Švédsko

Švédské království Konungariket Sverige
vlajka znak
Hymna: Du gamla, du fria
Geografie
Hlavní město:	Stockholm
Rozloha:	449 964 km² (54. na světě) z toho 8,67 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Kebnekaise (2 111 m n. m.)
Časové pásmo:	UTC +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	9 316 000 (ke 30. říjnu 2009)[1] (84. na světě, říjen 2009)
Hustota zalidnění:	22 ob. / km² (155. na světě)
HDI:	▲ 0,958 (vysoký) (7. na světě, 2007)
Jazyk:	švédština
Náboženství	křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	- (neznámo, starý státní útvar)
Král	Carl XVI. Gustaf
Předseda vlády	Fredrik Reinfeldt
Měna	švédská koruna (SEK)
HDP/obyv. (PPP)	34 735 USD (15. na světě, 2006)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	752 SWE SE
MPZ	S
Telefonní předvolba	+46
Národní TLD	.se

Mapa Švédska

Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči Sverige [sværːjɛ], je stát na severu Evropy.

Hraničí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě. Na východě Švédska leží Baltské moře.

Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, jež jsou jedním z pilířů prosperující švédské ekonomiky. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Země je považována za ekologicky čistou, moderní a liberální.

Hlavním městem Švédska je Stockholm. Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf.

Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“. Ve Švédsku se nachází 869 km2 Kodaňské aglomerace, což je metropolitní oblast která se mnohem větší částí rozkládá v Dánsku.

[editovat] Dějiny

Související informace lze nalézt také v článku Dějiny Švédska.

Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře).

Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII. (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.

Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.

[editovat] Geografie

Související informace lze nalézt také v článku Geografie Švédska.

Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří. Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 55. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.

Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů. Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.

[editovat] Klima

Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to jedle a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází. Aktuálně lze pohlédnout na různá místa v této zemi, rozsáhlým systémem webových kamer [1]. Některé z nich pracují Live.

[editovat] Chráněná území

Související informace lze nalézt také v článku Národní parky ve Švédsku.

Ve Švédsku se nachází dvacetosm národních parků. Mají celkovou rozlohu 6326,4 km² (v roce 2005), což zabírá 1,4% rozlohy země.

[editovat] Geologie

Související informace lze nalézt také v článku Geologie Švédska.

Největší část švédského území s výjimkou jihozápadního vyběžku a hraničního hřebene Skandinávského pohoří náleží k Baltskému štítu, složeného především ze žul a rul. Ledovec, který pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, odstranil pokryv starých zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblených tvarů a zanechal po sobě rozsáhlé morény. Hlinitojílovité nánosy z tavných vod ledovce a mořských usazenin dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku - vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem.

[editovat] Obyvatelstvo

Související informace lze nalézt také v článku Obyvatelstvo Švédska.

Počet obyvatel: 9 316 000(ke 30. říjnu 2009), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsou Švédové a 562 000 cizinci. Ovšem podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 17,9% (k 31. prosinci 2008).^[2]Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim socialistických vlád. Dále jsou v zemi menšiny Dánů v jižní části země, Finů a Sámů na severu.

Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.

Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě.

Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William.

[editovat] Jazyk

Související informace lze nalézt také v článku švédština.

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.^[3] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.^[4]

[editovat] Urbanizace

Související informace lze nalézt také v článku Seznam měst ve Švédsku.

Ve městech žije 85% obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsou Stockholm, Göteborg, Malmö a Uppsala.

[editovat] Náboženství

Související informace lze nalézt také v článku Náboženství ve Švédsku.

Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny 9. století (Olof Skottkonung) do 12. století, přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy k luteránství. K luterské církvi se v současnosti hlásí kolem 80% obyvatel Švédska.

[editovat] Politika

Související informace lze nalézt také v článku Politický systém Švédska.

Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf.

[editovat] Soudní systém

Švédsko má dvě soustavy soudů - obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).

[editovat] Zahraniční vztahy

• členství v mezinárodních organizacích - v EU od roku 1995
• mezinárodní konflikty

[editovat] Vztahy s Českou republikou

[editovat] Administrativní dělení

Související informace lze nalézt také v článku Administrativní dělení Švédska.

Kraje:

Velké písmeno odpovídá písmenu na mapě
K - Blekinge W - Dalarna I - Gotland X - Gävleborg N - Halland Z - Jämtland F - Jönköping H - Kalmar G - Kronoberg BD - Norrbotten M - Skåne AB - Stockholm D - Södermanland C - Uppsala S - Värmland AC - Västerbotten Y - Västernorrland U - Västmanland O - Västra Götaland T - Örebro E - Östergötland

[editovat] Ekonomika

Související informace lze nalézt také v článku Ekonomika Švédska.

K pilířům prosperující švédské ekonomiky patří přírodní zdroje - voda, dřevo a železná ruda. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51,3 % HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.

[editovat] Zemědělství

Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku je lesní hospodářství a těžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45% rozlohy země, tj asi 2/3 lesních ploch. Lesy pokrývají celkem 62% plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou. Nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papírny na pobřeží Botnického zálivu. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu celulózy a papíru také pryskyřice, terpentýn, barviva a umělé hmoty.

Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu, celkem orná půda tvoří méně než 7% plochy země. Zemědělství dokáže uspokojit téměř 90% domácí spotřeby. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodném Skåne v zázemí Malmö a dále v nížinách ve středu země. V krátkém vegetačním období se pěstuje cukrovka, na jihu pšenice, dále ječmen, oves, brambory a další krmné plodiny. Na farmách o průměrné velikosti 35ha totiž jasně dominuje chov skotu a vepřů. Menší je rozsah chovu ovcí. Významný je chov norků a lišek včetně polárních. Rybolov stačí pokrýt domácí spotřebu, ale větší hospodářský efekt nemá. Loví se zejména sledi, makrely a tresky. Vysoká mechanizace a produktivita výroby podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu snížila.

[editovat] Průmysl

• strojírenský, těžební průmysl
• průmyslová střediska a firmy:
  • ABB
  • Electrolux
  • Err-Bee
  • Hagmans
  • Husqvarna
  • H&M
  • IKEA
  • Oriflame
  • SAAB
  • Saab Automobile
  • Scania
  • SKF
  • Sony Ericsson
  • Volvo

[editovat] Služby

• místní telefonní operátoři, internetové weby atd.

[editovat] Cestovní ruch

• vývoj cestovního ruchu v zemi
• hlavní turistická střediska
• vliv cestovního ruchu na ekonomiku státu

[editovat] Doprava

Související informace lze nalézt také v článku Doprava ve Švédsku.

• silniční, železniční, vodní, podzemní doprava

[editovat] Kultura

Související informace lze nalézt také v článku Švédská kultura.

• výtvarné umění, literatura, divadlo, filmografie, architektura, hudba...

[editovat] Sport

Související informace lze nalézt také v článku Sport ve Švédsku.

Ze švédským sportů patří k nejúspěšnějším na mezinárodním poli florbal, lední hokej, stolní tenis a lyžování.

• známí švédští sportovci - Peter Forsberg, Anja Pärsonová, Mats Sundin
• sportovní kluby
• působnost na mezinárodních šampionátech (např. Olympijské hry)

[editovat] Věda a školství

Související informace lze nalézt také v článku Švédská věda.

Švédsko má jednotný vzdělávací systém, který koordinuje univerzitní a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučuje angličtina a později se přidává němčina nebo francouzština. Již v 7. třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů.

Ve Švédsku působí třináct univerzit z nichž nejstarší je v Uppsale (založena roku 1477). Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kursů a na lidových univerzitách.

• známí švédští vědci - Nils Gustaf Dalén, Alfred Nobel
• vynálezy

[editovat] Obrana a bezpečnost

Související informace lze nalézt také v článku Švédské bezpečnostní složky.

Švédsko je od roku 1814 neutrální stát a proto není členem žádné vojenské aliance. Přesto se vojáci účastní mírových misí v Demokratické republice Kongo, Kypru, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Libérii, Libanonu, Afghánistánu a Čadu.

Švédská armáda je rozdělena na tři složky: pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo.

Švédsko má brannou povinnost od 18 do 47 let věku. Každý Švéd musí absolvovat minimálně 7 měsíců vojenské služby. U pozemních vojsk je nutno sloužit sedm a půl měsíce, u námořnictva mezi 7 a 15 měsíci a u letectva se délka služby pohybuje od 8 měsíců do jednoho roku. Po splnění povinné služby může být v případě potřeby každý povolán, a to do věku 47 let. Od roku 2009 mohou do vojenské služby vsoupit i ženy.

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	zprávy na Wikizprávách

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.scb.se/Pages/Product____25799.aspx
2. ↑ http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx
3. ↑ Svenskan blir inte officiellt språk [online]. Stockholm : Sveriges Television, 2005-12-07, rev. 2005-12-07, [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
4. ↑ Språkpolitik och språklagar [online]. Stockholm : Språkrådet, rev. 2007-11-13, [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 

[editovat] Externí odkazy

• Průvodce Švédskem od A do Z
• Web o druhém nejpopulárnějším sportu ve Švédsku švedsky.florbal.cz

z • d • e Státy a území v Evropě Nezávislé státy Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán Teritoria, kolonie a zámořská území Akrotiri a Dhekelia (VB) • Faerské ostrovy (DEN) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Ostrov Man (VB) • Špicberky a Jan Mayen (NOR) Územní celky se sporným mezinárodním postavením Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo (Kosmet) • Náhorní Karabach • Podněstří • Severní Kypr

Členství v mezinárodních organizacích z • d • e Členské státy Evropské unie Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Švédsko z • d • e Severská rada Členové Dánsko · Finsko · Island · Norsko · Švédsko Přidružená území Ålandy (FIN) · Faerské ostrovy (DK) · Grónsko (DK)