Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Šachová partie je jednotlivé střetnutí dvou šachistů. Ve výjimečných případech se může stát, že se partie přímo účastní hráčů více, když se vedení jedněch nebo obou kamenů účastní týmy hráčů - tzv. konzultantů, viz partie Kasparov versus Svět (1999) či partie Morphy versus vévoda z Brunšviku a hrabě Isouard (1858).
Rozlišujeme přátelskou partii, která je hrána mimo nějakou oficiální soutěž, a tudíž se může řídit pravidly víceméně volně (tj. že některá v soutěžích obecně platná pravidla, jako je dotknuto-hráno, nemluvení na soupeře během hry etc.), a partii soutěžní (sportovní), která je součástí nějakého oficiálního střetnutí, u níž jsou jasně definována věškerá pravidla, která se striktně dodržují. Nad jejich dodržováním pak bdí rozhodčí turnaje, resp. zápasu.
Obsah |
Praktický šach (praktická partie) - klasické střetnutí dvou hráčů u šachovnice, hráči nesmějí své tahy konzultovat s nikým a ničím.
Korespondenční šach (teoretický šach, korespondenční partie) - soupeři si na dálku sdělují tahy a mohou využívat při hře výpočetní techniku, literaturu i rady jiných hráčů.
Partie simultánní (simultánka) - partie je součástí většího střetnutí, kdy jeden hráč hraje na více šachovnicích proti více soupeřům současně.
Partie naslepo - jeden nebo oba hráči hrají bez pohledu na šachovnici.
„Advanced“ šach, kyborg šach (schválený český ekvivalent prozatím neexistuje) - oba hráči mají během partie k dispozici šachový počítačový program a mohou s ním libovolně konzultovat své tahy. Tento druh šachu přináší oběma hráčům zajímavé možnosti, jelikož konzultace s počítačem brání vzniku hrubých chyb a hráči se tak mohou více soustředit na ostatní aspekty partie.
Šachové střetnutí může mít celkem tři fáze: zahájení (fáze vývinu figur), střední hru (fáze boje o získání rozhodující výhody) a koncovku (fáze uplatňování získané výhody při několika málo zbývajících figurách). Známý je ovšem jeden z nesmrtelných aforismů velkého polského velmistra a glosátora Tartakowera, který chrakterizuje tyto tři části v poněkud psychologičtější rovině: Šachové střetnutí má tři části: Zahájení, ve kterém se snažíme získat výhodu, střední hru, ve které se nám zdá, že stojíme lépe, a koncovku, ve které poznáme, že vše je nenávratně ztraceno.
Výsledkem šachové partie může být vítězství jednoho z hráčů, nebo remíza. Partie se hraje buďto až do úplného rozhodnutí, nebo po tzv. pečetění tahu.