Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Švédské obléhání Prahy

Švédské obléhání Prahy
konflikt: Třicetiletá válka, Švédsko-francouzská válka
vyobrazení obléhání na rytině z Theatrum Europaeum, na podkladě malby Karla Škréty
vyobrazení obléhání na rytině z Theatrum Europaeum, na podkladě malby Karla Škréty
trvání: 25. červenec1. listopad 1648
místo: Pražská města, především Karlův most
výsledek: obsazení levého břehu Vltavy, odchod Švédů po podepsání příměří
strany
Švédsko Švédsko Flag of the Habsburg Monarchy.svg Habsburská monarchie

Flag of Bohemia.svg Pražští měšťané a Studentská legie

velitelé
Švédsko Hans Christoff Königsmarck
Švédsko generál Wittenberg
Švédsko Karel Gustav
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Rudolf Colloredo
Flag of Bohemia.svg Jiří Plachý-Ferus SJ

síla
4100 mužů, později přišlo dalších 8000 mužů[1] 750 studentů[1]
ztráty
3 zranění (Malá Strana)[2]

500 mrtvých Další ztráty při obléhání

219 padlých[3]

Švédské obležení Prahy bylo poslední střetnutí třicetileté války, které se odehrálo v roce 1648, když se švédská vojska operující v Čechách pokoušela obsadit Prahu. Švédské armádě generála Jana Kryštofa Königsmarcka se pomoci přeběhlého císařského důstojníka Arnošta z Ottowaldu podařilo obsadit Malou Stranu a Pražský hrad již 26. července. Na pravém břehu Vltavy se však obyvatelé Starého a Nového Města pražského připravovali na obranu a ve dnech 31. července1. listopadu úspěšně odolávali útokům švédských armád.

Švédové z Prahy odvezli většinu umělecké sbírky Rudolfa II. nevyčíslitelné hodnoty, jako například Codex Argenteus nebo Codex gigas („Ďáblova Bible“), stovky cenných obrazů italských a vlámských mistrů, soch apod. Část této kořisti zůstává dosud ve Švédsku, část se dostala (jako vlastnictví královny Kristýny I.) do sbírek Vatikánu, jenom několik rukopisů se vrátilo do Česka.

Průběh bojů[editovat | editovat zdroj]

Obsazení Pražského hradu a Malé strany[editovat | editovat zdroj]

Po neúspěšném obléhání Brna byla Švédská vojska nucena ukončit tažení na Vídeň a stahovala se zpět do Švédska. 15. července se však generál Königsmarck spojil s Arnoštem z Ottowaldu, který mu o deset dní později zajistil vniknutí na Malou Stranu a na Pražský hrad. Švédské jednotky, které využily malou bdělost stráží v souvislosti s oslavou svatby císaře, nepozorovaně pronikly stezkou dovnitř. Po obsazení západních částí Prahy začali žoldnéři ihned rabovat. Lup vojáků činil 12 miliónů zlatých, do zajetí bylo zavlečeno 80 význačných osobností, za které bylo možno požadovat výkupné. Cenné sbírky, které na Pražském hradě nashromáždil císař Rudolf II., však Königsmarck nevydal svým lidem, ale prohlásil je za státní kořist a postavil k nim silné stráže. Tyto předměty pak byly odvezeny do Švédska, mnoho z nich se stalo součástí výzdoby Švédského královského paláce.

Obléhání pražských měst[editovat | editovat zdroj]

Boje o Karlův most
Socha pražského studenta odhalená k dvousetletému výročí obléhání. Dnes stojí na nádvoří Klementina.

Po obsazení západního břehu Vltavy švédskými vojsky začal velitel pražské posádky Rudolf Colloredo organizovat obranu Starého a Nového Města pražského. Švédové sice spoléhali na to, že budou v pražských městech vítáni jako osvoboditelé z habsburského jha, jak je o tom ujišťovali čeští emigranti, ovšem situace byla jiná.[zdroj?]

Hrabě Colloredo zorganizoval měšťanské sbory a přivítal i založení studentské legie složené z posluchačů pražské univerzity. Studentskou legii vedl jezuitaKlementina, Jiří Plachý-Ferus, který se sám přímo účastnil boje. Königsmarckovo vojsko však mělo plné ruce práce s loupením, takže útok prozatím neprovedlo. 31. července však dospěla k Praze další švédská armáda pod vedením generála Wittenberga a začalo tak obléhání. 3. a 4. srpna byla pražská města mohutně bombardována oběma švédskými armádami. K přímému útoku se však Švédové neodhodlali a Wittenbergovo vojsko táhlo na jih od Prahy, aby si mohli jeho vojáci nakrást stejně, jako ti Königsmarckovi.

Obležená Praha si mohla několik dní odpočinout a přistoupit k naléhavým opravám městských hradeb. Koncem září se Wittenbergovo vojsko vrátilo zpět a s ním přitáhla další švédská armáda pod velením Karla Gustava, následníka švédského trůnu. První útok všech tří armád proběhl 6. října, ovšem největší boje se odehrály ve dnech 10. až 11. října. 24. října byl podepsán vestfálský mír, ale o něm nevěděli ani útočníci, ani obležení. Ten den se konal čtvrtý velký útok na město. Švédové se pokoušeli o průlom v městských branách a dosáhli i částečných úspěchů. Pražané se udatně bránili, podnikali protiútoky, avšak docházely jim zásoby střelného prachu. Hrabě Colloredo již začal vyjednávat se Švédy, ale podmínky byly tak potupné, že je Pražané odmítli. 1. listopadu dostal Karel Gustav zprávu, že byl uzavřen mír a třicetiletá válka skončila. Boje ztichly a švédská vojska se stáhla. Pražané mohli pohřbít 219 padlých obránců města.

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Nápis na Novotného lávce u Karlova mostu oslavuje hrdinství staroměstských občanů a studentů

Staré Město od císaře Ferdinanda III. dostalo do znaku „ruku s mečem, která se chystá hájit otevřenou bránu proti vetřelcům.“ Tato „ruka s mečem“ je dnes součástí znaku hlavního města Prahy. Podobně Ferdinand III. za zásluhy při obraně Starého Města udělil cechu židovských řezníků z židovského Města privilegium používat dvouocasého lva ve svém cechovním znamení. Na památku zachránění Prahy byl také, jako projev díkuvzdání Panně Marii, postaven na Staroměstském náměstí Mariánský sloup, který však byl roku 1918 zbořen v mylném domnění, že se jednalo o symbol Rakouské monarchie.

Události z roku 1648 dodnes připomíná nápis na domě na Novotného lávce následujícího znění:

Poutníče, postuj na místě, kde zuřivost Šwédů za wálky třicetileté ustáti musela. Čti to na památku wssech ČECHŮ, přede wssemi ale na památku Měssťanů staroměstských a Študentů, kteří LETA PÁNĚ 1648 na mostě u kříže zbraní w ruce a hustou střelbou z rozstřílené již Wěže mostecké a Wodárny útok Šwédů hrdinsky odrazili.

Švédská kořist[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Švédská loupež uměleckých děl v Praze.

Na přímý rozkaz královny Kristýny I. byly z Prahy švédskými vojáky odvezeny zbytky Rudolfovy Kunstkomory, které vojska dřívějších okupantů nestačila odnést. Mezi nejvýznamnější kusy císařské sbírky patří Codex gigas nebo Codex Argenteus, na 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky korálů, slonoviny, drahých kamenů, jantarů apod. Později byla uloupena také knihovna Rudolfa II. Mezi uměleckými předměty byla díla světových mistrů, jako např. Leonarda da Vinciho, Rafaela, Tiziana, Corregia, Tintoretta, Rubense, Paola Veroneseho, Caravaggia, Breughela, Cranacha, Dürera či Hieronyma Bosche.[4]

Reference v kultuře[editovat | editovat zdroj]

O obléhání Prahy pojednává i píseň "1648" od švédské skupiny Sabaton z alba Carolus Rex.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jitka Lenkková a Václav Pavlík: Nejdůležitější bitvy českých dějin Alpress, s.r.o., Frýdek Místek 2007, str. 187
  2. 464. schůzka: Obránci Prahy L. P. 1648: zrádci nebo hrdinové?
  3. Jitka Lenkková a Václav Pavlík: Nejdůležitější bitvy českých dějin Alpress, s.r.o., Frýdek Místek 2007, str. 188
  4. Vrátit kořist? Nemáme nárok na www.severskelisty.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČORNEJ, Petr; BĚLINA, Pavel. Slavné bitvy naší historie
  • DOSTÁL, Alois. Königsmark, vůdce Švédů před Prahou : dějepisný obraz roku 1648. Praha: Rohlíček a Sievers, 1877. 103 s. Dostupné online. 
  • LÍVA, Václav. Bouře nad Prahou, aneb, Švédové před Prahou a v Praze r. 1648. Praha: Vladimír Žikeš, 1948. 
  • ZATOČIL Z LEVENBRUKU, Jan Norbert. Kronika obléhání Prahy od Švédů. Praha: Šolc, 1914. Dostupné online. 
  • ŽUPANIČ, Jan. Studentská legie roku 1648. Historický obzor, 1998, 9 (5-6), s. 98-101. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Švédské_obléhání_Prahy&oldid=16767656
Stránka byla naposledy upravena 10. 12. 2018 v 12:12. Editovat celý článek Švédské obléhání Prahy.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy