Řehoř z Nyssy

Řehoř z Nyssy (barokní rytina)

Svatý Řehoř z Nyssy, řecky Grégorios (asi 335 Kayseri v dnešním Turecku – po 394) byl řecký teolog a učenec, jeden ze tří „kappadockých Otců“, biskup v Nysse blízko Kaisareie (Caesareje, dnes Kayseri).

[editovat] Život

Řehoř pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny rétora a žil ve stínu svého nejstaršího bratra Basileia, zakladatele basiliánského mnišství, významného teologa a církevního reformátora. Společně snad studovali na athénské Akademii, kde se seznámili s Řehořem z Nazianzu, po návratu žili jako mniši a kolem roku 362 vstoupili na vyzvání tehdejšího biskupa Eusebia z Kaisareje do velkého teologického sporu s ariánstvím, jež zastával také císař Valens. Když se Basilios po smrti Eusebiově stal biskupem v Caesareji, dostali se všichni tři do sporů s císařem, byli pronásledováni a také Řehoř se musel nějakou dobu skrývat. Po smrti Valensově se stal biskupem v Sebaste, byl vlivným kazatelem a na Prvním cařihradském koncilu (Konstantinopol 381) jedním z vedoucích teologů a účastnil se ještě synody roku 394. Brzy potom patrně zemřel.^[1]

[editovat] Myšlení a dílo

Mezi třemi kappadockými Otci, kteří prosadili definitivní podobu křesťanského dogmatu o Boží Trojici, je Řehoř patrně filosoficky nejhlubší.^[2] Někdy bývá také označován za prvního křesťanského filosofa.^[3] Jeho první spisy se týkají mnišského života, askeze a poutnictví či alegorického výkladu Mojžíšova života, brzy ale začíná psát o Trojici. Proti zjednodušujícímu učení Ariovu, který Ježíše Krista pokládal za stvořeného – a tedy zřetelně nižšího – poloboha, Řehoř pomohl formulovat paradoxní učení o „dvojí podstatě“ Krista, zároveň Boha i člověka. Rozlišil na jedné straně společnou podstatu (řecky úsia) a na druhé tři osoby (řecky hypostasis), podobně jako později na západě Augustin.^[1]

Řehořovo myšlení je silně ovlivněno Platónem, ovšem v podobě, kterou mu dal Plótinos a Filón Alexandrijský. Ideje nejsou samostatné, nýbrž jsou to Boží myšlenky, záměry a cíle, k nimž se má Stvoření vypracovat. Člověk je tedy především nehotový a jeho úkolem je stávat se tím, čím jej Bůh chce mít, totiž „obrazem Božím“. Tyto myšlenky Řehoř zpracoval velmi podrobně, zejména ve spise O stvoření člověka (De hominis opificio), kde rozvíjí i srovnání lidského těla s jinými živočichy z tohoto hlediska.^[2]

Jednotlivá lidská duše na rozdíl od pohanského platonismu není božská. Dle J. Danielou můžeme rozlišit u duše rozlišit aspekt stability, v níž je obrazem božského, a aspekt pohybu, tj. propasti mezi tím, co má duše z transcendentního Boha a mezi tím, čím ve své individuaci skutečně jest.^[4] Důrazem na změnu a cestu oproti nehybnosti podnikl Řehoř další krok od tradičního platonismu: můžeme se neustále přibližovat Bohu a Dobru a zároveň vědět, že jej nikdy plně nedosáhneme (tuto „nekonečnou cestu“ vystihuje pojem epektasis). Bůh není pochopitelný a popsatelný racionálně, nýbrž pouze mysticky.

[editovat] Odkazy

Kostel sv. Řehoře z Nyssy v Moskvě (ul. Velká Poljanka)

[editovat] Poznámky

1. ↑ ^{a b} H. Kraft, Kirchenväterlexikon. München 1966.
2. ↑ ^{a b} L. D. Ross, http://www.iep.utm.edu/g/gregoryn.htm
3. ↑ A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, str. 511.
4. ↑ http://members.shaw.ca/jgfriesen/Definitions/Epektasis.html

[editovat] Související články

• Patristika
• Ariánství
• Trojice
• Basileios Veliký
• Řehoř Naziánský

[editovat] Na internetu

• (en) L Ross: Gregory of Nyssa na Internet Encyclopedia of Philosophy
• (en) Životopis a bibliografie
• (de) Heslo Gregor von Nyssa v BBKL
• (fr) Portál s texty a studiemi ve francouzštině

[editovat] Texty

• Opera Omnia z Migne, Patrologia Graeca, řecky a latinsky s překlady do dalších jazyků (en, de, it aj.)
• Bilingua: O stvoření člověka anglicky a řecky

• (en) Portál Gregory of Nyssa, anglické texty s úvody
• (en) O poutnictví (379) [1]
• (en) O duši a o vzkříšení (380) [2]
• (en) O stvoření člověka (380) [3]
• (en) O svaté Trojici (380) [4]
• (en) Velký katechismus (385) [5]

• (de) Díla v Bibliothek der Kirchenväter

• (fr) Patristique.org Texty Řehoře z Nyssy s francozským překladem

[editovat] Literatura

• L. Karfíková, Řehoř z Nyssy: Boží a lidská nekonečnost. OIKOYMENH, Praha 1999. (ISBN 80-86005-95-X).
• A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, kap. VI. OIKOYMENH, Praha, 2002.
• E. von Ivánka, Plato christianus. OIKOYMENH, Praha, 2003.

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Gregor von Nyssa na německé Wikipedii.