Šplhavci

Šplhavci
Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: šplhavci (Piciformes) Meyer & Wolf, 1810
čeledi
medozvěstkovití (Indicatoridae) tukanovití (Ramphastidae) vousákovití (Capitonidae) datlovití (Picidae)

Šplhavci (Piciformes) je řád ptáků. Obsahuje čtyři recetní čeledi, jsou známy i fosilní skupiny. Někdy se do něj řadí i řád Galbuliformes (leskovci a lenivky).

Popis

Mají silný a ostrý zobák, kterým se dostávají pod kůry stromů za potravou. Živí se hmyzem, který přichytávají na dlouhý jazyk s malými háčky. Prsty jsou přizpůsobené ke šplhání po svislých kmenech. Dva prsty směřují dopředu a dva dozadu. Jejich silný a pružný ocas jim poskytuje oporu při šplhání a tlumí údery zobáku.

Rozšíření

Obývají celý svět kromě Austrálie, Papuy-Nové Guiney a Madagaskaru. Žijí hlavně v lesích. Známo je asi 380 druhů. V ČR žije 10 druhů; všechny druhy jsou chráněné.

[editovat] Strakapoud velký

Má štíhlé tělo a pestře zbarvené peří. Na hřbetě je černý, bíle strakatý, na břiše bělavý, pod ocasem červený. Samečkové mají červeně zbarvené peří také na temeni hlavy. Zobákem vydlabává otvory do dřeva. V nich hledá larvy dřevokazného hmyzu. Vytesává si i dutiny ve stromech, ve kterých potom hnízdí. Jazyk má daleko vysunutelný, lepkavý, se zpětnými háčky na konci. Při lovu ho strakapoud vysouvá daleko do chodbiček vytvořených larvami hmyzu ve dřevě. Větší larvy nabodává na jazyk, menší (např. larvy kůrovců) na něj nalepuje a požírá. Nohy jsou krátké, ale velmi dobře přizpůsobené šplhání. Ostrými drápy předních prstů se na kůře stromů zachycuje, zadními se podpírá. Při šplhání se také opírá o krátká tuhá pera ocasu. Strakapoud velký i další druhy strakapoudů se při nedostatku hmyzu spokojí i se semeny šišek a s lískovými oříšky.

[editovat] Strakapoud malý

Je velký jen jako vrabec. Sameček má na hlavě červenou čepičku, samička žlutobílou. Hnízdí v lůžních a smíšených lesích a také v parcích. Potravu, kterou si vyhledává ve vrcholcích stromů a v dutých větvích tvoří převážně mšice, mravenci, housenky a další hmyz. Je rozšířen téměř pocelé Evropě, na pobřeží severní Afriky, v mírném podnebí Asie a na Kamčatce.

[editovat] Datel černý

Je větší než strakapoud, celý černý, jen na hlavě červený. Žije spíše v podhorských a horských lesích.

[editovat] Žluna zelená

Kromě červeně zbarveného peří na hlavě je celá zelenavě šedá. Žije v listnatých lesích a sadech podobně jako ostatní šplhavci. S oblibou se živí i mravenci, které si nalepuje na jazyk. Vzácněji se můžeme setkat i s příbuznou a podobně zbarvenou žlunou šedou.

Tento ornitologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.