Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Žamberk | |
|---|---|
Radnice v Žamberku |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0534 581259 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Ústí nad Orlicí (CZ0534) |
| obec s rozšířenou působností: | Žamberk |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 16,91 km² |
| počet obyvatel: | 6045 (2007) |
| zeměpisná šířka: | 50°05′09" |
| zeměpisná délka: | 16°27′52" |
| nadmořská výška: | 418 m |
| PSČ: | 564 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 9 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Masarykovo náměstí 166 56401 Žamberk |
| starosta / starostka: | Mgr. Tomáš Kalous |
| Oficiální web: http://www.zamberk-city.cz Ofic. web MÚ: http://www.zamberk.cz E-mail: podatelna@muzbk.cz |
|
Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v Pardubickém kraji, 13 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí. Leží v podhůří Orlických hor na řece Divoké Orlici. Žamberk má rozlohu 16,91 km² a čítá 6 045 obyvatel[1]. PSČ zdejší pošty je 564 01.
Obsah |
Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka[2]. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera.
Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg[3]. Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450 - 1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem. Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol., postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.
|
Mariánský sloup na náměstí v Žamberku |
|||
|
Pamětní deska na domku Františka Rouse |