Židovský kalendář

Mozaika zvěrokruhu z 6. století v synagoze v Bejt Alfa v Izraeli

Židovský kalendář (hebrejsky: לוח השנה, luach ha-šana, zkráceně luach dosl. „deska“, „tabule“) je lunisolární, tzn. měsíce jsou počítány podle Měsíce a roky podle slunce. Letopočet se datuje od stvoření světa, latinská zkratka je AM (anno mundi). Všechny měsíce židovského kalendáře začínají novem, respektive objevením prvního srpku nového měsíce, rok a letopočet se pak mění prvního dne měsíce tišri. Od starověku bylo novoluní vyhlašováno na základě pozorování. Kalendář založený na přesných výpočtech se začal používat od poloviny 4. století a dnes platný židovský kalendář zůstal nezměněný od 10. století.

[editovat] Rozdělení roku

Běžný rok má 12 měsíců. Měsíc trvají buď 30 dní (tzv. plné, מלא male) nebo 29 dní (tzv. „umenšené“, חסר chaser). Měsíce nisan, sivan, av, tišri, ševat a během přestupného roku adar I. jsou vžy „plné“; ijar, tamuz, elul, tevet a adar II. vždy „umenšené“. Počet dní u měsíců chešvan a kislev se mění. Roky tak mohou mít 353 dny, případně 354 nebo 355 dnů. Období mezi 1. nisanem a 1. tišri trvá vždy 177 dní. Den začíná a končí západem slunce. Den se dělí na hodiny (שעה ša’a, ša’ot), které nejsou hodinami ale dvanáctinami denní nebo noční části dne. Hodina se pak dále dělí na díly (חלק chelek, chalkim) a díly na „okamžiky“ (רגע rega, rega’ot). Týden se skládá ze sedmi dnů, jež jsou označovány písmeny hebrejské abecedy (první, druhý atd.), sedmý den se nazývá šabat.

[editovat] Přestupný rok

Lunární rok je o jedenáct dní kratší, než sluneční, měsíc nisan se tak každým rokem přibližuje k zimě. Protože ale nisan musí vždy připadnout na začátek jara, vkládá se dvakrát za sedm let (respektive sedmkrát za 19 let) mezi měsíce adar a nisan 13. měsíc, adar II., hebrejsky אדר שני adar šeni. Tento rok je nazván ibur (עיבור, dosl. „obtěžkán“). V devatenáctiletém cyklu se jedná vždy o roky 3, 6, 8, 11, 14, 17 a 19. Tato praxe byla prováděna již za dob druhého chrámu. Přestupný rok může trvat 383, 384 nebo 385 dní.

[editovat] Solární cyklus

Kromě devatenáctiletého (malého) měsíčního cyklu (מחזור קטן machzor katan, מחזור הלבנה machzor ha-levana) existuje i solární (velký) cyklus (מחזור גדול machzor gadol, מחזור החמה machzor ha-chama), trvající 28 let. Každých dvacet osm let vyjde slunce přesně v tentýž den a tutéž hodinu, jako na začátku cyklu. Během ranní modlitby se říká zvláštní požehnání slunce, birkat ha-chama.

[editovat] Stanovení začátku roku

Nový rok začíná vždy 1. tišri. Z důvodu nepravidelností v lunárním kalendáři ovšem dochází k různým posunům. Vyhlášení nového roku může být ovšem odloženo - k tomu slouží tzv. דחייות dechijot (odsunutí), každá z nich může odsunout vyhlášení nového roku na druhý den. Maximálně je možné nový rok odsunout o dva dny. Dechijot jsou následující:

• Zabránit aby Roš ha-šana připadl na středu, pátek nebo neděli a tím i zabránit tomu, aby Jom kipur připadl na pátek nebo neděli (neboť pak by došlo ke kolizi se Šabatem) a Hošana raba na Šabat (neboť pak by nebylo možné vykonávat rituály s ní spojené).
• Pokud מולד molad (dosl. „zrození“; přesný okamžik, kdy nastává astronomické novoluní) připadne na poledne nebo na pozdější dobu, je Roš ha-šana odložen na následující den.
• Třetí dechija je zvláštní, neboť odsouvá nový rok o dva dny, a to z důvodu, pokud molad připadne na úterní odpoledne (a odsunout Roš ha-šana na středu je nemožné), je nový rok posunut o dva dny na čtvrtek.
• Pokud molad měsíce tišri po přestupném roce připadne na pondělí 9:32:43 (a později), je vyhlášení nového roku posunuto na následující den - pokud by byl totiž proveden zpětný výpočet odečtením třinácti předchozích moladů, došlo by k tomu, že molad předcházejícího měsíce tišri byl v úterý v poledne nebo později. Roš ha-šana by tak začínal ve čtrvtek a tím pádem by celý rok trval 382 dní, což je ovšem příliš málo. Je tedy možné posunout Roš ha-šana o jeden den, aby měl přestupný rok minimální počet dní, tj. 383. Tato dechija je používána jen velmi řídce.

[editovat] Fixace kalendáře do současné podoby

Fixace kalendáře probíhala pravděpodobně již během počátku poexilního období, kdy byla dřívější, biblická jména měsíců nahrazena názvy vesměs babylónského původu. Dále probíhala snaha o fixaci ustanovení Roš ha-šana na určité dny, tato byla ovšem završena až v 1. - 2. stol. n.l. Po dlouhá staletí byl židovský kalendář ustanovován v Jeruzalémě, po jeho zničení pak patriarchou v Izraeli. Vyhlašování novoluní se řídilo podle očitých svědků a jejich rozhodnutí bylo následně systémem poslů a signálů oznamováno židům žijícím v diaspoře. Kvůli prodlevě se svátky začaly v diaspoře slavit o den déle, než v Izraeli samotném (s výjimkou Roš ha-šana a Jom kipur). Rovněž i vyhlašování přestupného roku se řídilo podle dozrávání ječmene v Izraeli.

Ve 4. století ale byla situace židů žíjících v Erec Jisra’el natolik kritická, že patriarcha Hilel II. stál před zásadním rozhdonutím, zdali si má ponechat ve svých rukách moc a vědomost vyhlašovat novoluní (a tím risovat, že s perzekucí židovstva v Izraeli toto zanikne) nebo ustanovit kalendář tak, aby mohl být přestupný rok a novoluní vyhlašováno po celém světě bez ohledu na pravomoc patriarchátu. Hilel II. se v roce 358/9 rozhodl pro druhou možnost a ustanovil devatenáctiletý cyklus, podle kterého jsou určovány přestupné roky dodnes, zároveň došlo k úpravám dechijot více méně do podoby, v jaké je známe dnes. Definitivní podoba kalendáře byla stanovena až v 10. století v gaonském období.

Související články obsahuje Portál Hebraistika

[editovat] Související články

• Židovské svátky
• Židovské svátky 2000-2050

[editovat] Bibliografie

• Newman, J., Sivan, G. Judaismus od A do Z. Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4

Měsíce židovského kalendáře
	Tišri - Chešvan - Kislev - Tevet - Ševat - Adar - Nisan - Ijar - Sivan - Tamuz - Av - Elul