Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Železniční trať Jaroměř–Trutnov

(přesměrováno z Železniční trať Jaroměř - Trutnov, přímý odkaz na Železniční trať Jaroměř–Trutnov)
Jaroměř – Trutnov hl. n.
Nádražní budova v České Skalici
Nádražní budova v České Skalici
Číslo 032
Délka 52 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 15 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100/80 km/h
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
−0,487 Jaroměř 260 m
trať do Staré Paky
Labe
4,606 Rychnovek
9,300 Velká Jesenice
most nad silnicí I/33
12,179 Česká Skalice
trať do Václavic
18,370 Starkoč
21,327 Řešetova Lhota
24,965 Olešnice
Silnice I/14
28,159 Červený Kostelec
30,714 Rtyně v Podkrkonoší zastávka
33,077 Rtyně v Podkrkonoší
vlečka k bývalému dolu Ida
35,448 Malé Svatoňovice
38,065 Velké Svatoňovice
39,660 Suchovršice
Bohuslavický tunel (187,5 m)
43,153 Bohuslavice
dva viadukty nad sebou přes
Petříkovický potok a silnici
47,047
128,972
Trutnov-Poříčí
trať do Královce a Žacléře
Trutnov zastávka
Ličná
trať do Teplic nad Metují
vlečka do Elektrárny Poříčí
127,944 Trutnov střed
125,699 Silnice I/16
124,765 Trutnov hl. n. 415 m

Železniční trať Jaroměř – Trutnov (v jízdním řádu označena číslem 032) se nachází na území Královéhradeckého kraje a vede z Jaroměře do Trutnova. Provozovatelem pravidelné osobní dopravy na této trati jsou nyní České dráhy (2013). Mezi stanicemi Trutnov hl. n. a Trutnov-Poříčí jezdí souprava společnosti PKP-PR, která zajišťuje sezónní, víkendovou, mezistátní přepravu na trase Trutnov hl. n.Trutnov-PoříčíKrálovecLubawkaJelenia Góra ve spolupráci se společností GW Train Regio (léto 2013)[1]. Trať není elektrizovaná (2013).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Areál bývalého depa v Jaroměři dnes slouží jako železniční muzeum.[2]
Současný most v místě dřívější problematické dřevěné konstrukce.
Budova Hlavního nádraží v Trutnově nedávno prošla rekonstrukcí.
Vlaková zastávka v Suchovršicích.
Rychlík 850 Sněžka mezi Velkými a Malými Svatoňovicemi.

Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiga, Kleina a bratry Lannovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha a zprovoznila ji v roce 1859.

Další stavba byla zákonem umožněna jako vedlejší stavba železnice Josefovsko-Svatoňovické až na hranice zemské u Karlova Háje listem povolení ze dne 15. června 1856 daným jihoseverní německé železnici spojovací. Společnost zavazuje se, že povolenou železnici ze Svatoňovic do Králova Háje počne v šesti měsících ode dne povolení počítajíc stavěti, že celou železnici ve třech dalších létech postaví a veřejnou jízdu po ní zavede. Trať stavěla společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha a zprovoznila ji v roce 1868.

Dne 1. května 1859 byl slavnostně otevřen poslední úsek Jiho-severoněmecké spojovací dráhy (SNDVB), Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn) TurnovLiberec a zároveň byla slavnostně otevřena odbočka Jiho-severoněmecké spojovací dráhy JosefovSvatoňovice. Dne 1. srpna 1868 byla zprovozněna železniční trať Svatoňovice – PoříčíKrálovec. V roce 1870 byl zprovozněn poslední úsek Poříčí – Trutnov.[3]

Stavba prvního úseku z Jaroměře do Malých Svatoňovic byla podmíněna těžbou uhlí v regionu Jestřebích hor (Svatoňovický uhelný revír). Trať měla původně vést údolím Úpy přes Ratibořice do Trutnova, ale vlastník dolů ve zmíněném uhelném revíru kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe se zavázal k roční přepravě 1 600 000 centéřů uhlí a dosáhl tím změny trasy, která nebyla stavebně jednoduchá. Nakonec byl v té době realizována právě jen úsek do Svatoňovic. Stavbu provedly firmy Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů, pracovalo na ní 3000 dělníků a stála 1 792 000 zlatých.[4]

V roce 1865 získala SNDVB koncesi pro pokračování tratě z Malých Svatoňovic dále k pruským hranicím do Královce. Stavbu trati však pozdržela krátká a krvavá prusko-rakouská válka v roce 1866. Přeshraniční styk umožnila poválečná smlouva mezi Rakouskem a Pruskem a doprava zde začala být provozována v roce 1869. O rok později byla zprovozněna spojka mezi dnešními stanicemi Trutnov-Poříčí a Trutnov hlavní nádraží.[5]

Během 2. světové války procházela za zastávkou Suchovršice přes trať státní hranice mezi Protektorátem a Německou říší, část trati se tedy nacházela na cizím území.[6][7] V poválečném období se pak depo v Jaroměři stalo jedním z posledních útočišť parních lokomotivČechách, kdy poslední jízdy parních strojů řady 556.0 proběhly až v roce 1981.[8]

K propadu dříve silné nákladní dopravy došlo mimo jiné v souvislosti s koncem těžby uhlí ve Svatoňovickém, RadvanickémŽacléřském revíru i ukončením provozu na hraničním přechodu KrálovecLubawka.

V současnosti (2017) jsou na trati na osobních vlacích nasazovány motorové vozy řady 854 a 810, na spěšných vlacích a rychlících pak klasické soupravy v čele s lokomotivami řady 750.7.[9]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s budoucností tratě JaroměřTrutnov se objevují plány na vytvoření lepšího spojení Hradce Králové a Náchoda pomocí nově vystavěné spojky, jež by odbočovala ze stanice Česká Skalice jako náhrady za nevýhodně směrovanou trať Starkoč – Václavice.[10]

Revitalizace trati Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov[editovat | editovat zdroj]

Na jaře roku 2015 začne revitalizace trati Hradec KrálovéJaroměřTrutnov.[11] Především se jedná o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, přejezdové zabezpečovací zařízení, traťové zabezpečovací zařízení, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy nyní při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bude možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové – Svoboda nad Úpou ze současných 120 minut na systémových 90 minut.[12] S elektrifikací úseku Jaroměř – Trutnov tento projekt nepočítá.[11]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na úseku trati mezi Jaroměří a Rychnovkem byl dřevěný železniční most přes Labe, byl ve své době nejdelším v Rakouské monarchii. Vyžadoval pro svou údržbu neustálou přítomnost tesařů. Nakonec byl roku 1890 nahrazen železnou konstrukcí.[4]

Co vypovídají staré jízdní řády[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Josefov-Jaroměř, Rychnovek, Jesenice, Česká Skalice, Starkoč, Kostelec Červený, Svatoňovice-Úpice, Poříčí, Trutnov

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 62 Německý Brod – Pardubice – Libava 4 Os Jaroměř – Poříčí
1921 157 Německý Brod – Libava 6 Os Jaroměř – Poříčí
1928/1929 148 Josefov-Jaroměř – Trutnov 7 Os
1937/1938 128 Josefov-Jaroměř – Trutnov 11 Os Jaroměř – Starkoč,
8 Os Starkoč – Trutnov
1944/1945 503b Josefov-Jaroměř – Poříčí 1 R + 7 Os Jaroměř – Starkoč,
7 Os Starkoč – Svatoňovice-Úpice,
5 Os Svatoňovice-Úpice – Poříčí
1945/1946 3b Josefov-Jaroměř – Starkoč – Trutnov 1 R + 7 Os
1959/1960 3b Jaroměř – Starkoč – Trutnov 3 R + 13 Os
1988/1989 031 Jaroměř – Starkoč – Trutnov 13 Os
2002/2003 032 Jaroměř – Trutnov 4 R + 13 Os Jaroměř – Starkoč,
2 R + 14 Os Starkoč – Trutnov
2012/2013 032 Jaroměř – Trutnov 6 R + 12 Os
2016/2017 032 Jaroměř – Trutnov hl.n. 13 R + 13 Sp + 4 Os
Vysvětlivky

R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jízdní řád tratě č. 043, r. 2012-2013; SŽDC
  2. Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
  3. Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
  4. a b BALÍČEK, Jaroslav; BALÍČEK, Petr. Z historie trati Jaroměř - Trutnov. LD Trutnov. Dostupné online [cit. 2010-12-17]. (Česky) 
  5. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 105 - 106. (Česky) 
  6. Jízdní řád české části trati z roku 1944
  7. Jízdní řád německé části trati z roku 1944
  8. HRDLIČKA, Jan. Podkrkonošská parní nostalgie. C.K. Podžalské muzeum. Dostupné online [cit. 2010-12-17]. (Česky) 
  9. Řazení vlaků; ZelPage.cz
  10. Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje
  11. a b PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 
  12. Oznámení záměru, s. 32.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Jaroměř–Trutnov&oldid=16734778
Stránka byla naposledy upravena 2. 12. 2018 v 14:46. Editovat celý článek Železniční trať Jaroměř - Trutnov.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy