Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Železniční trať Velké Březno - Verneřice - Úštěk

Motorový vůz řady M 131.1 v Zubrnici.
Motorový vůz řady M 131.1 v Zubrnici.

Železniční trať Velké BřeznoZubrniceLovečkoviceVerneřice a její větev LovečkoviceÚštěk byly zprovozněny v roce 1890 a zrušeny v roce 1978. V úseku Velké BřeznoZubrnice byla krátce muzeálně provozována doprava v roce 1993. O obnovení muzejního provozu v tomto úseku usiluje od roku 1993 občanské sdružení Zubrnická museální železnice, v roce 1998 byl úsek Velké Březno – Lovečkovice prohlášen kulturní památkou.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Vybudování trati

V této oblasti Českého středohoří bylo rozvinuté zemědělství, zvláště ovocnářství a chmelařství. V okolí Verneřic byla i střediska průmyslu a těžilo se zde hnědé uhlí. V roce 1874 Rakouské severozápadní dráhy zprovoznily hlavní železniční trať podél pravého břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem.

Nový Zákon o místních drahách z roku 1880 umožnil vedení trati více přizpůsobit náročnějšímu terénu. Roku 1889 byla zejména z iniciativy verneřických podnikatelů založena akciová společnost Místní dráha Velké Březno - Verneřice - Úštěk (Localbahn Grosspriesen - Wernstadt - Auscha - L.G.W.A). Za hlavního iniciátora byl považován Julius Ritter Leon von Wernburg, zakladatel textilní továrny ve Verneřicích, a verneřický radní (později starosta) a pivovarský sládek Josef Renftel.

Stavba byla zadána vídeňské firmě Stern a Hafferl. Stála 1 200 000 rakouských korun. 18. srpna 1890, k příležitosti 60. narozenin císaře Františka Josefa I., byl zahájen provoz na 17 kilometrů dlouhém úseku z Velkého Března do Verneřic, 8 km dlouhá odbočka z Lovečkovic do Úštěka byla zprovozněna 11. září 1890. Provoz zajišťovala společnost Rakouské severozápadní dráhy na účet vlastníka.

[editovat] Pravidelný provoz

Zpočátku měla trať hlavní příjmy z nákladní dopravy, postupem času nabývala významu i rekreační osobní doprava. Ve třicátých letech v době hospodářské krize se uvažovalo o zastavení dopravy v úseku Lovečkovice – Úštěk. V letech 1938–1945 byla dráha součástí Německých říšských drah. Odsun zdejšího německého obyvatelstva v roce 1945 měl za následek i útlum místního průmyslu. Zbylé podniky využívaly stále více silniční dopravu. Trať se stává nerentabilní, význam měla trať především pro víkendovou rekreační osobní dopravu a ani pro tu nebyla dostatečně vyhovující.

V srpnu roku 1975 se zde natáčela epizoda filmu Páni kluci.

Naposledy byly obě větve trati provozovány jako trať č. 7k podle jízdního řádu pro rok 1977/1978, poslední pravidelný motorové vlaky zde projely 27. května 1978, poslední nákladní vlak o dva dny dříve.

V letech 1978–1979 byl snesen traťový svršek z úseku Verneřice – Lovečkovice, v letech 1985–1988 z úseku Úštěk – Lovečkovice.

Přibližně v trase zrušené železnice jezdí autobusová linka č. 592458 z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku (od roku 2006 provozovaná ČSAD Semily a. s., do roku 2006 Dopravním podnikem Ústeckého kraje a. s.)

[editovat] Muzejní železnice

Okresní vlastivědné muzeum Ústí nad Labem tou dobou začínalo budovat skanzen lidové architektury v Zubrnicích. Traťový úsek Velké Březno – Zubrnice měl podle tehdejších plánů sloužit jako muzejní železnice. V rámci těchto plánů bylo částečně opraveno nádraží v Zubrnicích. V roce 1980 byl založen Kroužek přátel železnice. Pro nezájem instutucí a kvůli špatné spolupráci s muzeem se však nikdy nepodařilo trať pro historické vlaky zprovoznit. Koncem 80. let byl zpracován projekt na přeměnu nádraží v železniční skanzen, některé stavby byly zahájeny, ale nebyly dokončeny.

V roce 1993 bylo, především členy někdejšího Kroužku přátel železnice, založeno občanské sdružení Zubrnická museální železnice (ZMŽ), které se od té doby snaží o privatizaci a obnovení trati. Dne 29. května 1993 a následně ještě v červenci, v srpnu a v říjnu se zdařilo několik zkušebních jízd z Velkého Března do Zubrnic. Od 1. ledna 1994 byl provoz zastaven a nový zákon o drahách, 266/1994 Sb., její další zkušební provoz v dosavadní formě znemožnil.

V roce 1996 se podařilo zabránit odpojení této lokálky od hlavní tratě ve Velkém Březně, při úpravách vzniklo u nádraží vlastní kolejiště muzejní dráhy. Od roku 1997 pokračuje sdružení ZMŽ v opravách trati do Zubrnic a v roce 1998 byl 11 kilometrů dlouhý úsek z Velkého Března přes Zubrnici až do Lovečkovic zapsán na seznam kulturních památek ČR.

Sdružení spolupracuje s úřadem práce, díky němuž na opravě mohou spolupracovat lidé v rámci veřejně prospěšných prací, a s dopravní průmyslovou školou v Děčíně, jejíž žáci zde vykonávají praktickou výuku.

[editovat] Popis trati

Nejnižší stanice, Velké Březno, leží u Labe v nadmořské výšce 149 metrů. Nejvyšší místo na trati, 576 m n. m., je u zastávky Mukařov.

Na trati nejsou žádné tunely ani velké mosty. Sklon trati však místy překračoval i 40 promile. V zimním období museli vlak například v okolí Mukařova často vyprošťovat železničáři a místní obyvatelé s lopatami.

[editovat] Stanice, zastávky a kilometráž

[editovat] Odkazy

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

 
Železniční trať Velké Březno - Verneřice - Úštěk v jiných jazycích: Deutsch
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Velk%C3%A9_B%C5%99ezno_-_Verne%C5%99ice_-_%C3%9A%C5%A1t%C4%9Bk
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 24. 9. 2008 v 01:37.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt