Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Španělština (Español) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
350–420 milionů rodilých mluvčích, cca 500 milionů uživatelů |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española) |
||
| Úřední jazyk: |
|
||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | es | ||
| --- |
|
||
| SIL: | SPN | ||
| Wikipedie | |||
| es.wikipedia.org | |||
Španělština (neboli kastilština) je jedním z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku a Andoře, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 400 miliónů.
Obsah |
Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s oblišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.
Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.
Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita -> špaň. vida – život, iuventus -> juventud – mládí), diftongizace (terra -> tierra – země) či palatalizace.
Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
a, b, c, ch, d, e, f, g, h, i, j, k, l, ll, m, n, ñ, o, p, q, r, s, t, u, v, w, x, y, z.
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s.
Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Méchiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Mejico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) - toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Španělština rozlišuje pouze 2 mluvnické rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo).
| Člen | Určitý | Neurčitý | ||
|---|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
|
| Mužský rod |
|
|
|
|
| Ženský rod |
|
|
|
|
Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).
| Osoba | saludar (zdravit) | comer (jíst) | vivir (žít) |
|---|---|---|---|
| 1. os. sg. | saludo | como | vivo |
| 2. os. sg. | saludas | comes | vives |
| 3. os. sg. | saluda | come | vive |
| 1. os. pl. | saludamos | comemos | vivimos |
| 2. os. pl. | saludáis | coméis | vivís |
| 3. os. pl. | saludan | comen | viven |
Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
| Stát | Počet mluvčích (v mil.) |
|---|---|
| Mexiko | 102,255 |
| Spojené státy americké | 62,137 |
| Španělsko | 45,061 |
| Kolumbie | 44,531 |
| Argentina | 39,248 |
| Venezuela | 26,021 |
| Peru | 23,191 |
| Chile | 15,795 |
| Guatemala | 14,325 |
| Filipíny | 12,130 |
| Kuba | 11,285 |
| Ekvádor | 10,946 |
| Dominikánská republika | 8,850 |
| Honduras | 7,267 |
| Bolívie | 7,010 |
| Salvador | 6,859 |
| Nikaragua | 5,503 |
| Paraguay | 4,737 |
| Kostarika | 4,220 |
| Portoriko (součást USA) | 4,017 |
| Uruguay | 3,442 |
| Panama | 3,108 |
| Kanada | 1,249 |
| Brazílie | 1,015 |
| Maroko | 0,961 |
| Rovníková Guinea | 0,447 |
| Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem. | |
