Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Špionáž (též strategické zpravodajství) je obor lidské činnosti zabývající se soustřeďováním strategických informací, které nelze získat z otevřených zdrojů. Jedná se o informace, které jsou druhou stranou považovány za tajné. Výstupy z tohoto vyhodnocování poté slouží zadavatelům k vytváření aktuálního a co nejpřesnějšího obrazu o situaci v zájmových oblastech a k co nejpřesnějšímu předvídání budoucího vývoje.
Získáváním těchto informací se zabývají na státní úrovni organizace či služby státem zvláště pro tento účel zřízené. Nazývají se zpravodajské služby, jsou obvykle státem (vládou, parlamentem) financované a řízené a nejvyšší představitelé státu jsou zadavatelem úkolů pro tyto služby. Na nevládní úrovni existují i soukromé organizace zabývající se sběrem informací na komerční bázi.
Obsah |
Z hlediska zadavatele se za nejdůležitější považují informace o:
Strategické informace jsou špionáží (tzn. nezákonně) získávány z informačních zdrojů:
Dalšími zdroji informací jsou:
Získávání informací z těchto zdrojů není považováno za špionáž, neboť při ní nedochází k narušení územní integrity státu, jenž je cílem sběru informací.
Národní právo většiny zemí považuje špionáž proti sobě za nezákonnou (a obvykle ji tvrdě trestá), ale zároveň nezakazuje vlastní špionáž proti jiné zemi (pokud to není výslovně zakázáno dvoustrannou úmluvou)[1].
Mezinárodní právo nepovažuje špionáž za nezákonnou a v podstatě ji schvaluje. Nezákonnost špionáže se objevuje až v případě proniknutí na cizí území (narušení územní integrity). Z hlediska mezinárodního práva jsou tedy nezákonné pouze druhy sběru informací, které narušují územní integritu cizího státu (HUMINT), ostatní druhy sběru jsou legální (např. slovní spojení "špionážní družice" nemá opodstatnění, neboť při jejím použití není narušena svrchovanost země, proti níž je sběr prováděn)[2].
V období válečného konfliktu se provádí dva druhy špionáže:
Na špióna zadrženého v době vojenského konfliktu se nevztahuje úmluva o zajatcích a může být (po řádném soudu) i popraven[4].
Je specifickým druhem získávání informací, neboť se jí kromě zpravodajských služeb zabývají na komerční bázi soukromé organizace, firmy i jednotlivci. Jejím cílem je získání finanční či jiné výhody. Cílem jsou výsledky vědeckého či technického bádání a výzkumu se zvláštním ohledem na výsledky výzkumu využitelného pro vojenské účely.
Podle metod se průmyslová špionáž dělí na:
česky:
anglicky: