Židenice

Pohled na Brno-Židenice z Vinohrad

Část sídliště Vinohrady nacházející se v severovýchodní části židenického katastru

Židenice jsou katastrální území Brna o rozloze 6,46 km², rozdělené od roku 1990 mezi městské části Brno-Židenice a Brno-Vinohrady. Katastrální území Židenice hraničí na západě s katastrálními územími Trnitá a Zábrdovice, na severu s katastrálním územím Maloměřice a katastrálním územím obce Kanice, na východě s katastrálním územím městské části Brno-Líšeň, na jihovýchodě s katastrálním územím městské části Brno-Slatina, a na jihu s katastrálním územím městské části Brno-Černovice.

[editovat] Historický přehled

Až do druhé poloviny 60. let 20. století však mělo katastrální území Židenice poněkud odlišné hranice než má v současnosti. Na severu k němu náleželo i Baarovo nábřeží (dnes součást katastru Maloměřic), na východě k němu patřila i oblast Stránské Skály, zatímco území na jihu, vymezené linii ulice Táborská, pak severojižní linií mezi ulicemi Porhajmova a Letní, částečně ulicí Jeronýmovou, včetně několika budov na východě areálu někdejší První brněnské strojírny a jižně od areálu zdejšího židovského hřbitova náleželo k Černovicím, většina areálu První brněnské strojírny zase patřila do katastru Zábrdovic stejně jako území přibližně vymezené severním okrajem ulice Bubeníčkova a ulicí Stará osada (katastrální hranici zde tvořila Svitavská strouha), areál hotelu Velká Klajdovka patřil k obci Kanice, naopak k němu patřilo několik bloků v okolí ulice Kuldova v dnešním katastru Zábrdovice a severovýchodní část areálu Zbrojovky Brno.

Takto vymezené katastrální území Židenice původně tvořilo samostatnou obec. Roku 1786 byla na pozemcích zrušeného dvora Julie v jižní části katastru založena osada Juliánov, která se roku 1787 stala rovněž samostatnou obcí, již byla až do roku 1850, kdy byla spojena se Židenicemi. Roku 1867 se Juliánov opět osamostatnil. Přestože byly obě vsi samostatnými obcemi, nikdy nedošlo k rozdělení jednotného katastrálního území. Zástavba Juliánova měla rovněž řadu enkláv roztroušených po židenickém katastru. Jednou z nich byly domy v dnešní ulici Baarovo nábřeží (dnes součást katastru Maloměřic). 16. dubna 1919 se obě obce staly součástí Brna, přičemž měly až do roku 1939 v jeho rámci vlastní zastupitelstva, které však již měly jen velice omezené pravomoce. Roku 1935 došlo k úpravě hranic se Zábrdovicemi, Husovicemi a Maloměřicemi, kdy došlo k menšímu rozšíření Zábrdovic na úkor Židenic, a k přesunu hranice u Baarova nábřeží do nového toku Svitavy. K další úpravě hranic Židenic pak došlo při první katastrální reformě Brna roku 1941, kdy došlo ke korekci hranice se Zábrdovicemi.

Po osvobození byl v letech 1945-1946 Juliánov se Židenicemi pod správou nově ustaveného MNV Brno-Židenice. Od 1. ledna 1947 do 30. září 1949 tvořilo celé katastrální území Židenice součást městského obvodu Brno VI. Od 1. října 1949 tvořil židenický katastr bez Baarova nábřeží, spolu s levobřežní částí Zábrdovic, částí katastrů líšeňského a maloměřického (Podsednická ulice), městský obvod Brno IX. Baarovo nábřeží bylo součástí městského obvodu Brno VIII. Od roku 1957 do roku 1964 tvořil téměř celý židenický katastr (opět bez Baarova nábřeží), spolu s částí maloměřického katastru (Podsednická ulice), a levobřežními částmi Zábrdovic a Černovic, a malou částí líšeňského katastru (areál tehdejší restaurace Malá Klajdovka) městský obvod Brno VI-Židenice. Barovo nábřeží bylo v tomto období součástí městského obvodu Brno III. Od 14. června 1964 byl dosavadní městský obvod Brno VI-Židenice připojen k městskému obvodu Brno IV.

Současnou hranici získalo katastrální území Židenice při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století. Součástí městského obvodu Brno IV zůstalo celé katastrální území Židenice až do roku 1990. Mezitím započala v první polovině 80. let v severní části židenického katastru výstavba nejmladšího brněnského sídliště Vinohrady. Po sametové revoluci potom došlo 24. listopadu 1990 k rozdělení katastrálního území Židenice mezi novodobé samosprávné městské části Brno-Židenice a Brno-Vinohrady.

Související články obsahuje Portál Brno

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.