Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí

(přesměrováno z Železniční trať Kojetín - Valašské Meziříčí, přímý odkaz na Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí)
Kojetín - Valašské Meziříčí
Osobní vlak v úseku Valašské Meziříčí – Branky na Moravě
Osobní vlak v úseku Valašské Meziříčí – Branky na Moravě
Číslo 303
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 61 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 16 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 70 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
0,000 Kojetín
trať do Přerova
3,362 Bezměrov
5,426 Postoupky
Dálnice D1
Morava
9,277 Kroměříž
trať do Zborovic
trať do Přerova
Rusava
16,739 Hulín
trať do Břeclavi
20,300 Třebětice
22,100 Všetuly
24,160 Holešov
27,900 Dobrotice
29,548 Jankovice
Rusava
31,360 Hlinsko pod Hostýnem
34,9 Bystřice pod Hostýnem staré nádraží
35,075 Bystřice pod Hostýnem
39,568 Loukov
vlečka ČEPRO
42,232 Osíčko
Juhyně
46,800 Rajnochovice
48,675 Kunovice-Loučka
52,636 Police u Valašského Meziříčí
55,657 Branky na Moravě
Vsetínská Bečva
trať do Horní Lidče
Rožnovská Bečva
61,072 Valašské Meziříčí

Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 303) je jednokolejná neelektrizovaná celostátní dráha o délce 61 km. Trať vede z Kojetína přes Kroměříž, Hulín, Holešov a Bystřici pod Hostýnem do Valašského Meziříčí. Provoz na trati, která původně vedla až do Bílska ve Slezsku (dnes v Polsku) byl zahájen v roce 1888, ale na některých úsecích fungovala železnice už od roku 1880.

Vývoj trati[editovat | editovat zdroj]

Kroměřížská dráha[editovat | editovat zdroj]

Na počátku dnešní trati bylo v roce 1879 založení akciové společnosti pro stavbu dráhy Kroměříž – Hulín, která měla částečně napravit historický omyl, když bylo odmítnuto vést trasu Severní dráhy císaře Ferdinanda přes Kroměříž. Nová dráha, navazující na Severní dráhu v Hulíně, měla urychlit spojení s Vídní a Olomoucí. Proto jedním z hlavních akcionářů byl olomoucký arcibiskup kardinál Fürstenberg (Kroměříž byla arcibiskupovou rezidencí). Kroměřížská dráha byla slavnostně otevřena v listopadu 1880. V té době bylo na levém břehu Moravy postaveno kroměřížským stavitelem Ladislavem Mesenským kroměřížské nádraží, k němuž darovalo město pozemek v ceně 33 000 zlatých.[1]

V roce 1882 akciová společnost Kroměřížské dráhy obdržela koncesi na výstavbu dráhy Hulín – Bystřice pod Hostýnem. Mezi nové hlavní akcionáře nyní patřilo město Holešov a průmyslové podniky ve Všetulích a v Bystřici. Úsek Hulín – Holešov byl zprovozněn v červnu 1882 (prvním vlakem byl náklad uhlí pro Kneislovu továrnu) a pravidelná osobní doprava byla zahájena v září téhož roku. Úsek Holešov – Bystřice pod Hostýnem byl dán do provozu v listopadu 1882.[1]

Přestože dopravu na dráze zajišťovala společnost Severní dráha (Kroměřížská dráha neměla vlastní vozový park), soužití obou společností bylo komplikované, protože Severní dráha zneužívala své monopolní postavení jak jen mohla. Až do podzimu roku 1883 například společnost bránila propojení obou úseků Kroměřížské dráhy, takže cestující museli v Hulíně vystoupit a pěšky přejít přes trať Severní dráhy na druhé nádraží, aby mohli pokračovat v cestě. Nedostatek financí a zřejmě také vliv Severní dráhy zabránily v realizaci projektovaného prodloužení trati o úsek Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí.[1]

Moravsko-slezská dráha měst[editovat | editovat zdroj]

Změnu přinesl rok 1885, kdy navzdory četným kritikům sice byla prodloužena koncese Severní dráze (a tím i její monopol na železniční spojení přes Moravu) až do roku 1940, ale současně jí byla uložena povinnost vybudovat síť paralelních a navazujících tratí. Rakousko-Uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň – Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mj. za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí.[1][2]

V roce 1887 Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila společnost Kroměřížské dráhy a další již existující železnice na plánované trase: úseky Valašské Meziříčí – Krásná a FrýdlantFrýdek (v provozu již od roku 1871). Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, KrásnáFrýdlant a Frýdek – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. V zájmu plynulého provozu na trati byla zrušena původní část trati směřující do Hulína (nově vybudovaný úsek vede obloukem severně od města) a také původní část trati mezi stanicí Hlinsko pod Hostýnem a starým nádražím v Bystřici pod Hostýnem byla odkloněna na nové nádraží jižněji od města (Thonetova továrna, kde původní dráha končila, byla napojena novou vlečkou). Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888.[1][2]

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce 1906 byla společnost Severní dráha císaře Ferdinanda, včetně Moravsko-slezské dráhy měst, postátněna. Po vzniku republiky úsek Těšín – Bílsko připadl Polsku. Úsek Valašské Meziříčí – Frýdek-Místek je nyní součástí trati číslo 323 do Ostravy a úsek Frýdek-Místek – Český Těšín je značena jako samostatná trať číslo 322.[1][2]

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Kojetín[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 300 Brno hl. n. – Holubice – Nezamyslice – Kojetín – Přerov
  • Trať 334 Kojetín – Tovačov (pravidelná osobní doprava zastavena)

Kroměříž[editovat | editovat zdroj]

Hulín[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 330 Břeclav – Hodonín – Rohatec – Moravský Písek – Staré Město u Uherského Hradiště – Otrokovice – Hulín – Přerov

Valašské Meziříčí[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 280 Hranice na Moravě – Valašské Meziříčí – Odbočka Bečva – Horní Lideč – Horní Lideč st. hr. (Lúky pod Makytou ŽSR)
  • Trať 281 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm
  • Trať 323 Valašské Meziříčí – Hostašovice – Veřovice – Frýdlant nad Ostravicí – Frýdek-Místek – Ostrava-Kunčice – Ostrava hl. n.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f VÍTEK, Ladislav. Kroměříž a železnice: historie trati Kojetín - Valašské Meziříčí. Osíčko: Kroměřížská dráha, o.s., 2013. ISBN 978-80-260-7240-9. 
  2. a b c SLÁDEK, Pavel. Trať Frýdek­-Místek – Český Těšín a Bielsko­-Biała má 125 let. Karvinský deník [online]. 16.7.2013 [cit. 2017-03-21]. Čís. 163. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Kojetín_–_Valašské_Meziříčí&oldid=16736340
Stránka byla naposledy upravena 2. 12. 2018 v 17:16. Editovat celý článek Železniční trať Kojetín - Valašské Meziříčí.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy