU, Antula, KONEČNÝ, Milan: Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. Praha 2005
• CIRONIS, Petros: Akce „Řecké děti 1948“. Dokumenty, vzpomínky a komentáře na emigraci hellénských dětí v roce 1948 do Československa. Rokycany 2001
• HRADEČNÝ, Pavel: Řecká komunita v Československu. Její vznik a počáteční vývoj (1948-1954). Studijní materiály Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2000