Hledat:

Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky a klenoty Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Židovský exodus z arabských zemí

Emblem of Israel Stát Izrael Flag of Israel
Geografie

Země izraelská · Distrikty · Města
Doprava · Středozemní moře · Rudé moře
Galilejské jezero · Jeruzalém · Tel Aviv · Haifa

Dějiny

Židovské dějiny · Sionismus · Alija
Herzl · Balfourova deklarace · Britský mandát
Plán OSN (1947) · Nezávislost

Arabsko-izraelské války

Válka za nezávislost · Příměří (1949)
Židovský exodus · Suezská válka · Šestidenní válka
Opotřebovací válka · Jomkipurská válka
Libanonská válka (1982) · Libanonská válka (2006)
Mírové návrhy · Dohody s: Egyptem, Jordánskem

Izraelsko-palestinský konflikt

Palestinský exodus
Okupovaná území · Mírový proces
První intifáda · Oslo
Druhá intifáda · Bezpečnostní bariéra
Izraelský plán jednostranného stažení

Ekonomika

Věda a technologie · Společnosti
Cestovní ruch · Víno · Diamanty · Zemědělství
Israel Weapon Industries · Israel Aerospace Industries

Demografie · Kultura

Náboženství · Izraelští Arabové · Kibuc
Hudba · Archeologie · Univerzity
Hebrejština · Literatura · Sport · Slavní Izraelci

Zákony · Politický systém

Zákon o návratu · Jeruzalémský zákon
Politické strany · Volby · Premiér · Prezident
Kneset · Vláda · Nejvyšší soud · Soudy

Zahraniční vztahy

Mezinárodní právo · OSN · USA · Arabská liga

Bezpečnost

Izraelské obranné síly
Zpravodajské společenství · Bezpečnostní rada
Policie · Hraniční policie · Vězeňská služba

Portál:IzraelKategorieProjekt


v  d  e

Židovský exodus z arabských zemí odkazuje na vyhnání a masový odchod Židů, převážně pak Sefardů a Mizrachi, z arabských a islámských zemí. Tato migrace začala koncem 19. století, ale masovějších rozměrů se jí dostalo po Válce o nezávislost v roce 1948. Podle statistik žilo v roce 1939 v arabských zemí přibližně 1,7 milionu Židů.[1] Podle oficiálních arabských statistik opustilo své domovy od roku 1948 do počátku 70. let na 856 000 Židů. Zhruba 680 000 těchto Židů se usadilo v Izraeli. Jejich potomci a potomci íránských a tureckých Židů tvoří populaci čítající 3,06 milionů obyvatel z celkové židovské populace 5,3 milionů.[2] V zemích ze kterých uprchli zanechali majetek, který má v přepočtu na dnešní kurzy hodnotu 300 miliard.[3][4] Rozloha pozemků, které byli v těchto zemích židovským majetkem, se odhaduje na 100 tisíc km² (čtyřnásobek rozlohy Státu Izrael).[2][4] Židé, kteří opustili arabské země mnohdy byly součástí komunit, které v daných zemích pobývali po tisíciletí. Po vyhlášení nezávislosti Izraele se v těchto zemích stala pro Židy situace nesnesitelná. Židé byli perzekvováni a v mnohých státech probíhaly protižidovské bouře. V Iráku byl dokonce sionismus prohlášen za hrdelní zločin.[5][6]

Obsah

[editovat] Důvody k emigraci

Násilí a diskriminace Židů se v arabských zemích začalo rozrůstat již před rokem 1948, ale roku 1948 se začalo výrazně rozmáhat a to navzdory faktu, že Židé byli domorodí obyvatelé a většina z nich měla občanství daného státu. Mnohdy byly tyto protižidovské akce podporovány a schvalovány státem, jindy zas důsledkem protižidovské zášti a zloby od ne-Židů. Následovalo pronásledování, týrání, trýznění, perzekuce a zabavování majetku. V reakci na toto jednání ze strany arabských států vyzývali sionisté k židovské imigraci z arabských zemí do Izraele. Velká většina Židů žijících v arabských státech nakonec emigrovala do nově vzniklého Státu Izrael.[7]

Tento proces se výrazně urychlil poté, co arabské země, dříve pod francouzskou, britskou a italskou koloniální nadvládou, získaly nezávislost. Protižidovské nálady se v arabských státech výrazně zhoršily díky arabsko-izraelským válkám. Několik let po Šestidenní válce z roku 1967 zbylo v arabských zemích pouze nepatrný zlomek dřívější židovské populace. Židovská populace byla v arabských zemích zredukována z téměř milionu v roce 1948 na zhruba 16 tisíc v roce 1991.[7] Někteří lidé spatřují mezi židovským exodem z arabských zemí historickou paralelu mezi palestinským exodem během Války o nezávislost. Jiní toto srovnání odmítají jako příliš zjednodušující.[8]

[editovat] Statistiky

Židovská populace v arabských zemích: 1948, 2001 a 2008
Stát nebo oblast Židovská populace
1948
 % židovské populace
1948
Odhad židovské populace
2001[9]
Odhad židovské populace
2008
Aden 8 000[10] ~ 0
Alžírsko 140 000[10][11] 1,6% ~0
Bahrajn 550-600[12] 0,5% 36 Zbývá zhruba 30.
Více zde: [13]
Egypt 75 000[10]-80 000[11] 0,4% ~100 Zbývá méně než 100.
Irák 135 000[10]-140 000[11] 2,6% ~200 20 v Bagdádu a méně než 100 celkem.
Více zde: [14]
Jemen 45 000[11]-55 000[10] 1,0% ~200 Několik stovek zbývá.
Katar  ?  ?  ? Několik málo Židů.
Libanon 5 000[10]-20 000[15] 0,4-1,5% < 100 Zhruba 40 v Bejrútu.
Libye 35 000[11]-38 000[10] 3,6% 0
Maroko 250 000[11]-265 000[10] 2,8% 5 230 Méně než 7 tisíc.
Sýrie 15 000[11]-30 000[10] 0,4-0,9% ~100 zbývá méně než 30
Tunisko 50 000[11]-105 000[10] 1,4-3,0% ~1 000 V roce 2004 zhruba 1 500 zbývalo.
Celkem 758 000-881 000 <6 500 <8 600+
Židovská populace v nearabských muslimských zemích: 1948 a 2001
Stát nebo oblast Židovská populace
1948
Odhad židovské populace
2001
Odhad židovské populace
2008
Afghánistán 5 000 1[16]
Írán 70 000-120 000[17] 100 000 140 000–150 000 11 000-40 000 zbývá méně než 40 000
Pákistán 2 000 neznámo
Turecko 80 000[18] 18 000-30 000[19]

[editovat] Odkazy

[editovat] Poznámky

  1. SACHAR, Howard M.. Dějiny Státu Izrael. Praha : Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. S. 335.
  2. a b SCHWARTZ, Adi. „All I wanted was justice“ [online]. Haaretz, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HOGE, Warren. Group seeks justice for 'forgotten' Jews [online]. International Herald Tribune, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  4. a b LEFKOVITS, Etgar. Expelled Jews hold deeds on Arab lands [online]. Jerusalem Post, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  5. LUKEŠOVÁ, Hana. Dějiny židovského společenství v Iráku, operace Ezra a Nehemiah [online]. euRabia, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online.
  6. Židovská historie - Stát Izrael 1948–1967 - Židovští uprchlíci 1948–1972 [online]. Eretz.cz, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online.
  7. a b STILLMAN, Norman. Jews of Arab Lands in Modern Times. Filadelfie : Jewish Publication Society, 2003. ISBN 0-8276-0370-3. S. 21.
  8. MENDES, Philip. The Forgotten Refugees: the causes of the post-1948 Jewish Exodus from Arab Countries [online]. [Cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Jewish Refugees from Arab Countries [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  10. a b c d e f g h i j AVNERI, Arieh. Claim of Dispossession: Jewish Land-Settlement and the Arabs, 1878-1948. [s.l.] : Transaction Publishers, 1984. ISBN 0-87855-964-7. S. 276.
  11. a b c d e f g h STEARNS, Peter N.. The Encyclopedia of World History: Ancient, Medieval, and Modern. [s.l.] : The Houghton Mifflin Company, 2001. ISBN 0-395-65237-5. S. 966.
  12. Bahrain [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  13. Židé v Bahrajnu
  14. Židé v Iráku
  15. Jews of Lebanon [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  16. 'Only one Jew' now in Afghanistan [online]. BBC News, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  17. Iranian Jews in U.S. recall their own difficult exodus as they cling to heritage, building new communities [online]. The Jewish News Weekly, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  18. World Jewish Population 1950 [online]. American Jewish Committee Archives, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
  19. About [online]. The Jewish Community of Turkey, [cit. 2008-05-31]. Dostupné online. (anglicky)

[editovat] Související články

Související články obsahuje
Portál Izrael
Související články obsahuje
Portál Hebraistika
 
Židovský exodus z arabských zemí v jiných jazycích: العربية, English, Español, Français, עברית
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%BD_exodus_z_arabsk%C3%BDch_zem%C3%AD
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 30. 9. 2008 v 21:48.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt