Železniční trať Praha - Plzeň - Cheb

Mapa trati

Železniční trať Praha – Plzeň – Cheb (v jízdním řádu trať č. 170, úsek Praha – Beroun č. 171) je hlavní tratí celostátního i mezinárodního významu. Spojuje západní Čechy s Prahou a je významnou železniční spojnicí Česka a západní Evropy. Dnes je součástí III. železničního koridoru, který protíná republiku ve východo-západním směru (z Mostů u Jablunkova do Chebu). Na celé trati byla v minulosti provedena elektrizace. Z celkové délky 220 km je 135 km tratě vedeno dvoukolejně (úseky Praha - Kozolupy a Lipová u Chebu - Cheb), 85 km jednokolejně (úsek Kozolupy - Lipová u Chebu). V nejbližší budoucnosti se ale počítá s výstavbou druhé traťové koleje ještě i v úseku Kozolupy - Pňovany. Trať v současnosti prochází důkladnou rekonstrukcí.

[editovat] Historie trati

Nádraží Praha-Smíchov

Na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) - Plzeň byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. Úsek Praha hl. n. - Praha-Smíchov byl zprovozněn jako součást Pražské spojovací dráhy (viz Pražský železniční uzel) v roce 1872. Plzeň - Cheb byl otevřen 28. ledna 1872. V době dokončení patřil úsek z Prahy do Plzně pod Českou západní dráhu, která dále pokračovala po dnešní trati 180 do Furth im Waldu. Trať z Plzně do Chebu byla stavěna jako část železniční tratě Vídeň - České Budějovice - Cheb (Dráha Františka Josefa). V roce 1884 byla celá dráha zestátněna. Ve 30. letech 20. století byly některé úseky tratě zdvojkolejněny. Od 60. let probíhala elektrizace trati. Jako první byl již v roce 1928 elektrizován pražský úsek z hlavního nádraží na tehdejší Západní nádraží (dnes Praha-Smíchov) stejnosměrným proudem o napětí 1,5 kV. Od roku 1962 bylo napětí zvýšeno na 3 kV. 8. listopadu 1967 byl elektrizován úsek Plzeň - Cheb střídavým proudem s napětím 25 kV / 50 Hz. Roku 1973 elektrizace trati pokračovala úsekem Praha-Smíchov - Beroun, která byl elektrizován stejnosměrným proudem 3 kV.

Hlavní nádraží v Plzni je velmi významným železničním uzlem.

Jako poslední byl elektrický provoz zahájen 5. června 1987 mezi Berounem a Plzní. Využit byl ale proud střídavý o napětí 25 kV a na širé trati za stanicí Beroun tak vznikl styk železničních napájecích soustav.

[editovat] Popis trati

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční trať Praha - Beroun‎.

Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice.

Trať začíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železničních tunelů pokračuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železničním mostě překračuje Vltavu. Po mostě přejíždí na Smíchov (200 m). Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíně se přibližuje k řece Berounce a opouští území hlavního města. Prochází hustě zastavěným údolím Berounky - zástavbou měst Černošice, Dobřichovice a Řevnice (210 m).

Souvislou zástavbu trať opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna. (225 m)

Lokomotiva řady 242 na nádraží v Chebu.

Tam se odklání od toku řeky Berounky a pokračuje průmyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králův Dvůr do Zdic (260 m), přičemž v úseku Beroun - Zdice sleduje přibližně tok říčky Litavky. Za Zdicemi trať projíždí malebnou podbrdskou krajinou, prochází městem Hořovice (360 m). Mezi zastávkami Cerhovice a Zbiroh (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vůbec celé střední Čechy, a vstupuje do západních Čech, okres Rokycany.

Mezi Zbirohem a Mýtem trať míjí četné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha-Plzeň - Kařízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním městem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a u obce Ejpovice se stáčí prudkým obloukem doprava. V této oblasti opustí trať okres Rokycany a vstupuje do okresu Plzeň-město. Za obcí Chrást opět prochází hlubokým lesem, za kterým se opět stočí k Berounce, obchází kopec Chlum a překračuje hranice města Plzeň. Prochází sídlištěm Doubravka, mostem překračuje řeku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzeň hlavní nádraží. (325 m)

Bezprostředně po opuštění žst. Plzeň hlavní nádraží překračuje trať železničním mostem řeku Radbuzu. Za železniční stanicí Plzeň Jižní předměstí prochází areálem podniku Škoda a za sídlištěm Skvrňany opouští souvislou zástavbu Plzně. Následuje úsek obcemi podél mělké kotliny Mže v okrese Plzeň-sever. U Plešnice začíná rekreační oblast vodní nádrže Hracholusky s rozsáhlými lesními porosty. U Sulislavi trať vstupuje do okresu Tachov a členitým terénem nad řekou Mží vchází do žst. Stříbro. (395 m) Následuje složitý úsek trati hlubokým a malebným údolím Mže, který získává nejvyšší půvab za Svojšínem. Složitý terén plný mostků a tunelů trať opustí až u obce Brod nad Tichou, kde vstupuje do Tachovské brázdy. Prochází městem Planá (490 m), obcí Chodová Planá a okolo rybníku Regent vjíždí do Karlovarského kraje, okres Cheb. Následuje světoznámé lázeňské město Mariánské Lázně. (565 m) Železnice stoupá pod svahy Slavkovského lesa do Lázní Kynžvart, které jsou nejvýše položenou stanicí na celé trati (605 m). Pokračuje přes Lipovou u Chebu, za níž se opět mění ráz okolní krajiny. Trať vstoupí do rovinaté Chebské pánve, překračuje mostem vodní nádrž Jesenice na řece Odravě a po 220 km končí v rozsáhlé žst. Cheb (460 m).

[editovat] Stanice a zastávky trati s kilometráží

Nově přestavěná nástupiště žst. Plzeň-Křimice, v úseku, kde je již vybudován koridor.

Stanice jsou vyznačeny tučně. Čísla za některými názvy stanic znamenají navazující železniční tratě. Odkazy z názvů stanic jsou vedeny na příslušná sídla. Stanice a zastávky mezi Prahou a Berounem jsou v jízdním řádu oficiálně zaneseny jako trať 171: Souhrnná doprava Praha-Beroun.

[editovat] Budoucnost tratě

Od roku 2006 probíhá kompletní rekonstrukce tratě, při které v letních měsících jsou zcela mimo provoz jednotlivé úseky.

Trať mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek na Rokycansku s osobním vlakem.

Plánuje se změna trasování trati mezi Rokycany a Plzní (odstranění zbytečné zajížďky do Chrástu u Plzně a přeložka přestupní stanice tratě 175), výstavba nových zastávek (např. Praha-Radotín sídliště nebo Lety, v červnu 2007 byla zprovozněna zastávka Plzeň-Zadní Skvrňany), zrušení nevýhodně položených, málo efektivních stanic a jejich případná náhrada (stanice Plešnice - bez náhrady, stanice Zbiroh - náhrada zastávkou Kařez), rekonstrukce a optimalizace zabezpečovacího zařízení trati a zdvoukolejňování traťových úseků za Plzní (zatím pouze úsek Kozolupy-Pňovany, později snad i další). Po dokončení rekonstrukce by se na trať snad opět měly vrátit vlaky vyšší kvality.

V roce 2005 vláda schválila výstavbu vysokorychlostní trati, která má mezi Prahou a Berounem vést 25 km dlouhým tunelem, tedy zcela mimo dnešní trať 170. Zprovoznění je zatím plánováno na rok 2018.

[editovat] Provoz na trati

Osobní železniční dopravu' na trati zajišťují v současnosti (jízdní řád 2006/2007) vlaky kategorie Ex, R, Sp a Os. Mezi Prahou a Plzní jezdí 19 párů rychlíků a vlaků Ex, 9 z nich pokračuje až do Chebu a dále.

Nejhustější provoz osobních vlaků je mezi Prahou a Berounem. Po trati označované číslem 171 (Souhrnná doprava) jezdí především elektrické jednotky. Interval je 30 nebo 60 minut. Mezi Berounem a Plzní jsou v provozu osobní vlaky sestavené z dvousystémových elektrických lokomotiv a osobních vozů. Interval vlaků bývá většinou přibližně 60 minut. Mezi Plzní a Chebem je provoz osobních vlaků kvůli relativně nízké hustotě zalidnění přilehlých oblastí nižší. Interval se pohybuje mezi 2–3 hodinami, ale je spíše nepravidelný, zatímco rychlíkové spoje jezdí v pravidelných odstupech dvou hodin.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Železniční trať Praha - Plzeň - Cheb