Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Solomon Islands Šalamounovy ostrovy |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: God Save Our Solomon Islands | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Honiara | ||
| Rozloha: | 28 450 km² (144. na světě) z toho 3 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mount Makarakomburu (2447 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +11 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 545 000 (158. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 19 ob. / km² (156. na světě) | ||
| Jazyk: | angličtina (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština | ||
| Náboženství: | Křesťanství 95% - anglikáni 34%, katolíci 19%, Ev. církev jižních moří 17% | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | konstituční monarchie | ||
| Vznik: | 7. července 1978 (nezávislost na Velké Británii) | ||
| Královna: | královna Alžběta II. zastupovaná Sirem Nathanielem Waenem | ||
| Předseda vlády: | Sir Allan Kemakeza | ||
| Měna: | solomonský dolar (SBD) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 090 SLB SB | ||
| MPZ: | SOL | ||
| Telefonní předvolba: | +677 | ||
| Národní TLD: | .sb | ||
Šalamounovy ostrovy je ostrovní stát v západní části Oceánie východně od Papuy-Nové Guineje. Druhým sousedem je na jihovýchodě asi 200 km vzdálené souostroví Vanuatu. Šalamounových ostrovů je více než 990 a mají dohromady rozlohu více než 28 400 km².
Obsah |
Šalamounovy ostrovy zabírají většinu stejnojmenného souostroví (s výjimkou ostrovů Bougainville a Buka v severní části), která je jedním z největších v celé Oceánii. Území státu dále tvoří od souostroví vzdálenější ostrovy a souostriví Santa Cruz, Rennell a Bellona, Stewart, Tikopia a další. největším ostrovem je Guadalcanal (6740 km²), známý z bojů za druhé světové války; dalšími významnými ostrovy jsou Santa Isabel, Choiseul, Malaita, New Georgia a San Christobal, všechny ležící v souostroví Šalamounových ostrovů. Na západ od ostrovů se rozkládá Šalamounovo moře.
Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů s činnými sopkami. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou je Makarakomburu na ostrově Guadalcanal, vysoká 2447 metrů. Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají horké tropické podnebí. Vlhké období trvá 8 - 10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm Průměrné roční teploty se pohybují mezi 25 °C až 28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.
Někteří vědci věří, že ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př.n.l. Papuánci. Australánci kolonozovali souostroví kolo 4000 př.n.l. V rozmezí 1200 - 800 př.n.l. přijeli na ostrovy Polynésie. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru.
V18. a 19. století ostrovy kolonizovala Velká Británie. Začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brůtální represe vůči obyvatelstvu. V roce 1893 vytvořili Britové Britský protektorát Šalamounovy ostrovy. K protektorátu byly přidány okolní ostvovy a protektorát dostal zhruba hranice dnešního státu. V roce 1900 přešly ostrovy Buka a Bougainville pod kontrolu Německa. Německé císařství vytvořilo v oblasti kolonii Německou Novou Guineu, která kromě zmíněných ostrovů obsahovala i severní část ostrova Nová Guinea. Po vypuknutí první světové války přesně v roce 1914 byli Němci vyhnáni a celou oblast do konce války okupovala britská Austrálie. Po válce byl obnoven britský protektorát.
Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakulována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovácí lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala nejdůležitější a nejkrvavější bitva mezi japonskou a americkou armádou v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první bitva, ve které Spojenci porazili Japonce v pozemní bitvě.
Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalamounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalamounovy ostrovy vyhlásili nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.
Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou územím a zěme se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.
2. dubna 2007 zasáhlo Šalamounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa a svět se obával velkých ztrát na životech. Naštěstí se tyto domněnky nevyplnily. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech tak činili přes 50 lidí, ale materiální ztráty byly obrovské.
Šalamounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.
