Židlochovice

Židlochovice
Židlochovice - východní část města, vyfotografovaná od západu
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0623 584282
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Brno-venkov (CZ0623)
obec s rozšířenou působností:	Židlochovice
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	5,93 km²
počet obyvatel:	3 075 (2006)
zeměpisná šířka:	49°2'22.29" s. š.
zeměpisná délka:	16°37'7.7" v. d.
nadmořská výška:	190 m
PSČ:	667 01
zákl. sídelní jednotky:	9
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Městský úřad Židlochovice Masarykova 100 667 01 Židlochovice
starosta / starostka:	Vitula Jan
Oficiální web: http://www.zidlochovice.cz/ E-mail: posta@zidlochovice.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Židlochovice (německy Groß Seelowitz) jsou malé město na jihu Moravy, rozkládající se v Jihomoravském kraji na jihu okresu Brno-venkov, na úpatí nejvyššího kopce Dyjsko-Svrateckého úvalu Výhonu (355 m n.m.) při soutoku Litavy se Svratkou. V jihozápadní části katastru města se nachází zdejší známý zámek s přilehlou oborou, kde se narodila španělská královna Marie Kristina Španělská (1858-1929), a kde také zemřel její otec, arcivévoda Karel Ferdinand Rakouský (1818-1874). Zámek také často navštěvoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a v současnosti je místem konání různých setkání politiků. Mimo jiné se zde také natáčel jeden z dílů seriálu Četnické humoresky.

[editovat] Z historie

[editovat] Zámek

Stojí na místě bývalé vodní tvrze. Tu přestavěl na zámek Fridrich z Žerotína. V letech 1772–1728 za hraběte Sinzendorfa probíhala další přestavba zámku v barokním slohu. Stavitelské práce tehdy prováděl vídeňský stavitel Ludvík Kaltner.

Roku 1819 kupují panství Habsburkové, kteří v letech 1844–1845 provádějí empírové úpravy a zámek tak nabyl dnešní podobu. Habsburkové povýšili v roce 1873 Židlochovice na město.

Roku 1919 připadl zámek československému státu. Mezi válkami sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka – pobyty připomíná pamětní deska při vchodu do zámeckého parku.

[editovat] Zámecký park

Plán parku vypracoval francouzský zahradní architekt Arnošt August Charboniér asi v roce 1708. Výsadbu realizoval zahradník Josef Hatzl, který se později stal správcem schönbrunnských zahrad poté, co jeho práci v roce 1746 zhlédla v Židlochovicích Marie Terezie. Z mnoha exotických stromů je v odborné literatuře připomínána největší jihomoravská maklura oranžová, původem severoamerický strom asi 20 m vysoký s šesti kmeny.

[editovat] Zámecká kaple sv. Kříže

Bla již ve starém zámku. Opravil ji Leopold z Ditrichštejna v polovině 18 stol. Mimo hlavní oltář jsou zde dvě sochy: P. Marie Tomská a sv. František Xaver. Na pravé straně také socha sv. Kateřiny z kararského mramoru.

[editovat] Radnice

Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.

[editovat] Kostel Povýšení sv. Kříže

Postaven v letech 1724-1730 známým vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Philip Ludwig Sinzendorf. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a P. Marie - autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.

Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.

[editovat] Zvonice na starém hřbitově

Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela vysvěceného v roce 1448. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen požárem a podlehl zkáze. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.

[editovat] Strejcův sbor

Roku 1591 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl majitelem panství od roku 1567. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha z Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny.

Po dlouhém pátrání nadšeného znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 po tři sta padesáti letech hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví, hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.

Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. MěÚ Židlochovice usiluje o její renovaci.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální web města

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Židlochovice