Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Řeckokatolická církev je katolická církev, která se vyznačuje vlastní organizační a právní strukturou a liturgií byzantského obřadu. Silné zastoupení má tato církev ve střední a východní Evropě (Polsko, Slovensko, Ukrajina atd.).
Název církve, jak se v Česku používá, je mírně zavádějící: správnější by byl „katolická církev byzantského obřadu“. Řeckokatolíci patří do katolické církve, uznávají autoritu papeže, sdílejí dogmatickou nauku. Liturgie je však slavena nikoli v latinském ritu, ale v ritu byzantském.
Reálně neexistuje žádná jednotná organizace se jménem „řeckokatolická církev“, jde o konglomerát autokefálních (samosprávních) řeckokatolických církví, podobně jako u pravoslaví, i když zde je navíc jednotící prvek v podobě papeže.
Obsah |
Velkým schizmatem roku 1054 bylo trvale narušeno společenství mezi východní a západní církví. V následujících staletích vznikaly pokusy obnovit jednotu církve. -Snažil se o ni především 2. lyonský koncil v roce 1274 nebo ferrarsko-florentský koncil (florentská unie, 1439). K faktickému sjednocení alespoň menší části východních křesťanů s katolickou církví došlo až brestlitevskou unií v roce 1596, následně potvrzenou apoštolskou konstitucí papeže Klementa VIII. o unii východních křesťanů s římskou církví. Tímto krokem, který byl proveden na základě florentské unie, měli být pravoslavní, žijící na území polsko-litevského státu, podřízeni Římu (při zachování východních obřadů). Unie nesplnila svůj cíl, neboť ji uznala pouze menšina pravoslavných, kteří poté vytvořili řecko-katolickou církev. Ve svém důsledku vedla brestlitevská unie k rozštěpení pravoslavného obyvatelstva na Litvě a v Polsku a k jejich rozmíškám.
Řecko-katolická církev se později rozšířila do Itálie, na Sicílii a do Řecka.
V našich zemích se tato církev začala formovat po roce 1649 na základě tzv. užhorodské unie, v níž se část pravoslavných duchovních a věřících na východním Slovensku a Zakarpatské Ukrajině podřídila Římu. Zdejší řeckokatolíci spadali nejprve do pravomoci lvovské eparchie (diecéze). Roku 1818 byla papežem Piem VII. ustanovena eparchie v Prešově. Pod pravomoc prešovského biskupa patřili po vzniku samostatného Československa řeckokatolíci celého státu. Pro české, moravské a slezské řeckokatolíky byla 16. prosince 1933 zřízena v Praze ústřední farnost u kostela sv. Klimenta. Prešovský biskup Pavol Peter Gojdič později zřídil vlastní farnost pro Moravu a Slezsko v Brně. Po 2. světové válce vznikají pomocné duchovní správy v Liberci, Tachově, Plané, Jelení, Mikulově a Bruntále.
Po inscenovaném Prešovském soboru 28. dubna 1950 komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a postavil mimo zákon; její věřící byli prohlášeni za pravoslavné. Mnoho řeckokatolických kněží bylo vězněno, mezi nimi i biskup Gojdič, odsouzený na doživotí, který v žaláři zemřel a jehož roku 2001 papež Jan Pavel II. beatifikoval.
Činnost řeckokatolické církve byla obnovena roku 1968, avšak její šíře zůstávala velmi omezená až do roku 1989. Po osamostatnění České republiky byl 1. ledna 1993 zřízen zvláštní vikariát pro české občany - katolíky byzantského obřadu. Biskupským vikářem se stal Ivan Ljavinec. Papež Jan Pavel II. na území České republiky vyhlásil 13. března 1996 apoštolský exarchát podléhající přímo pravomoci Apoštolského stolce, prvním exarchou se stal dosavadní biskupský vikář Ljavinec.
V České republice měla tato církev podle posledního sčítání lidu z roku 2001 7 675 věřících (0,075 % všech obyvatel ČR), což představuje výrazný nárůst (9,2%) oproti sčítání z roku 1991, kdy se k ní přihlásilo 7 030 obyvatel.[1] K zmíněným počtům je ovšem třeba připočíst zde pracující a dlouhodobě pobývající cizince řeckokatolického vyznání (zejména Slováky a Ukrajince), jejichž počet je církevními zdroji odhadován na desítky tisíc.[2] Existuje zde 25 farností, ve kterých působí 35 kněží. Roku 2003 byl jmenován novým řeckokatolickým biskupem Ladislav Hučko.